11 C 16/2019-255 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se domáhali zaplacení shora uvedené částky s tvrzením, že z účtu žalobce a) byla dne 3. 8. 2015 zaslána na účet žalovaného částka ve výši 25 941 365 Kč Příkaz k platbě podala paní [celé jméno svědka], spolupracovnice žalobce a matka žalovaného. Paní [celé jméno svědka] měla neomezený přístup k účtům žalobce a), toto provedla bez jakékoli smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, zajišťovala celou řadu jeho finančních záležitostí. Mezi žalobcem a) a žalovaným však k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo, byť [celé jméno svědka] převod označila jako půjčku, což opět uvedla bez vědomí žalobce, žádná smlouva o půjčce uzavřena nebyla a k uvedenému došlo bez právního důvodu. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky do 10 dnů od doručení této výzvy s tím, že žalovaný si výzvu převzal 18. 10. 2018, částku nevrátil. K obraně žalovaného žalobce a) uvedl, že podklady pro účetní účely, jak uvádí žalovaný, se pokoušel vyhledat, avšak nenalezl, k převodu částek uváděných žalovaným došlo na základě příkazu k platbě podaného paní [příjmení]. Zapůjčení tak vysoké částky bez písemného podkladu by bylo pro žalobce extrémním hazardem a vybočením z jeho dosavadní právnické praxe. Smlouvy žalobce a) uzavírá zásadně písemně, a to i se svým synem a dcerou. Žalobce a) by sotva připustil promlčení tak vysoké částky. Uplatnění námitky promlčení je pak zde v rozporu s dobrými mravy, zejména z toho důvodu, že žalobce a) zde marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil, neboť o zápůjčce vůbec nevěděl. Navíc výpisy z účtu se dostávaly do dispozice nikoli žalobce a), ale paní [příjmení], která je také archivovala. Žalovaný žalobce a) ujišťoval, že peníze v nejbližší době vrátí, což se však nestalo. Finanční prostředky navíc náležejí do společného jmění, manželku žalobce a) nikdy o souhlas nežádal, věc s ní nekonzultoval. Vztahy, které žalovaný uvádí, nemají žádnou souvislost s touto věcí. 2. Žalobkyně b) pak v řízení dále uvedla, že právo vypovědět smlouvu o zápůjčce bez sjednání data splatnosti promlčení nepodléhá, neboť takové oprávnění vypůjčitele nemá majetkovou povahu. Pokud nebyla smlouva o zápůjčce vypovězena, nemůže počít běžet promlčecí doba. Není tedy na místě dovozovat, že promlčecí lhůta počíná běžet uplynutím výpovědní lhůty bez ohledu na to, zda zapůjčitel smlouvu vypověděl či nikoli. Námitka promlčení je navíc v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný žalobce opakovaně ujistil, že částku zaplatí, že si je vědom svého závazku ze zápůjčky, příslib o vrácení zápůjčky učinil i žalobkyni b) již v listopadu 2016 O tom, že písemná smlouva o zápůjčce ze dne 3. 8. 2015 údajně nebyla žalovaným podepsaná, se žalobci dozvěděli teprve v rámci jednání před zdejším soudem. Do té doby byli přesvědčeni o její platnosti. Žalobkyně b) navíc vycházela z textu smlouvy o zápůjčce, který žalovaný zpochybnil po jednání dne 5. 2. 2020. Teprve v tento okamžik byla žalobkyně b) poprvé informována o tom, že mezi žalobcem a) a žalovaným měla být uzavřena dne 3. 8. 2015 smlouva o zápůjčce v ústní formě. Proto podala žalobu, kterou se domáhá určení neplatnosti této smlouvy, neboť k ní nedala souhlas a jednalo se o záležitost týkající se jejich společného majetku. 3. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný učinil nesporným, že obdržel dne 3. 8. 2015 na účet částku 25 941 365 Kč s označením„ půjčka“ a že prostředky zaslala na jeho účet jeho matka, která byla spolupracovnicí žalobce v období od roku 1992 až do srpna 2018, vztah měli se žalobcem a) velmi přátelský a založený na vzájemné důvěře, paní [celé jméno svědka] pro žalobce a) spravovala účetnictví, finance, daně a také působila v mnoha orgánech jím ovládaných společností. Sám žalovaný se s žalobcem a) zná od dětství, pracoval pro něj jako ekonomický ředitel od 1. 2. 2007 do 30. 11. 2017, dosud jej žalobce užívá jako člena dozorčí rady [právnická osoba] Půjčka byla sjednána ústně, a to bezúročně, bez data splatnosti, přičemž je v takových případech pro počátek běhu promlčecí lhůty třeba považovat den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, resp. kdy poprvé mohlo dojít k zesplatnění. Podle § 2393 občanského zákoníku mohl žalobce smlouvu vypovědět již 4. 8. 2015, splatnost by tedy nastala 22. 9. 2015, k promlčení tedy došlo 23. 9. 2018. Žalobcova tvrzení jsou ryze účelová, činěná ve snaze vyhnout se promlčení, v každém případě 3letá promlčecí lhůta již uplynula, proto vznáší námitku promlčení. Ke vztahům mezi žalobcem a) a žalovaným dále žalovaný uvedl, že žalobce a) byl prostřednictvím spol. [právnická osoba] také provozovatelem a majitelem hotelů [anonymizováno] a [anonymizováno] ve [obec], tyto budovy jsou přitom propojeny dalšími budovami (tzv. [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]), které byly ve vlastnictví spol. [právnická osoba] a [právnická osoba] Budovy byly užívány také spol. [právnická osoba] na základě nájemních smluv. Jediným akcionářem [právnická osoba] byla [anonymizováno], obě budovy tedy byly fakticky ovládány [anonymizováno], ke které měl žalobce blízký vztah (historicky v ní působil a pak také si od ní pronajímal budovy [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], dále vztah k panu [jméno], předsedovi představenstva v rozhodné době). Pan [anonymizováno] sdělil žalobci v roce 2014, že má v úmyslu budovy [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] prodat, což by mohlo pro žalobce představovat komplikaci (budovy užíval k provozu hotelů [anonymizováno] a [anonymizováno]), proto oslovil žalovaného, zda by mohl budovy odkoupit, žalovaný neměl dostatek prostředků, avšak žalobce mu nabídl, že mu vypomůže, neboť měl zájem, aby je žalovaný odkoupil. Dne 4. 9. 2014 tedy došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaného [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno], kdy spol. žalovaného nabyla vlastnické právo k [anonymizováno] za 10 700 000 Kč (u budovy [anonymizována dvě slova] došlo týž den k odkupu mezi těmito účastníky – převod 100 % akcií spol. [anonymizována dvě slova] za kupní cenu 17 650 000 Kč, spol. [anonymizována dvě slova] byla jen vlastníkem budovy a jinou činnost nevyvíjela), k úhradě ve splatnosti nedošlo, spol. [právnická osoba], však byla ochotna počkat, následně tedy došlo k dohodě, že se věc vyřeší nikoli úhradou kupní ceny, ale postoupením pohledávek za úplatu ve výši kupní ceny. Dne 10. 3. 2015 tak došlo k uzavření smluv o postoupení těchto pohledávek ze spol. [anonymizováno] na žalovaného s tím, že úplata bude uhrazena nejpozději do 15. 12. 2015. Žalobce a žalovaný se následně dohodli, že dojde k rozdělení [právnická osoba] odštěpením, se vznikem nástupnické společnosti [právnická osoba], které se ujme žalovaný. Na tuto společnost pak přešlo vlastnické právo k nemovitostem a závazky ve výši 88 030 000 Kč, které zahrnovaly mj. závazky vůči žalobci ze smlouvy o půjčce z 12. 12. 2008 ve výši 8 840 000 Kč, závazky vůči s žalobcem spřízněné spol. [právnická osoba], na základě smlouvy o převzetí dluhu ze dne 19. 12. 2013 ve výši 13 496 640 Kč, závazky vůči [právnická osoba] [obec] na základě smlouvy o půjčce z 30. 10. 2006 ve výši 14 951 365 Kč, závazky vůči [anonymizováno] na základě smlouvy o půjčce ze dne 10. 2. 2014 ve výši 8 750 000 Kč. K úhradě těchto dluhů si pak žalovaný (resp. [obec] [anonymizováno] odštěpená od [anonymizováno]) vyjednal investiční úvěr – tyto závazky pak byly uhrazeny. [příjmení] mohl žalobce a) žalovanému částku půjčit, potřeboval ji získat, neboť sám měl k dispozici pouze 8 840 000 Kč, proto si žalobce a) převedl dne 3. 8. 2015 na svůj účet prostředky z [anonymizováno] ve výši 8 150 000 Kč, z účtu [anonymizováno] 8 951 365 Kč, takto tedy získal částku 25 941 365 Kč. K propojení zapůjčené částky 25 941 365 Kč s úplatou za nemovitosti a akci v celkové výši 28 350 000 Kč (10 700 000 Kč nemovitosti a 17 650 000 Kč akcie) pak zbývá 2 408 635 Kč, tato částka byla žalovanému poskytnuta 4. 8. 2015 [právnická osoba], a.s., v důsledku ingerence žalobce a), neboť předsedou představenstva zde byl opět [jméno] [jméno]. Ještě týž den žalovaný závazky vůči [právnická osoba] (dříve [příjmení]) v plné výši uhradil. Pokud tedy žalobce a) uvádí, že žalovanému nikdy tyto prostředky poskytnout nechtěl a byly mu poskytnuty bez jakéhokoli pokynu či příkazu a bez jeho vědomí, pak toto není pravdou. 4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), provedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení] (§ 126 o. s. ř.), přičemž zamítl pro nadbytečnost návrh žalobců na doplnění dokazování o výslech svědků [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], o účastnický výslech žalobce a žalobkyně, dále o doklady k prokázání platby z 3. 8. 2015 u [právnická osoba], pobočka [obec], a žalobu o určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 8. 2015 a dále návrh žalovaného na doplnění dokazování o svědeckou výpověď [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále vyj