4 C 409/2015-276 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se domáhal vyklizení bytu [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží bytového domu na adrese [adresa žalované] (dále jen„ předmětný byt“) s tím, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu, ve kterém spolu s žalovanou a jejich synem společně bydleli v letech [rok] až [rok]. Poté se všichni přestěhovali do [obec] ve [země]. Předmětný byt v té době nebyl obýván, vyjma přechodných pobytů žalované o prázdninách. V září [rok] se žalovaná po jednom z těchto pobytů se synem nevrátila zpět do [obec]. Podala návrh na rozvod a požádala o svěření syna do své péče. Žalobce zprvu přítomnost žalované v bytě toleroval, ale protože žalovaná v bytě přetrvává po nepřiměřenou dobu, aniž by jevila snahu o zajištění vlastního bydlení, kvůli čemuž je žalobce připravován o případné výnosy z pronájmu bytu, vyzval ji k vyklizení předmětného bytu. Této výzvě však žalovaná odmítla vyhovět. 2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout. Nesporovala skutečnost, že v předmětném bytě bydlí, ale popírala, že by jej užívala v rozporu s právem. Nejprve namítala předčasnost žaloby vzhledem k probíhajícímu řízení o rozvod, a po právní moci rozsudku, kterým soud manželství rozvedl, tvrdila, že byt je ve společném jmění manželů, které není dosud vypořádáno, neboť notářský zápis, kterým bylo společné jmění manželů zúženo, je absolutně neplatný, neboť žalovaná jej podepsala v době, kdy ovládala pouze základy českého jazyka. Během jednání dne 15.1.2020 navrhla (a v podání ze dne 10.9.2020 upřesnila), aby soud zřídil věcné břemeno bydlení v její prospěch k tíži předmětného bytu, a to na dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozsudku za úplatu ve výši 5 000 Kč za každý celý měsíc trvání věcného břemene. 3. Soud v této věci rozhodl rozsudkem č.j. 4 C 409/2015-35 ze dne 5.9.2016, kterým žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaná nemá právo bydlení v předmětném bytě. Na základě odvolání Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 21 Co 464/2016-59 ze dne 17.1.2017 rozhodnutí soudu prvého stupně změnil tak, že žalobu zamítl, neboť žalobkyni trvá až do rozvodu právo bydlení a vzhledem k tomu, že žalovaná bydlí v bytě s nezletilým synem, je uplatněný nárok zjevným zneužitím práva. Tento rozsudek byl rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 26 Co 3382/2017-101 ze dne 24.1.2019 zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení s tím, že rozhodnutí Městského soudu je nesprávné, neboť s ohledem na zjištění, že po 1.1.2014 byt již nebyl obydlím manželů, je třeba zkoumat, zda žalované vznikl právní důvod k užívání předmětného bytu poté, co v červnu [rok] opustila společnou domácnost a se synem se do něj přestěhovala, a to podle úpravy účinné od 1.1.2014. Na základě tohoto rozhodnutí Městský soud v Praze rozsudek zdejšího soudu zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení s pokynem, aby soud zjistil, zda účastníci nevedli rodinnou domácnost na více místech. 4. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z notářského zápisu ze dne [datum] (na č. l. 175 spisu) soud zjistil, že společné jmění manželů bylo zúženo smlouvou o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů s tím, že veškeré příjmy a majetek v budoucnu nabyté v České republice za trvání manželství, a to mj. nemovitosti, včetně jejich součástí a příslušenství, byt a nebytové prostory budou nadále patřit do výlučného a odděleného vlastnictví toho z manželů, který je z příjmů a úspor ze zaměstnaneckého nebo obdobného poměru nebo z podnikatelské činnosti nabyl. Žalovaná v notářském zápisu potvrdila svým podpisem, že jeho obsahu rozumí. 5. Z výpisu z KN (na č. l. 3-4 spisu) a soud zjistil, že výlučným vlastníkem předmětného bytu je žalobce, který jej nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum]. 6. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 21 C 137/2015 soud zjistil, že žalovaná podala dne 21.4.2015 návrh (ze dne 14.4.2015) na rozvod, ve kterém uvedla, že v roce [rok] odjela se synem za žalobcem do [obec], kde však tamní prostředí špatně snášela a proto se synem vrátila do ČR a poté, co se po výhružkách žalobce na krátký čas do [obec] vrátila, odjela zpět do ČR. Manželé žijí odděleně, nevedou společnou domácnost a nestýkají se. Žalobce ve vyjádření k návrhu na rozvod učinil nesporným, že manželé žijí odděleně, nemají společnou domácnost a nestýkají se a dodal, že samostatná domácnost žalované je umístěna v předmětném bytě, kdy žalovaná v květnu [rok] opustila rodinnou domácnost v [obec] a odmítla se vrátit zpět. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. 21 C 137/2015-36 ze dne [datum rozhodnutí] bylo manželství účastníků rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 7. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 50 Nc 6089/2015 týkající se péče o syna účastníků - nezl. [jméno], [datum narození] soud zjistil, že řízení bylo zahájeno návrhem žalované na úpravu poměrů k nezletilému ze dne 14.4.2015. Z protokolu z jednání ze dne 31. 3. 2016, soud z výpovědi žalované zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [země]. Po sňatku spolu účastníci v roce [rok] odjeli do ČR, kde žili do roku [rok]. V červnu [rok] společně odjeli do [obec]. Po dvou letech se žalovaná se synem vrátila zpět do ČR. Účastníci nevedou společnou domácnost od června [rok]. Toto učinili účastníci nesporným (viz. též protokol ze dne 8.10.2015). Na Vánoce roku [rok], když byla žalovaná se synem v [obec], bydlela u svého bratra v [obec]. Syn účastníků nastoupil v září [rok] do první třídy základní školy, Vánoce [rok] trávil se svým otcem (žalobcem) u svého dědečka v [obec], poté, co se žalovaná vrátila z [země], vyzvedla syna a vrátili se do [obec], s otcem (žalobcem) byl od [datum] do [datum] a pak jí syna vrátil. Během své výpovědi žalovaná uvedla, že předmětný byt je ve skutečně ve vlastnictví žalobce (srov. č. l. 111 spisu). 8. Z výzvy k vyklizení bytu (na č. l. 5 spisu) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu dne [datum] s odkazem na to, že společné jmění manželů mezi účastníky bylo zúženo smlouvou o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, sepsanou ve formě notářského zápisu dne [datum], a že posledním obydlím, kde měli účastníci společnou domácnost, byl byt na adrese [adresa], [obec], [země]. 9. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná užívá předmětný byt, a že do května [rok] účastníci bydleli spolu v [obec] (srov. protokol ze dne 5.9.2016). 10. Z dopisu ze dne 25. 11. 2015 (č. l. 6 spisu) soud nezjistil žádné pro řízení relevantní skutečnosti, neboť se jedná o vyjádření žalované k předžalobní výzvě, jež obsahuje toliko její právní názor na věc. Žádné podstatné skutečnosti nebyly zjištěny ani z osvědčení o dosažení jazykové úrovni v českém jazyce z 5.6.2015, e-mailu ze dne 17.12.2012, kopií letenek, týkajících se cest žalované do [obec] a ČR, nabídek pronájmu bytů na [obec a číslo], pojistné smlouvy, smlouvy o hypotečním úvěru a důkazů týkajících se majetkových poměrů žalované. 11. Návrhy na provedení dokazování účastnickým výslechem žalobce soud v souladu s § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. zamítl v zájmu hospodárnosti řízení, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn prostřednictvím shora uvedených důkazů a soud vycházel ze všech podstatných tvrzení žalobce, která vzhledem k ostatním výsledkům řízení považoval za věrohodná, přičemž žalobce se dlouhodobě zdržuje mimo ČR a se svým účastnickým výslechem nesouhlasil. 12. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. 13. Ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [země], v letech [rok] až [rok] žili účastníci v ČR. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis o zúžení společného jmění manželů, ve kterém bylo mj. sjednáno, že byt a nebytové prostory budou nadále patřit do výlučného a odděleného vlastnictví toho z manželů, který je z příjmů a úspor ze zaměstnaneckého nebo obdobného poměru nebo z podnikatelské činnosti nabyl. V roce [rok] se účastníkům narodil syn [jméno]. Žalobce koupil předmětný byt dne [datum] do svého výlučného vlastnictví. Od roku [rok] do [rok] žili účastníci společně v [obec]. Od června [rok], kdy žalovaná odjela do ČR, nevedou společnou domácnost. Od svého návratu do ČR v r. [rok] užívá předmětný byt pouze žalovaná s nezletilým synem. Posledním společným obydlím manželů bylo v [obec]. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení předmětného bytu dne [datum]. Dosud tak však neučinila. 14. Vzhledem k tomu, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.), bylo nutné vycházet z toho, že (oproti stavu v době podání žaloby a prvého rozhodnutí zdejšího soudu) je manželství účastníků od [datum] rozvedeno. 15. Podle § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich