Obvodní soud pro Prahu 4 7 C 4/2026-47 – Náklady řízení

Žalobou podanou dne , datum, ve znění jejích doplnění se žalobkyně domáhá učení, že úraz, který se jí stal dne , datum, v kabinetě učitelky , jméno FO, v 10:00 hodin, je úrazem pracovním. Žalobkyně, jako zaměstnankyně žalované na pozici učitelka, byla vystavena působení neznámých chemických látek, což vedlo k okamžité a vážné intoxikaci projevující se dýchacími obtíženi, neurologickými křečemi a tachykardií. Žalovaná nejen že žalobkyni neseznámila se zápisem v knize úrazů, nepředala ji kopii záznamu o úrazu, ale ani ji nezajistila včasnou a adekvátní lékařskou pomoc. Ředitelka a školní lékařka ignorovaly fyzické příznaky a nutily žalobkyni k návštěvě psychiatra. Až dne , datum, v 11:30 hodin proběhlo vyšetření u , tituly před jménem, , jméno FO, , který diagnostikoval výraznou sinusovou tachykardii. Dne , datum, z důvodu přetrvávajících nálezů , tituly před jménem, Vančurová Kociánová vystavila žalobkyni neschopenku. Určení se žalobkyně domáhá z důvodu nastolení spravedlnosti a odpovědnosti žalované za ochranu lidského zdraví. Naléhavý právní zájem rovněž na určení spatřuje rovněž v tom, aby bylo postaveno najisto, že praktická lékařka, která je zároveň smluvní pracovněprávní lékařkou žalované, má nepořádek v dokumentech.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když samostatný určovací nárok považuje za nadbytečný. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že by se pracovní úraz stal. Žaloba je založena převážně na subjektivních tvrzeních žalobkyně, která nejsou podložena relevantními důkazy způsobilými prokázat vznik pracovního úrazu. Tvrzený pracovní úraz nebyl žalované oznámen ani bezprostředně ani do konce pracovního poměru dne , datum, . O úrazu nebyl sepsán záznam a žalovaná neměla možnost okolnosti ověřit. Žalobkyně byla řádně poučena v BOZP. Z opatrnosti vznesla žalovaná rovněž námitku promlčení.3. Mezi účastníky byly nesporné následující skutečnosti, které soud vzal za svá skutková zjištění. Žalobkyně pracovala u žalované od , datum, do , datum, na pozici učitelka.4. Dokazování soud neprováděl, neboť s ohledem na níže rozvedené právní hodnocení věci by ani prokázání veškerých skutkových tvrzení žalobkyně nevedlo k jejímu úspěchu ve věci samé.5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu neshledal důvodnou, neboť žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. K tomuto závěru dospěl soud konkrétně z následujících důvodů.6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Pro tzv. určovací žaloby ve smyslu shora citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. obecně platí, že je úspěšně lze podat jedině tehdy, má-li žalobkyně na jí požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak vysvětlil Nejvyšší soud např. v rozsudku z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , „určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.“ Určovací žaloba zpravidla není namístě tam, kde právo již bylo porušeno a kde je žalobci již k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Výjimku z této zásady pak představují situace, kdy je rozhodnutí o určovací žalobě způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, a naopak určovací žaloba je k tomu způsobilejší než jiné procesní prostředky (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, a tam citovaná rozhodnutí).8. Pokud pak žalobkyni naléhavý právní zájem na jí požadovaném určení nesvědčí, představuje tato skutečnost sama o sobě vždy důvod pro zamítnutí žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V takovém případě soud žalobu zamítne bez toho, aby zkoumal ostatní věcné aspekty žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).9. Uvedená obecná východiska formulovaná v ustálené rozhodovací praxi soudů je třeba použít i v nyní projednávané věci. Pro ni z nich plyne, že určovací žalobě nelze vyhovět, pokud by význam soudního rozhodnutí měl být pouze akademický či formální. Žalobkyně by s žalobou na určení mohla být úspěšná jedině tehdy, pokud by požadované určení lépe, než jiné právní prostředky pomohlo ochránit její práva nebo snížit nejistotu v právním vztahu žalobkyně a žalované a předejít dalším sporům.10. Tyto podmínky v projednávané věci nejsou splněny, neboť zjištění zda se úraz stal a zhodnocení zda je o úraz pracovní je jen jednou z mnoha podmínek, které musí být naplněny, aby žalobkyni vznikl některý z odškodňovacích nároků, přičemž nelze mít zato že se určením sporům předejde. Tuto otázku si případně soud posoudí jako otázku předběžnou v příslušném řízení. Navíc požadované určení, nepředstavuje určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ale posouzení právní skutečnosti a vyřešení celého komplexu skutkových a právních otázek, o nichž se soud samostatně vyslovuje formu takzvaného mezitímního rozsudku, jestliže je to účelné. Posouzení těchto otázek na základě žaloby o určení je vyloučeno (k tomu srov rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).11. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v řízení plně úspěšná, a to v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .13. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)., platebním místem pak zástupkyni strany žalované § 149 odst. 1 o.s.ř.).