Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 030 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), kdy požadovala uhradit dlužnou částku, která se skládá z příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.), a dále z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3, registrační značka , Anonymizováno, , VIN , Anonymizováno, (dále jen „vozidlo“), je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované žalovaným. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla, neměl ode dne 25. 9. 2025 do dne 24. 1. 2026 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 6 zákona č. 30/2024 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 122 dní, a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 4. 2026. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu zaslána upomínka a následně poté i předžalobní upomínka. Žalovaný přesto žalobkyni ničeho neuhradil, Anonymizováno2. Soud dne 24. 6. 2026 vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 149625/2026-5, kterým žalovanému uložil povinnost uhradit žalovanou částku s příslušenstvím a náklady řízení. Elektronický platební rozkaz se však žalovanému nepodařilo doručit, a soud ho proto usnesením č. j. EPR 149625/2026-7 zrušil. Následně byl žalovaný podle § 114 a o. s. ř. vyzván, aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyjádřil. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a zůstal po celou dobu řízení zcela procesně nečinný.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisem ze dne 12. 2. 2026 vyzván k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo nebylo v období ode dne 25. 9. 2025 do dne 24. 1. 2026 pojištěno a zároveň je žalovaný v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla (zjištěné údaje o vozidle, výzva k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2026). Předpis příspěvku za toto období činí částku 11 730 Kč a je splatný do 60 dnů od doručení výzvy. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván ke sdělení těchto okolností (výzva k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2026). Žalovaný byl ze strany žalobkyně upomínán k úhradě upomínkou ze dne 6. 5. 2026 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 6. 5. 2026) a rovněž upomínkou před podáním žaloby ze dne 28. 5. 2026 (předžalobní upomínka ze dne 28. 5. 2026 včetně podacího lístku).6. Na základě shora uvedených listinných důkazů soud dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že vozidlo nebylo ve shora uvedených obdobích zákonně pojištěno a v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěného vozidla v předepsané výši, kdy dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb., a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 45 odst. 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku při počtu 122 dní a výší denní sazby podle druhu vozidla 93 Kč za nepojištěné období do 31. 12. 2025 a 109 Kč za nepojištěné období od 1. 1. 2026, tj. celkem ve výši 11 730 Kč a nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Celková dlužná částka tedy činí 12 030 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., uložena povinnost uhradit žalobkyni za výše uvedená období dlužné příspěvky včetně poplatků. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 12 030 Kč a sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva, podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.