26 C 315/2020-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 9. 7. 2020 po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené se [právnická osoba] , sídlem [adresa] (dále také jen„ původní věřitel“). Dne [datum] uzavřel žalovaný s původním věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky [právnická osoba] . Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1 – 3 smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a s poplatkem za čerpání úvěru anebo 1 000 Kč, dle toho, která z částek je vyšší. Splátky byly splatné k 30. dni kalendářního měsíce. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal částku ve výši 10 000 Kč. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný nezaplatil jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, ačkoli jej k tomu věřitel vyzval. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení z dlužné částky od 31. 1. 2018 do zaplacení. 2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 3. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] , sídlem [adresa],prostřednictvím komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu 35 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej ve splátkách včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, což bylo prokázáno Smlouvou o úvěru a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč. Zatímco žalovanému byla částka poskytnuta, žalovaný úvěr nevrátil, což nesporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován, což bylo prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky, avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil, což nesporoval. 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.). 5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi [právnická osoba] , sídlem [adresa], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Na základě smlouvy o úvěru se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši až 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách. Zatímco [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč poskytla, žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas, když žalobkyni neuhradil ničeho, tedy se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Vzhledem k tomu [právnická osoba] vůči žalovanému vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i ve smyslu ust. § 1970 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o její úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila celkem 10 000 Kč, což představuje dlužnou jistinu úvěru. 6. O příslušenství dlužné částky splatné dne 26. 10. 2017 soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 089 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Jiné účelné náklady řízení žalobkyni nevznikly. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.