18 C 413/2013-461 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal zřízení věcného břemene specifikovaného ve výroku I. a ve výroku II. rozsudku, a to v případě věcného břemene specifikovaného ve výroku I. za úplatu ve výši 5.841 Kč měsíčně a v případě věcného břemene specifikovaného ve výroku II. za úplatu ve výši 9.569 Kč měsíčně a to v rozsahu dle geometrického plánu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví]. Vklad vlastnického práva žalovaného k pozemkům byl v katastru nemovitostí proveden dne 12.11.2013 s právními účinky ke dni 1.11.2013 v řízení vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha pod č.j. V-52654/2013 na základě kupní smlouvy č.j. UZSVM/ A/48601 2010 uzavřené dne 3.2.2011 mezi žalovaným jako kupujícím a Českou republikou. Žalobce je mimo jiné evidován v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník budovy č. ev. [anonymizováno] umístěné na pozemcích parc. [číslo] všechny v k.ú. [část obce], obci [okres], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na listu vlastnictví [číslo] která se nachází uvnitř areálu [anonymizováno] – sklad distribuce ovoce a zeleniny umístěného na pozemcích parc. [číslo] [číslo] na pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] všechny v k.ú. [část obce], obci [okres] a na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [okres] a je nedílnou součástí Areálu [anonymizováno]. Žalobce jako nájemce uzavřel dne 13.2.2006 s ÚZSVM jako pronajímatelem smlouvu o nájmu pozemků [číslo] na dobu určitou do dne prodeje pozemků, nejdéle na dobu 5 let, a to za nájemné ve výši 20.000 Kč měsíčně. Ke dni uzavření kupní smlouvy žalovaným byla nájemní smlouva stále v účinnosti, přičemž tato skutečnost byla deklarována rovněž v čl. IV. kupní smlouvy. Žalobce i po skončení nájmu užíval pozemky v rozsahu dle nájemní smlouvy, neboť ÚZSVM jako tehdejší vlastník netrval na jejich vyklizení. Vzhledem k tomu, že v nájemní smlouvě nebyla vyloučena možnost obnovy nájmu, došlo k obnovení nájemní smlouvy o další 1 rok, tj. do 13.2.2012. Pozemky jsou od 70. let využívány pro průmyslovou výrobu a tvoří spolu s dalšími pozemky v Areálu [anonymizováno] ucelený industriální komplex s jednotným způsobem využití. Žalobce většinu pozemků tvořících areál EFES nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 21.12.2004 od tehdejšího vlastníka areálu [anonymizováno], [právnická osoba] [anonymizováno], která pozemky dlouhodobě užívala ke skladování stavebního materiálu. Pozemky jsou tak již po dlouhou dobu neoddělitelnou součástí Areálu [anonymizováno] a nejsou samy o sobě vhodné pro samostatně hospodářsky účelné využití. Žalobce se tak mohl domnívat, že jako výlučný uživatel pozemků a vlastník ploch a staveb v Areálu [anonymizováno] bude v plánovaném výběrovém řízení ohledně předmětných pozemků, které následovalo po výběrovém řízení 1 i zmařeném výběrovém řízení 2, jediným zájemcem o koupi pozemků. Po zmařeném výběrovém řízení 2, bylo dne 28.7.2010 vyhlášeno nové výběrové řízení č. AMU/014/2010 na prodej pozemků za minimální kupní cenu 4.423.700 Kč, když kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku ze dne 31.5.2010. Do tohoto výběrového řízení se nepřihlásil žalobce, ani nikdo jiný, neboť kupní cena byla stanovena zřejmě vyšší než bylo v daném místě a čase obvyklé, jak vyplynulo ze znaleckého posudku z 16.12.2013. Dne 10.11.2010 vyhlásil ÚZSVM další kolo výběrového řízení na prodej pozemků za minimální cenu 3.097.590 Kč, jehož se zúčastnili čtyři zájemci - žalobce, žalovaný, pan [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. Žalobce doručil ÚZSVM svoji nabídku koupě pozemků za kupní cenu 3.150.000 Kč poslední den lhůty pro předkládání nabídek a teprve po doručení nabídky žalobce doručil ÚZSVM nabídku žalovaný za kupní cenu 3.209.000 Kč. Jediným kritériem ve výběrovém řízení byla cena, a tedy vítězem byl žalovaný. To, že jsou předmětné pozemky zastavěny a jsou součástí Areálu [anonymizováno], bylo žalovanému známo již při účasti ve výběrovém řízení, přičemž žalovaný již dopisem ze dne 7.1.2011 žalobci navrhl odkoupení pozemků za kupní cenu 9.500.000 Kč nebo uzavření nájemní smlouvy za nájemné čtyřnásobně převyšující nájemné dle nájemní smlouvy, anebo při nevyužití těchto variant vyklizení pozemků ihned po převodu pozemků na žalovaného. Odmítavě se žalovaný vyjádřil i k nabídce žalobce ke smírnému řešení situace směnou pozemků za pozemek parc. [číslo] [číslo] oba v k.ú. [část obce], které bezprostředně sousedí s předmětnými pozemky a mají neomezený přístup a připojení na veřejně přístupnou komunikaci a odpovídají 1,5 násobku předmětných pozemků. Následně došlo k několika marným pokusům žalobce o jednání o nižší ceně nebo nižším nájemném. Namísto toho doručil žalovaný žalobci 9.12.2013 předžalobní upomínku, v níž vyzývá žalobce k úhradě úplaty za užívání pozemků ve výši 2.758,44 Kč denně, tj. 85.000 Kč měsíčně. Ze všech okolností je zřejmé, že jednání žalovaného vykazuje prvky spekulace a snahy o bezdůvodně nepřiměřené obohacení na úkor žalobce, v důsledku čehož dochází k výkonu vlastnického práva žalovaného k pozemkům se záměrem způsobit kolizi s vlastnickým právem žalobce k budově a k ostatním součástem Areálu [anonymizováno] umístěným na pozemcích a postavit žalobce do krajní pozice bez možnosti výběru alternativního řešení a jednání žalovaného je tak v rozporu s dobrými mravy. Na pozemku parc. [číslo] je umístěna zpevněná a skladovací plocha a na pozemku parc. [číslo] stojí část budovy, přičemž pozemky jsou obklopeny pozemky ve vlastnictví žalobce a nejsou napojeny na veřejně přístupnou komunikaci a pozemky lze využít pouze ve spojení s provozem Areálu [anonymizováno] a k jakémukoliv dalšímu využití, např. zemědělské nebo živočišné produkci nebo bydlení to není možné. Odstranění staveb nacházejících se na pozemcích by bylo zcela neúčelné. S ohledem na nemravné jednání žalovaného a skutečnost, že žalovaný kupoval pozemky jako zastavěné nemovitostí ve vlastnictví žalobce, jsou dány důvody zvláštního zřetele, proč by soud neměl nařizovat odstranění stavby či přikázání stavby do vlastnictví žalovaného, ale přistoupit ke zřízení věcného břemene. Budova na předmětných pozemcích vznikla přestavbou a rozšířením původních staveb, přičemž stavba budovy byla v průběhu roku 2005 provedena bez soukromoprávního titulu k jejímu umístění na předmětných pozemcích, neboť se žalobce mylně na základě zavádějících informací získaných při koupi areálu domníval, že takový titulu existuje. Teprve v rámci řízení o odstranění budovy spojeného s řízením o žádosti o dodatečné povolení stavby bylo dne 25.10.2005 ze strany žalobce zažádáno u ÚZSVM o uzavření nájemní smlouvy, která byla dne 13.2.2006 uzavřena a následně 21.3.2006 bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a souhlas s užíváním budovy do 31.12.2009. V současné době je povoleno užívání části budovy – objektu A, B1 do 31.12.2020. V době provedení místního šetření dne 4.11.2005 byla budova již téměř dokončena a tedy stavba budovy byla provedena neoprávněně a tedy by měl být vztah mezi žalobce a žalovaným vypořádán ve smyslu § 135c zákona č. 40/1964 Sb. Žalobce jako výlučný a oprávněný vlastník budovy a ostatních součástí staveb v Areálu [anonymizováno] řádně nabyl soukromoprávní užívací titul k pozemkům, které tvoří spolu s dalšími pozemky vlastněnými a užívanými žalobcem komplex Areálu [anonymizováno] a tedy budovu ani přilehlé součásti a stavby na předmětných pozemcích nelze považovat za stavby neoprávněné. Jednáním žalovaného založeným na jeho spekulativním a nemravném chování byl žalobce o tento soukromoprávní titul připraven, žalovaný navíc odmítl návrhy na smírné vyřešení sporu a žalobce tak žádá o rozumné uspořádání poměrů mezi stranami zřízením věcného břemene za v daném místě a čase obvyklou úplatu. Dále, že nárok vymezený petitem žaloby nevyplývá ze stejných skutkových tvrzení uvedených v žalobě na vyklizení, a tedy nelze hovořit o totožnosti věci a tím ani o existenci věci překážky rozhodnuté. Dne 2.2.2012 ÚZSVM podal žalobu na vyklizení, ale nikoliv na odstranění budovy a docílil tím pouze zamezení užívání předmětu nájmu v rozsahu vyklizení movitých věcí z pozemků. Požadavek odstranění budovy byl vznesen až dne 18.3.2014 ve vyjádření jako protinávrh. Přípisem ze dne 5.6.2014 žalobce doplnil petit žaloby o eventuální návrh spočívající v přikázání předmětných pozemků soudem žalobci do vlastnictví za náhradu 3.985.000 Kč. Dále žalobce žalobu odůvodnil tím, že otázka veřejnoprávního povolení stavby je naprosto irelevantní a má v tomto řízení místo pouze potud, pokud soud v rámci svého uvážení podle § 135c obč. z.