16 C 596/2020-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 349,05 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný v období od dubna 2019 do ledna 2020 nehradil televizní poplatek za televizní přijímač, který v daném období užíval, řádně a včas. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. proto tento závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný se v červenci 2018 přihlásil jako poplatník televizního poplatku za jeden televizní přijímač (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum]). V období od dubna 2019 do ledna 2020 žalovaný užíval televizní přijímač, aniž za jeho užívání žalobkyni hradil řádně a včas televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Dlužné televizní poplatky v celkové výši žalované částky žalovaný žalobkyni ani přes upomínky z její strany dosud neuhradil, což nesporuje (prokázáno výzvou ze dne 15. 3. 2020 včetně dodejky). 5. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 3 téhož ust. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od září 2019 do ledna 2020 příjemcem televizního signálu, v důsledku čehož mu dle ust. § 3 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za televizní přijímač, tedy 1 349,05 Kč za dané období (za měsíc duben 2019 byla požadována úhrada částky 134,05 Kč). Jelikož žalovaný svoji zákonnou povinnost ani přes výzvy ze strany žalobkyně nesplnil, vzniklo žalobkyni dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku, včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku (vždy od 16. dne v prvním měsíci každého kalendářního čtvrtletí, v němž nebyly poplatky zaplaceny) do 15. 10. 2020, tj. do dne podání žaloby, v kapitalizované výši 148,04 Kč. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 1. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 2 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 726 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 1 126 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.