60 C 46/2026-36 – Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovanému poskytl zdravotní péči dne , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, na částku 13 199,25 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalovaný na částku ničeho neuhradil. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR bydliště.3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opatrovníka , Jméno opatrovnice, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, /, , adresa, .4. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil, a to podáním ze dne 26.5.2026, přičemž uvedl, že vznesený nárok v celém rozsahu neuznává a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.5. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo opatrovníkovi žalovaného doručeno dne 30.4.2026 a žalobci dne 12.5.2026. Účastníci projevili souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.7. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči dne , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, na částku 13 199,25 Kč, která byla splatná dne , datum, . Žalovaný není pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, proto mu žalobce vystavil za poskytnutou zdravotní péči fakturu č. , hodnota, znějící na částku 13 199,25 Kč, která byla splatná dne , datum, s tím, že jednotlivé léčebné úkony jsou specifikovány v této faktuře a dále v příloze k faktuře a soud na ně odkazuje (důkazy: faktura ze dne , datum, na částku 13 199,25 Kč s přílohou, ověření platnosti pojištění). Žalovaný výše uvedenou částku žalobci neuhradil, proto žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku (důkazy: předžalobní výzva s dokladem o odeslání).8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.9. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české, neboť účastníci uzavřeli smlouvu na území ČR.10. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Rozsah žalobcem provedených léčebných úkonů je uveden na výpisech faktur, které soud považuje za tvrzení žalobce a na něž soud odkazuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 916/2003 ze dne 22. června 2004 nebo sp. zn. 32 Odo 315/2004 ze dne 26. ledna 2005).11. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobce má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.