26 C 300/2020-81 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 2. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí jsou smluvní podmínky účinné od 10. 11. 2014 (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených, které tvoří nedílnou součást těchto podmínek a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný se zavázal dle smluvních podmínek vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky, a to do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 10. 1. 2014 zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku řádně a včas, zaslal mu právní předchůdce žalobkyně upomínky k zaplacení dlužné částky. Na žádnou z upomínek žalovaný nereagoval. Společnost [příjmení] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, avšak ani k této výzvě žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně dále požadovala příslušenství dlužné částky, a to zákonný úrok z prodlení ode dne 11. 2. 2014 do zaplacení. 2. Žalovaný uvedl, že závazku vůči žalobkyni si není vědom, a proto nárok žalobkyně neuznává. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícímu skutkovému závěru: Společnost [firma], sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice. Na základě uvedené smlouvy se [právnická osoba] zavázala zapůjčit žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, celkem tedy částku ve výši 13 250 Kč, a to do [datum]. Zatímco [právnická osoba] žalovanému částku ve výši 10 000 Kč poskytla na účet dne [datum], žalovaný dlužnou částku ve smluveném termínu nevrátil. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila a současně ho vyzvala k zaplacení dne [datum] dlužné částky. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum], což žalovaný nesporoval. 5. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Soud uvádí, že podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle ust. § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst. 1). Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2). Citovaná ustanovení zakládají účastníkům řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Povinnost tvrzení spočívá v tom, že účastník je povinen tvrdit pro věc významné a rozhodné skutečnosti, a povinnost důkazní spočívá v tom, že účastník, který tvrdí pro věc významné a rozhodné skutečnosti, je povinen uvést a/nebo předložit důkazy, jimiž budou jeho tvrzení prokázána. Povinnosti tvrdit všechny potřebné skutečnosti (břemeno tvrzení) a označit a/či předložit důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní) se neváží výhradně k žalobě samotné, nýbrž i k době pozdější, zpravidla ve vazbě na průběh řízení; pro splnění těchto procesních povinností též není rozhodné, jestli účastník přednesl potřebná tvrzení (doplnil skutkový děj vymezený žalobou) a označil a/či předložil potřebné důkazy z vlastní iniciativy nebo na základě poučení soudu. V případech, kdy se v průběhu řízení ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, či že neoznačil a/či nepředložil důkazy prokazující tvrzené skutečnosti, je soud v intencích ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. povinen účastníka vyzvat, aby svá tvrzení doplnil a poskytl soudu důkazy k prokázání těchto tvrzení a poučit jej, jak má svá tvrzení doplnit a že k jejich prokázání má označit a/či předložit důkazy a jaké budou následky nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. je povinností svou povahou objektivní a nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo stát, došlo k porušení tohoto zákonného ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu postiženo vadou. Tato poučovací povinnost ze strany soudu má přispět k předvídatelnosti soudního rozhodnutí v dané věci. Důsledkem nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní ani přesto, že byl účastník ke splnění těchto povinností soudem vyzván, je pak neúspěch toho účastníka, který tyto povinnosti nesplnil, ve sporu. Při jednání konaném dne 14.10.2020 bylo dáno žalovanému poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby tvrdil, kdy a v jaké výši půjčenou částku [právnická osoba] [příjmení], respektive jejímu právnímu nástupci - žalobkyni vrátil a k tomu předložil příslušné důkazy. Jinak se vystavuje nebezpečí procesního neúspěchu v tomto sporu. 7. Z provedeného dokazování je zřejmé, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., na základě níž se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do 10. 2. 2014. Žalovaný však tuto svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil, a to ani částečně. Uvedená pohledávka byla postoupena dne [datum] [právnická osoba] jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně žalovaného o postoupení pohledávky písemně informovala a vyzvala jej úhradě dlužné částky, ani poté však nebylo žalobkyni žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného ještě k zaplacení výzvou ze dne 16.4.2020, ale rovněž bezúspěšně. Žalobkyně po žalovaném touto žalobou požadovala pouze částku poskytnutých finanční prostředky ve výši 10 000 Kč bez poplatků. Při jednání konaném dne 14.10.2020 bylo dáno žalovanému poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby tvrdil, kdy a v jaké výši půjčenou částku [právnická osoba], respektive jejímu právnímu nástupci - žalobkyni vrátil a k tomu předložil příslušné důkazy, žalovaný však na tuto výzvu soudu nijak nereagoval. Soud proto po provedeném dokazovaní shledal žalobu důvodnou, když vyšel z důkazů předložených žalobkyní a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž vycházel z toho, že žalobkyně žalobou vůči žalovanému uplatnila pouze nárok na zaplacení dlužné částky zápůjčky ve výši 10 000 Kč a zaplacení poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky nepožadovala. 8. O příslušenství dlužné částky splatné dne 2. 10. 2016 soud rozhodl dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, její