55 C 284/2024-29 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím za neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku v souvislosti s vlastnictvím bytové jednotky č. , hodnota, , která je ve vlastnictví žalovaného, v bytovém domě v , adresa, , v k. ú. , adresa, (dále jen „bytová jednotka“), kdy žalobce je společenstvím vlastníků jednotek daného domu. Žalovaný neuhradil služby za období od ledna 2022 do prosince 2022 ve výši , částka, . Dále žalovaný neuhradil služby za období od ledna 2023 ve výši , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má kazašské státní občanství. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Republika Kazachstán sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 7 bodu 1 písm. a) nařízení.4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno , datum, . Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevil souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.6. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky (zjištěno z informací o jednotce).7. Žalovanému byly vyúčtovány platby na služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky a dále platby za správu domu a pozemku, a to s platností od , datum, ve výši , částka, měsíčně (zjištěno z měsíčního předpisu příspěvku vlastníka a úhrad služeb poskytovaných s užíváním bytu s platností od , datum, ). Dále byly žalovanému vyúčtovány platby na služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky a dále platby za správu domu a pozemku, a to s platností od , datum, ve výši , částka, měsíčně (zjištěno z měsíčního předpisu příspěvku vlastníka a úhrad služeb poskytovaných s užíváním bytu od , datum, ).8. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ).9. Na základě shora uvedeného posoudil soud věc po právní stránce takto.10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.11. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále též jen „o. z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.12. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.13. Podle § 2 písm. a) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.14. Podle § 2 písm. b) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb. je příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.15. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. o bytech poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.16. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.17. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.18. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení.19. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Žalobce je podle § 2 písm. a) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatelem služeb a žalovaný je podle § 2 písm. b) bodu 2 téhož zákona příjemcem služeb. Žalovaný má tedy práva a povinnosti ve smyslu cit. zákona a podle § 1175 a násl. o. z. Z tohoto důvodu je povinen přispívat na správu domu a pozemku, a to podle § 1180 odst. 1 o. z., a též platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby), a to podle § 1181 o. z., přičemž poskytovatel služeb vyúčtuje příjemci služeb výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, a to podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaný neuhradil platby na zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky ani platby za správu domu a pozemku za období od ledna 2022 do prosince 2022 ve výši , částka, měsíčně a od ledna 2023 ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný proti způsobu a obsahu vyúčtování neuplatnil námitky podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku včas nezaplatil, dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobce tak má vedle práva na zaplacení dlužné částky podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.23. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu žalobě vyhověl. Soud přihlédl taktéž k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, přičemž se vyjádřil až po vyhlášení tohoto rozhodnutí.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .