Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , která byla posléze na základě žádosti žalovaného z , datum, zvýšena o , částka, a žádostí z , datum, o , částka, a o , částka, . Účastníky byl dohodnut poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zápůjčku uhradit do , datum, , tuto povinnost nesplnil. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, sestávající z výše uvedených částek a částky , částka, jako smluvní pokuty, dohodnuté ve výši 0,10 % denně z dlužné částky , částka, , a to od , datum, do , datum, , dále se domáhala zaplacení částky , částka, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.2. Soud ve věci postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., bez přítomnosti účastníků, neboť bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila, žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil bez omluvy.3. Na základě dokazování provedeném předloženými listinnými důkazy (smlouva o zápůjčce z , datum, , výpis z účtu žalobkyně, upomínky, zpráva , právnická osoba, .) soud učinil tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce dle ust. § 1810 a ust. § 2390 o.z., na jejímž základě byly žalovanému převedeny na jeho účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . dne , datum, částka , částka, a částka , částka, . Dne , datum, byly na uvedený účet převedeny částky , částka, a , částka, .5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými listinnými doklady neprokázala, že by splnila povinnost vyplývající z ust. § 251/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru dostatečným způsobem zkoumat tzv. úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že jednání proběhlo bez účasti žalobkyně, nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání jejího žalobního tvrzení, že před uzavřením smlouvy splnila svou zákonnou povinnost zjistit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že toto žalobní tvrzení žalobkyně neprokázala.6. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne , datum, v čl. 8 uvádí, že důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. Podle čl. 23 jde o zvláštní druh úvěrových smluv, je však v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru, vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. Podle rozsudku soudního dvora C-679/18 články 28 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 28 a 3 Směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány tak, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.7. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední, a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, z něhož vyplývá, že ustanovení § 87 zákona není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES, a nikoliv podle § 87 zákona č. 250/2016 Sb.8. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana bez platného závazku, má právo na vrácení svého plnění. Bylo-li plněno z obou stran, každá ze stran může požadovat na vydání svého plnění druhou stranou.10. Soud posoudil smlouvu o zápůjčce z , datum, jako absolutně neplatnou od samého počátku, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, nebyly tak splněny povinnosti vyplývající ze zákona. Předmětná smlouva tak byla absolutně neplatná. Pokud jde o plnění poskytnuté na základě předmětné smlouvy, soud vzal za prokázané výše uvedenou zprávou , právnická osoba, ., že na základě smlouvy z , datum, byly na výše označený účet žalovaného převedeny dne , datum, částky , částka, a , částka, , žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez právního důvodu obohatil ve smyslu § 2991 o. z., neboť poskytnutou částku , částka, . nevrátil. Žalobkyně se tak důvodně domáhá zaplacení této částky, neboť soud má za prokázané, že žalovanému byla tato částka poskytnuta a žalovaný ji nevrátil, v této části bylo proto žalobě vyhověno. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že na základě dodatků ke smlouvě z , datum, byly žalovanému na jeho účet převedeny částky , částka, a , částka, , z předložených listinných důkazů není zřejmé, na základě jakých skutečností byly tyto částky žalovanému vyplaceny a kdy nastala jejich splatnost, přičemž vzhledem k její neúčasti při ústním jednání nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení dalších důkazů. V částce , částka, byla proto žaloba zamítnuta. Co do částky , částka, představující smluvní úrok a v částce , částka, byla žaloba rovněž zamítnuta, neboť nárok na zaplacení těchto částek představujících příslušenství úvěru by mohla žalobkyně uplatnit pouze v případě platně uzavřené smlouvy o úvěru.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady mu v řízení nevznikly.