18 C 279/2023-114 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se vůči žalované, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu dnem 6. 10. 2023, domáhala zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené Smlouvy o zřízení , Anonymizováno, , právnická osoba, s funkcí , Anonymizováno, , za účelem nákupu pohonných hmot, kterážto smlouva byla mezi oběma stranami tohoto sporu uzavřena dnem 11. 9. 2012. Žalovaná, dle tvrzení žalobkyně, však nezaplatila tzv. „sběrné faktury“, vystavené v souladu se zmíněnou Smlouvou ze strany žalobkyně, a tedy fakturu č. , hodnota, - ze dne 15. 9. 2022, dále fakturu č. , hodnota, - ze dne 30. 9. 2022, dále fakturu č. , hodnota, - ze dne 15. 10. 2022 a též ani fakturu č. , hodnota, - ze dne 31. 10. 2022, což v souhrnné výši představovalo částku 86 179 Kč, kterážto částka je tedy předmětem tohoto řízení.2. Platebním rozkazem ze dne 11. 10. 2023, vydaným pod sp. zn. , spisová značka, , zdejší soud žalovanou, v souladu s ustanovením § 114b, o. s. ř., vyzval, aby se, pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30-ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným platebním rozkazem poučil i o následcích nesplnění této výzvy.3. Dnem 26. 10. 2023 žalovaná podala odpor proti shora zmíněnému platebnímu rozkazu, aniž by se však ve věci jakkoliv vyjádřila, takže tehdy podepsaný soud, s odkazem na ustanovení § 114b, o. s. ř., dospěl k závěru, že žalovaná uznala nárok, který byl takto žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání (dle ustanovení § 153a, odst. 1, o. s. ř.), vyhlášeným dne 11. 1. 2024, pod č.j.: , spisová značka, .4. Následně však došlo k tomu, že rozsudkem Městského soudu v Praze, vydaným pod č. j. , spisová značka, , byl změněn onen předcházející rozsudek (pro uznání) zdejšího soudu, který byl tedy vyhlášen dnem 11. 1. 2024, pod č. j. , spisová značka, , přičemž Městský soud v Praze rozhodl tak, že se tento předcházející rozsudek zdejšího soudu mění, a to tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, s tím, že dále byl výslovně Městským soudem v Praze uveden, pod bodem číslo , hodnota, ., a dále i pod body následujícími, shora zmíněného rozsudku Městského soudu v Praze, tento závazný právní názor: „Jedním z rozhodujících kritérií pro vydání kvalifikované výzvy podle § 114b, odst. 1, o. s. ř., spolu s elektronickým platebním rozkazem, je tedy úvaha, zda uplatněné právo vyplývá ze skutečností, uvedených v návrhu, což nastává pouze tehdy, jestliže právní posouzení v návrhu vylíčených rozhodujících skutečností vede samo o sobě k závěru, že žalobní návrh je po právu. V projednávané věci tomu však není takto, v návrhu totiž absentují jakákoliv skutková tvrzení stran toho, jak se účastníci dohodli na kupní ceně, jaká byla její výše, či jak byl dohodnut způsob jejího určení, a jaká byla její splatnost. Ve vztahu k označenými fakturami účtovaným servisním poplatkům pak návrh mlčí zcela. Stejně tak není v návrhu specifikováno, kdy mělo dojít k nákupům jednotlivých pohonných hmot, které byly fakturovány označenými fakturami, a jaká pravidla platila pro přepočet měn, v nichž byly nákupy realizovány, na českou měnu. Pro posouzení, zda žalobkyni vzniklo právo na zaplacení kupní ceny a na zaplacení servisních poplatků, jsou tedy žalobkyní v návrhu uvedená tvrzení naprosto nedostačující“.5. Na základě toho tedy zdejší soud znovu konstatuje, že Městský soud v Praze vyslovil závazný názor, učiněný v tom smyslu, že vlastně nebyly splněny předpoklady ani pro vydání onoho elektronického platebního rozkazu, který byl předtím zdejším soudem vydán, a potažmo ani tedy pro vydání usnesení dle § 114b, odst. 1, o. s. ř., a proto tedy ani fikce uznání onoho nároku nemohla nastat, když nebyly tehdy splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání.6. Z tohoto důvodu tedy byl onen předchozí rozsudek zdejšího soudu změněn a v tomto ohledu tedy bylo nutno, tak, jak uložil odvolací soud zdejšímu soudu, nejprve stranu žalující vyzvat, dle § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a to k doplnění absentujících rozhodných tvrzení, případně i k označení důkazů, k jejich prokazování, a tedy provést dokazování a opětovně rozhodnout, a to jak o nákladech řízení, vedeného před soudem prvého stupně, tak i o nákladech řízení odvolacího.7. V tomto ohledu tedy podepsaný soud poučil stranu žalující, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., o nutnosti doplnit tvrzení a k tomu označit i přiléhavé důkazní návrhy, a to stran toho, jak se tedy spolu obě strany dohodly na kupní ceně oněch pohonných hmot, jak byla dohodnuta její výše či způsob jejího určení, jaká byla její splatnost, s tím, že též bylo nutno doplnit tvrzení i k označeným servisním poplatkům a též bylo nutno specifikovat i to, kdy mělo dojít k nákupům jednotlivých pohonných hmot, které byly fakturovány označenými fakturami, a jaká pravidla platila pro přepočet měn, v nichž byly nákupy realizovány, a to na českou měnu a zda tedy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení kupní ceny i na zaplacení oněch servisních poplatků, jelikož, jak již bylo naznačeno výše, tak, dle závazného právního závěru odvolacího soudu, byla tato skutková tvrzení, ze strany žalobce, nedostačující.8. Pokud se jedná o stranu žalovanou, tak ta se k dané věci vlastně nikdy relevantně nevyjádřila, resp., nevyjádřila se vůbec, přičemž k žádnému ústnímu jednání, nařízenému v této věci u zdejšího soudu, se nikdy ani nedostavila, ač byla vždy a s dostatečným časovým předstihem obesílána, když svou neúčast též nikdy ani neomluvila, takže soudu nezbylo, nežli danou věc projednat dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalované.9. Žalobkyně, po shora uvedeném poučení, svá tvrzení doplnila, a to podáním ze dne 17. 2. 2025, když k tomu připojila i další listiny, jako Ceník poplatků a též i listinu, zachycující , Anonymizováno, v zahraničí a servisní poplatky 8/2023, platné od 18. 8. 2023, dále Seznam a ceník doplnkových služeb (mýtné, tunely, mosty – v rámci Evropy), dále , Anonymizováno, což je seznam poplatků za tato oprávnění, ohledně průjezdu i mýtného, včetně online služeb a manipulačních poplatků, jakož i poplatků za kompenzaci emisí CO2, přičemž v této souvislosti, na základě provedeného dokazování, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná spolu, dne 11. 9. 2012, uzavřely Smlouvu o zřízení , Anonymizováno, , právnická osoba, s funkcí , Anonymizováno, , když nedílnou součást této Smlouvy pak tvořily i Všeobecné obchodní podmínky, které žalobkyně k žalobnímu návrhu rovněž připojila. Na základě takto sjednaného závazku se žalobkyně zavázala, že bude žalované poskytovat tzv. „palivovou kartu“, když se tedy jednalo o platební kartu, přičemž žalovaná se zase zavázala, že tuto platební kartu bude, v souladu s výše zmíněnou Smlouvou, využívat k nákupu zboží a služeb, zejména pak k nákupu palivových hmot, olejů a maziv, jakož i k platbě mýtného (zjištěno ze Smlouvy o zřízení , Anonymizováno, , právnická osoba, s funkcí , Anonymizováno, ).10. Cena za zboží a služby, kterou žalovaná, prostřednictvím oné platební karty, poskytnuté ze strany žalobkyně, uhradila třetím osobám, byla, dle čl. IV., zmíněné Smlouvy, určena následovně: „Cenovým základem pro vyúčtování se Zákazníkem jsou prodejní Brutto-ceny platné v den dodání zboží a/nebo služeb v dotčených obchodních místech.“.11. Dle bodu č. , hodnota, ., Všeobecných obchodních podmínek, se žalobkyně zavázala, že „bude při provádění vyúčtování vycházet z prodejních Brutto-cen platných v den dodání zboží a/nebo služeb v dotčených obchodních místech“: Toto vyúčtování, dle bodu č. , hodnota, ., Všeobecných obchodních podmínek, pak žalobkyně prováděla zpravidla vždy dvakrát měsíčně, když pak souběžně, s vyúčtováním oněch „nákupů“, realizovaných žalovanou, žalobkyně prováděla rovněž i vyúčtování oněch poplatků, spojených s použitím vystavené platební karty, a to podle aktuálně platného Ceníku, obsaženého v příloze ke shora zmíněné Smlouvě. Cena za služby, související s užíváním vydané platební karty, se pak řídí Ceníkem žalobkyně, přičemž žalovaná ve Smlouvě prohlásila, že se s tímto Ceníkem dopředu seznámila (dle bodu č. , hodnota, ., Všeobecných obchodních podmínek).12. Žalobkyně a žalovaná se dále dohodly, že žalobkyně tedy provede, vždy na pravidelné bázi, vyúčtování onoho zboží či služeb, které žalovaná takto zakoupila u jednotlivých obchodníků. Každé jednotlivé vyúčtování, které žalobkyně připojila k žalobnímu návrhu, obsahuje popis každého zakoupeného produktu, včetně jeho finální ceny. Nejčastěji žalovaná nakupovala pohonné hmoty, oleje, maziva či dálniční známky. Žalovaná toto zboží u obchodníku nakupovala, kromě České republiky, také i na Slovensku a v Polsku. V případě, že žalovaná cenu za zboží a služby uhradila v místní měně, pak tedy žalobkyně, v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami, každou takovou částku, původně vzniklou v cizí měně, přepočetla na české koruny.13. Otázka splatnosti jednotlivého typu poskytnutého zboží či služby se proto