21 C 177/2020 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 3. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 542,99 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu Rámcové smlouvy [číslo] uzavřené s žalovaným dne [datum] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly též Obchodní podmínky [žalobkyně] (dále jen„ obchodní podmínky“), ve spojení s Dodatkem [číslo] Smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne [datum] (dále jen„ dodatek“), a to v souladu s Podmínkami pro poskytnutí kontokorentu žalobkyně. Na základě smlouvy byl žalovanému zřízen běžný účet č. [číslo bankovního účtu] a na základě dodatku byl žalovanému poskytnut úvěr (kontokorent) umožňující mu čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu, přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [žalobkyně], včetně vyhodnocení jeho úvěruschopnosti jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [číslo bankovního účtu]. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným, žalobkyně přistoupila dne 1. 6. 2020 k zesplatnění kontokorentu, o čemž žalovaného informovala zesplatňujícím dopisem-předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2020. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 311,06 Kč, jenž zahrnoval souhrn nesplacených smluvních úroků od 1. 2. 2020 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do dne 31. 5. 2020. Žalovaný uhradil dne 14. 7. 2020 žalobkyni částku ve výši 1 457,01 Kč, kterou si žalovaná započetla na úhradu jistiny úvěru. Neuhrazená tak zůstává jistina ve výši 3 542,99 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně od 1. 6. 2020 do 13. 7. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2020 a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 311,06 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020. Žalobkyně přitom požaduje v souladu se svými interními pravidly zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Žalovaný přes výzvy žalobkyně žádnou další platbu na dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] v internetovém bankovnictví pomocí potvrzovacího SMS kódu uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet (zjištěno z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřel žalovaný taktéž distančně se žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě kterého mu bylo dne [datum] umožněno čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu, přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 5 000 Kč, který žalovaný vyčerpal a který se zavázal průběžně splácet včetně úroku ve výši 18,9 % ročně a to v souladu s Podmínkami pro poskytnutí kontokorentu žalobkyně (zjištěno z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] Obchodní podmínek [žalobkyně] účinných od [datum] a Obchodní podmínek [žalobkyně] účinných od [datum], Podmínek pro používání kontokorentu [žalobkyně] účinných od [datum], Přehledu čerpání a splácení kontokorentu, předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum]). Protože žalovaný nedodržoval smluvní podmínky žalobkyně, žalobkyně ke dni 1. 6. 2020 kontokorent zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 1. 6. 2020 a zároveň ho tímto dopisem vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně přitom požaduje v souladu se svými interními pravidly zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění (zjištěno ze zesplatňujícícho dopisu - předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2020, Podacího archu ze dne 2. 6. 2020 a dokladu o odeslané poště). Žalovaný uhradil dne 14. 7. 2020 žalobkyni částku ve výši 1 457,01 Kč, kterou si žalovaná započetla na úhradu jistiny. Neuhrazená tak zůstává jistina ve výši 3 542,99 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně od 1. 6. 2020 do 13. 7. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2020 a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 311,06 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (zjištěno z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, mimořádného výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum]), což žalovaný nesporuje. 6. Podle ust. § 1820 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o. z.), pod pojem elektronické prostředky lze zahrnout zejména internet nebo mobilní telefon. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o.z. Na základě uzavřené rámcové smlouvy a dodatků k ní poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč, který se žalovaný dohodnutým způsobem zavázal splatit, což však učinil pouze částečně, neuhrazena zůstává částka 3 542,99 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně od 1. 6. 2020 do 13. 7. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2020 a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 311,06 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020. Žalobkyně přitom v řízení prokázala, že finanční prostředky žalované poskytla, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že úvěr řádně a včas splatil, to však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o. z. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč, a dále za 3 úkony dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby a písemné podání ve věci samé), tj. celkem ve výši 1 300 Kč. 10. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.