16 C 407/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 340 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum] odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od 31. 10. 2019 do 6. 9. 2020 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny provedené fakturou [číslo] ze dne 14. 5. 2020, se splatností dne 1. 6. 2020, znějící na částku 11 609 Kč a fakturou [číslo] ze dne 9. 9. 2020, se splatností dne 29. 9. 2020, znějící na částku 2 631 Kč. Na tyto faktury žalovaný uhradil částku 9 900 Kč, tedy k úhradě zbývá částka 4 340 Kč. Zbytek dluhu žalovaný dosud nezaplatil, a to ani přesto, že byl k její úhradě upomenut předžalobní výzvou k plnění ze dne 14. 7. 2021. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a zajistit související služby v elektroenergetice, zatímco žalovaný se zavázal řádně a včas hradit žalobkyni předkládaná vyúčtování za odebranou elektřinu dle žalobkyní vystavovaných faktur za cenu stanovenou dle ceníku (prokázáno předmětnou smlouvou). Zatímco žalobkyně jako dodavatel elektřiny svoji povinnost vyplývající z výše uvedené smlouvy řádně plnila, když žalovanému dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa, žalovaný svou povinnost platit za dodanou elektřinu řádně a včas nesplnil, když neuhradil nedoplatek za dodávku elektřiny za období od 31. 10. 2019 do 6. 9. 2020 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny provedené fakturou [číslo] ze dne 14. 5. 2020, se splatností dne 1. 6. 2020, znějící na částku 11 609 Kč a fakturou [číslo] ze dne 9. 9. 2020, se splatností dne 29. 9. 2020, znějící na částku 2 631 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný nesporuje, že na svůj dluh žalobkyni dosud uhradil pouze částku 9 900 Kč a k úhradě mu zbývá částka 4 340 Kč, kterou neuhradil ani přesto, že byl o jeho úhradu písemně upomenut (prokázáno výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 14. 7. 2021 ve spojení kopiemi vrácených nevyzvednutých obálek). 5. Podle ust. § 50 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění (dále jen„ zák. č. 458/2000 Sb.“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal platit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Žalobkyně žalovanému shora uvedenými fakturami vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu za období od 31. 10. 2019 do 6. 9. 2020 ve výši 14 240 Kč s tím, že žalovaný uhradil částku ve výši 9 900 Kč a ničeho více; z toho důvodu ho žalobkyně vyzvala k zaplacení nedoplatku ve výši žalované částky, žalovaný však částku dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek a ve lhůtě splatnosti výše uvedené faktury nezaplatil žalobkyni nedoplatek za dodanou elektřinu ve výši žalované částky, ocitl se dnem následujícím po dni splatnosti faktury v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud nezaplatil, a to ani přesto, že byl o její úhradu před podáním žaloby upomenut. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále ve 2 náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 a ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Celkem náklady řízení činí 600 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.