10 C 157/2024-121 — Obvodní soud pro Prahu 4

I. Předmět řízení a argumentace účastníkůI.1 Tvrzení a argumentace žalobkyně1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 359 492 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které jí mělo jako zaměstnankyni a současně ředitelce žalované vzniknout tím, že si vyplácela mzdové nároky, které jí dle žalobkyně nenáležely.2. Dle žalobních tvrzení působila žalovaná do , datum, ve funkci ředitelky žalobkyně. V letech 2023 a 2024 proběhla u žalobkyně veřejnosprávní kontrola ze strany zřizovatele a kontrola inspektorátu práce a České školní inspekce. Tyto kontroly odhalily nedostatky v oblasti odměňování žalované za výkon její funkce a práce – ty spočívaly jednak v tom, že žalované byl nesprávně stanoven platový tarif a jednak v tom, že žalovaná uzavírala „sama se sebou“ dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr současně z pozice statutárního orgánu žalobkyně a z pozice zaměstnance.3. Žalovaná byla předně od 1. 1. 2021 nesprávně zařazena do 13. platové třídy, 7. platového stupně, ač nevykonávala práce, které dané platové třídě odpovídají a měla být zařazena do 12. platové třídy, 7. platového stupně. Jednou z povinností žalované plynoucí z její funkce ředitelky přitom bylo též určování platů, tj. též platových tarifů, ostatním zaměstnancům žalobkyně. Žalovaná a další dvě zaměstnankyně (zástupkyně ředitelky a hospodářka) pak byly jedinými zaměstnankyněmi s nesprávně určeným platovým tarifem; pouze těmto zaměstnankyním nadto byly v daném období vypláceny mimořádné odměny v excesivní výši. Je tak zřejmé, že žalovaná postupovala při zařazování zaměstnanců do platových tříd systematicky a cíleně, a jednala tak vědomě a účelově s cílem se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Žalovaná tak ani ohledně nesprávně určeného platového tarifu nemohla být v dobé víře a muselo jí být zřejmé, že jí je platový tarif vyplácen v nesprávné výši. V důsledku nesprávného platového zařazení žalované vzniklo za dobu od června 2021 do července 2023 bezdůvodné obohacení ve výši 89 990 Kč: V období 7 měsíců od června do prosince 2021 jí bylo vypláceno navíc 3 410 Kč měsíčně (45 350 Kč namísto správných 41 940 Kč, v období 19 měsíců od ledna 2022 do července 2023 pak 3 480 Kč měsíčně (46 260 Kč namísto správných 42 780 Kč).4. Vedle toho pak žalovaná opakovaně uzavřela sama se sebou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takové jednání je dle žalobkyně neplatné s ohledem na střet zájmů na straně žalované – v této souvislosti žalobkyně odkázala na právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3053/2010. Dohody byly navíc uzavírány na výkon prací, které jsou nepochybně součástí náplně práce ředitele školy (např. organizace, realizace a vedení školy v přírodě, organizace, realizace a vedení lyžařského výcvikového kurzu atp.). I nemožnosti uzavírat takovéto dohody si přitom žalovaná musela být vědoma, neboť důležitou součástí náplně práce ředitele školy je výkon funkce zaměstnavatele vůči ostatním zaměstnancům školy. Na základě takto uzavřených neplatných dohod pak bylo žalované vyplaceno celkem 269 502 Kč (80 767 Kč za období od června 2021 do prosince 2021, 119 505 Kč za období od ledna 2022 do prosince 2022 a 69 230 Kč za období od ledna 2023 do prosince 2023). I tato částka dle žalobkyně představuje bezdůvodné obohacení.5. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 31. 5. 2024, žalovaná však uplatněný nárok odmítla uznat.I.2 Tvrzení a argumentace žalované6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že do funkce ředitelky žalobkyně byla jmenována s účinností od 1. 8. 2017 rozhodnutím zřizovatele a její plat pak platovými výměry stanovil rovněž zřizovatel. Ve všech platových výměrech za uvedené období byla žalovaná zařazena do 13. platové třídy, do stejné platové třídy byl navíc zařazen i předchozí a následující ředitel žalobkyně. Platové výměry představovaly pro žalovanou již od počátku jednoznačný projev vůle zřizovatele poskytovat jí plat ve stanovené výši. Žalovaná z platových výměrů vycházela a ostatně i sám zřizovatel měl zjevně až do podání žaloby za to, že žalovanou do 13. platové třídy zařadil správně. Žalovaná stěží mohla nabýt jiného dojmu. Za těchto okolností tak žalovaná nevěděla a nemohla vědět, že by jí plat eventuelně byl stanoven či vyplácen nesprávně.7. Pokud se pak jedná o přijetí plnění z dohod o prací konaných mimo pracovní poměr, nesouhlasí žalovaná s názorem žalobkyně o neplatnosti uzavřených dohod. Žalobkyně v tomto směru vychází z judikatury Nejvyššího soudu, která již dle žalované byla překonána nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 669/17 a rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu. Z této judikatury dle žalované plyne, že smlouvy podepsané za obě strany stejnou osobou nejsou automaticky neplatné a pokud chtějí soudy dovozovat zákaz soukromoprávního jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty. V každém jednotlivém případě je pak třeba zkoumat, zda při právním úkonu nedochází ke střetu zájmů a případnou neplatnost je třeba posuzovat individuálně dle okolností daného případu. Pokud jsou přitom podmínky pracovní smlouvy a mzdové podmínky standardní, o střet zájmů se nejedná.8. V projednávaném případě se přitom práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nekryjí s pracovní náplní žalované jakožto ředitelky školy. Jednalo se jednak o práce spočívající v doplňkových aktivitách podle Národního plánu podpory návratu do škol a v rámci Národního plánu obnovy (doučování) vyhlášeného Ministerstvem školství v souvislosti s negativními dopady výpadku prezenční výuky způsobenými pandemií Covid-19. Podmínkou pro čerpání prostředků na tyto doplňkové aktivity přitom bylo mimo jiné to, že se u zaměstnanců poskytnou na odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr. Dále se jednalo o práce spočívající v bezplatné jazykové přípravě v předškolním a základním vzdělávání a i zde bylo zajišťování aktivit na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v souladu s metodickým pokynem ministerstva. Dále se jednalo rovněž o práce v rámci poskytnuté účelové dotace z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s názvem , jméno FO, , které se vykazovaly zvlášť a rovněž musely být konány na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Konečně se pak jednalo o práce spočívající v organizaci, realizaci a vedení školy v přírodě, realizaci a vedení lyžařského kurzu a na výrobu propagačních materiálů, tedy na práce nespadající do náplně práce žalované. Podmínky, za kterých byly dohody uzavírány, pak byly pro všechny zaměstnance stejné – hodinová sazba se odvíjela od specifikace prací, jejich náročnosti, míry odpovědnosti, náplně práce atp. Žalovaná nebyla v rámci uzavírání dohod nijak zvýhodněna. Druh práce a shoda či neshoda s pracovní náplní žalované navíc nebyla předmětem kontroly inspektorátu práce. Práce na základě dohod pak žalovaná konala mimo svou běžnou pracovní dobu9. Žalovaná má navíc za to, že ani z případné neplatnosti uzavřených dohod by neplynula povinnost žalované vracet přijaté plnění – tím by totiž naopak došlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, která by od žalované přijala plnění ve formě vykonané práce bez právního důvodu.10. Žalovaná v řízení rovněž vznesla námitku promlčení s tím, že část požadované částky se vztahuje k období před 10. 7. 2021.II. Skutkový stav11. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:II.1 Pracovní poměr žalované u žalobkyně a uzavírané dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr12. Žalovaná byla s účinností od , datum, městem , adresa, jmenována do funkce ředitelky žalobkyně (prokázáno jmenovacím dekretem z , datum, ).13. V organizačním řádu školy byla vymezena pracovní náplň ředitele školy tak, že mj. v rámci řízení organizace je statutárním orgánem školy, řídí školu a plní povinnosti vedoucího organizace, řídí ostatní pracovníky školy a koordinuje jejich práci, je zodpovědný za chod organizace, zpracovává roční a měsíční plány, provádí kontrolní činnost na základě obecně závazných pokynů a kontroluje chod školy ve všech oblastech; v rámci výchovně vzdělávacího procesu vykonává přímou výchovně vzdělávací práci se žáky, sleduje, kontroluje a hodnotí výchovně vzdělávací proces včetně jeho výsledků, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně-vzdělávací práce školy, vytváří pedagogickým pracovníkům podmínky při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku; v rámci pracovně právní problematiky přijímá pracovníky do pracovního poměru, zabezpečuje personální obsazení školy, určuje v souladu s pracovní smlouvou a se zřetelem ke konkrétním podmínkám školy věcnou náplň pracovních činností zaměstnanců, nařizuje práci přesčas, rozhoduje o čerpání náhradního volna, uzavírá dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, stanovuje odměny a další pohyblivé složky platu, pověřuje pracovníky školy dalšími úkoly (vedení školy v přírodě, lyžař