28 C 73/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 174 081,18 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také„ původní věřitel“), která žádost akceptovala dne [datum] a poskytla žalovanému na kreditní kartě úvěr ve výši 216 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný svou povinnost neplnil, poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, původní věřitel proto přistoupil ke dni [datum] k prohlášení celého úvěru za splatný. Původní věřitel dne [datum] postoupil svou pohledávku za žalovaným [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ I- [právnická osoba]“), která dne [datum] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně žalobou uplatňuje nárok na jistinu dluhu společně se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy zaslané prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez potřeby nařízení jednání výslovně souhlasila v jejím podání ze dne [datum]; žalovaný se k dotazu soudu v tomto ohledu nevyjádřil a soud tak jeho souhlas presumoval a uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. V tomto kontextu soud dodává, že usnesením č. j. 28 C 73/2023-10 žalobkyni explicitně a adresně vyzval k doplnění tvrzení a důkazů o tom, zdali byla před uzavřením úvěrové smlouvy úvěrujícím subjektem v případě žalovaného adekvátně a dostatečně zkoumána jeho úvěruschopnost a zda a jak byly posouzeny údaje poskytnuté před uzavřením smlouvy žalovaným. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby tvrdila, a prokázala, kolik peněz žalovaný na úvěr uhradil. Žalobkyně na základě této výzvy v podání ze dne [datum] písemně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla ze strany úvěrující společnosti vyhodnocena na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o kreditní kartu, kterou k tomu jako důkaz doložila. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta úvěrující subjekt porovnával jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, čímž byla vypočítána částka disponibilních příjmů žalovaného. Tato tvrzení žalobkyně i přes výslovnou výzvu soudu nepodložila jediným důkazem. Na základě těchto (na základě výzvy) předložených důkazů soud dospěl k jednoznačnému závěru, že úvěruschopnost žalovaného v tomto případě dostatečně zkoumána nebyla, a to zejména proto, že úvěrující subjekt rezignoval na dostatečné ověření údajů poskytnutých žalovaným a na zkoumání a ověření jeho reálných příjmů a zejména jeho reálných výdajů (tento závěr je rozveden níže), když při hodnocení úvěruschopnosti vycházel výhradně z informací uvedených v žádosti o kreditní kartu, kde byl uveden toliko nepodložený měsíční příjem deklarovaný žalovaným (a nijak neověřený). Vzhledem k tomu rozhodl soud v této věci dle ust. § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, při kterém by žalobkyni opakovaně poučil, a to ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. Toto poučení soud i z hlediska hospodárnosti a ekonomie řízení pokládá za obsoletní. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: 4. Žalovaný dne [datum] podal žádost o [anonymizováno] kreditní kartu. V žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částku 30 000 Kč a pochází ze společnosti [právnická osoba], [IČO], jejímž je žalovaný majitelem a současně manažerem/ředitelem. Dále žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je ženatý a dosáhl vysokoškolského vzdělání. V žádosti neuvedl žádné údaje ohledně jeho měsíčních výdajů, ze strany úvěrujícího subjektu nebyly tyto údaje ve formuláři ani vyžadovány. Totožnost žalovaného byla ověřena pořízením kopie jeho řidičského a občanského průkazu. Na základě žádosti byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 216 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet měsíční povinnou minimální splátkou, která dle obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, byla stanovena výpočtem: 3,2 % z aktuálního zůstatku + splátky programů splátek + úrok za poslední období + částka, o kterou je v den vystavení Výpisu z kartového účtu překročen Kreditní limit + všechny nesplacené minimální splátky z předchozích výpisů z kartového účtu + všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však aktuální zůstatek (prokázáno žádostí o [anonymizováno] kreditní kartu, oboustrannou kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného, obchodními podmínkami poskytovatele úvěru). 5. Žalovaný hradil splátky nepravidelně a původní věřitel dne [datum] úvěr zesplatnil, což žalovanému oznámil dopisem ze dne [datum] (zjištěno z výpisu pohybů na účtu žalovaného a oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne [datum]). 6. Původní věřitel uzavřel se [právnická osoba] a.s. dne [datum] rámcovou smlouvu o postupování pohledávek č. [rok] na základě které byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo], kterou byla postoupena také pohledávka za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. [rok] ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh a potvrzení o úplatě a z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní dne [datum] další smlouvu o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo], kterou byla na žalobkyni postoupena také druhá pohledávka za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně příloh a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). 7. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný přesto na dluh neuhradil ničeho (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu). 8. Žalovaný v době trvání úvěrového vztahu s [právnická osoba], tedy v období od [datum] do [datum], uhradil na úvěr částku v souhrnu 890 660 Kč, přičemž na základě smlouvy o úvěru vyčerpal celkem částku 619 245 Kč. Za období, kdy jako věřitel vystupovala společnost [právnická osoba], tak žalovaný ve vztahu k úvěru ke kreditní kartě uhradil částku o více než 270 000 Kč vyšší, nežli na základě smlouvy čerpal. Na začátku sledovaného zúčtovacího období, tedy ke dni [datum], činila vyčerpaná částka úvěru 108 100,84 Kč (prokázáno z měsíčních výpisů z úvěrového účtu [právnická osoba]). 9. Z dalších provedených důkazů Údaje klienta – fyzická osoba ze dne [datum] a [anonymizována tři slova] ze dne [datum] soud nezjistil žádnou pro řízení relevantní skutečnost. 10. Soud provedené důkazy hodnotil podle ust. § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: 11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat finanční prostředky až do úvěrového rámce 216 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což se mu nějakou dobu dařilo, byť splácel nepravidelně. O těchto skutečnostech nebylo sporu (žalovaný je nijak nesporoval) a soud tedy v tomto ohledu vyšel z žalobních tvrzení a také z důkazů, které prokazují, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky řízení uzavřena tak, jak je v tomto bodu odůvodnění tohoto rozsudku popsáno. Soud však dospěl k závěru, že daná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť při procesu jejího uzavírání došlo ze strany úvěrujícího subjektu k porušení jeho povinností daných zákonem č. 145/2010 Sb. 12. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle odst. 2 osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sí