26 C 118/2017-626 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 31. 3. 2017 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] je neplatná a pracovní poměr žalobkyně k žalované trvá. Pracovněprávní vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum] se vznikem pracovního poměru ke dni [datum]. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána jako [anonymizována tři slova], přičemž dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] s platností od [datum] se druh práce změnil na [anonymizována tři slova]. Žalovaná dne [datum] doručila žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, kdy z důvodu organizačních změn spočívajících v restrukturalizaci činnosti žalované bude nadále k výkonu práce zapotřebí nižšího počtu zaměstnanců a žalobkyně se stala nadbytečnou. S tímto žalobkyně nesouhlasila, neboť podle jejího názoru byla tvrzená restrukturalizace ze strany žalované pouze fiktivní a nedošlo k ní a skutečným výpovědním důvodem měly být osobní neshody s nadřízenou žalobkyně, a že její práce u žalované reálně neodpadla. Žalobkyně tvrdila, že byla u žalované diskriminována a tato diskriminace vedla k výpovědi z pracovního poměru. V doplnění žaloby dále žalobkyně uvedla, že ode dne nástupu do práce až zhruba do února 2016 jí v souvislosti s výkonem její práce nebylo ničeho vytýkáno. Na počátku roku 2015 došlo ke sloučení českého a slovenského registračního oddělení a její nová nadřízení, paní [jméno] [příjmení] se ve svém ročním hodnocení žalobkyně opírala o faktory nesouvisející s její pracovní pozicí, kdy například žalobkyni nabádala, aby byl více sdílná ohledně svého soukromého života a tuto neochotu žalobkyně sdílet své soukromé věci označila nadřízená za problém se spoluprací. Žalobkyně dále tvrdila, že její nucený odchod ze společnosti byl následně kompenzován vyšší mírou přesčasových hodin u ostatních zaměstnanců, dále pak vyšším objemem práce zadávané externí spolupracující [právnická osoba] [anonymizováno], což vedlo i k vyšším nákladům a také nástupem paní [jméno] [příjmení], která byla přijata zhruba 7 měsíců po její výpovědi. Žalobkyně dále tvrdila, že ještě před provedenou organizační změnou byla na oddělní [anonymizováno] přijata zaměstnankyně paní [příjmení], aby se počet pracovníků oddělení ještě před jejím vynuceným odchodem navýšil. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaná uvedla, že žalobkyně pracovala na pozici [anonymizována tři slova], tedy v oddělení, které zajišťovalo plnění povinností žalované vůči státním orgánům v oblasti kontroly [anonymizováno], které žalovaná distribuuje. V důsledku sloučení registračních oddělení z [obec] a [země] se novou nadřízenou žalobkyně stala paní [jméno] [příjmení], jejíž zacházení s žalobkyní se nelišilo od zacházení s jinými podřízenými, dokonce sama vyjednala žalobkyni povýšení v roce 2015, přičemž toto rozhodnutí je plně v kompetenci přímého nadřízeného. Žalobkyně se oproti tomu vyznačovala specifickým chování a zároveň měla problémy ohledně určování priorit u zadaných úkolů. Od toho se odvíjelo i zhoršení hodnocení, konkrétně složky LIFE, zohledňující soft skills zaměstnance, a to ze stupně 3 na stupeň 4. Žalobkyně s tímto zhoršením nesouhlasila, a proto se rozhodla požádat o revizi svého hodnocení. Schůzka se uskutečnila nejprve mezi žalobkyní a vedoucí HR oddělení, paní [jméno] [příjmení] a později mezi žalobkyní, paní [příjmení] a paní [příjmení]. Vedoucí HR oddělení s hodnocením paní [příjmení] souhlasila a žalobkyně následně požádala ještě nadřízeného paní [příjmení], pana [příjmení] [jméno], ovšem i ten hodnocení paní [příjmení] považoval za správné. V oddělení [anonymizováno] CZ/SK v České republice pracovali pouze dva zaměstnanci, žalobkyně a paní [jméno] [příjmení]. Ostatní zaměstnanci oddělení pracovali na Slovensku. V září 2016 dostala žalovaná pokyn z centrály ve [příjmení] [anonymizováno] [země], aby za účelem snížení nákladů snížila počet zaměstnanců v oddělení [anonymizováno] CZ/SK v České republice. Žalobkyně se tedy rozhodovala mezi žalobkyní a paní [příjmení] a na základě tohoto rozhodnutí zrušila pracovní pozici žalobkyně ke dni [datum]. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je to zaměstnavatel, který určuje počet zaměstnanců potřebných k provádění určité činnosti. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobkyně o uplatnění obráceného důkazního břemene a poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, která říká, že pouhé konstatování, že došlo k diskriminaci, aniž by bylo tvrzeno a prokazováno konkrétní diskriminační jednání není dostačující. Žalovaná se dále vyjádřila k tvrzením žalobkyně ohledně tvrzeného neodpadnutí práce žalobkyně. Na základě pokynu mateřské společnosti bylo rozhodnuto z důvodu vyšší efektivity a úspory nákladů rozhodnuto o zrušení jedné pozice v sekci [anonymizováno]. Přitom byly žalovanou splněny všechny požadované formální náležitosti takové reorganizace. Žalovaná uvedla ohledně paní [příjmení], že byla přijata na jiné oddělení, než původně pracovala žalobkyně, a to na oddělení [anonymizováno] a konkrétně na pozici [anonymizováno] of [anonymizováno]. Tato náplň práce byla naprosto odlišná od náplně práce žalobkyně, když paní [příjmení] řídila tým 9 lidí a komunikovala především s [anonymizováno], zatímco žalobkyně při původní náplni práce neřídila žádné podřízené a komunikovala především s úřady ([anonymizováno]). Pokud by tvrzení žalobkyně bylo přijato, znamenalo by to pro žalovanou, zaměstnávající stovky lidí v několika divizích, že už nikdy do budoucna nesmí přijmout jiné zaměstnance. Ke spolupráci se [právnická osoba] [anonymizováno] žalovaná uvedla, že s touto externí společností spolupracuje dlouhodobě, konkrétně od roku 2009, tedy ještě před nástupem žalované do společnosti. Po odchodu žalované nedošlo ke skokovému nárůstu objednaných služeb, který by v objemu pokryl jedno pracovní místo na plný úvazek. Žalovaná trvala na tvrzení, že organizační změna splnila svůj účel – tedy úsporu nákladů v oddělení [anonymizováno], kdy tři měsíce před skončením pracovního poměru žalobkyně dosahovaly základní hrubé mzdy částky 964 314 Kč, a po skončení jejího pracovního poměru pouze částky 782 499 Kč. Ohledně práce přesčas žalovaná uvedla, že zbylí zaměstnanci oddělení [anonymizováno] nevykonávali v období od [datum] do [datum] žádnou práci přesčas. Žalovaná také nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že ostatní zaměstnanci oddělení museli po jejím odchodu pracovat přesčas, aby její práci stihli a tedy že její místo bylo potřebné. Žalovaná dále uvedla, že paní [příjmení] byla u žalované zaměstnána již od 1. 9. 2015 a pracovní pozice žalobkyně byla zrušena až více než rok poté. Z důvodu takto dlouhého časového rozpětí žalovaná vyloučila, že by přijetí paní [příjmení] mělo jakýkoliv vliv na provedenou organizační změnu v roce 2016. Pokud jde o [jméno] [příjmení] pak tato u žalované pracovala na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a vykonávala neodborné administrativní práce na různých oddělením, kde bylo zrovna zapotřebí a nemohla tedy převzít náplň práce po žalobkyně,neboť její pozice byla vysoce kvalifikovaná a paní [příjmení] na toto neměla dostatečné zkušenosti ani vzdělání. 3. Z důkazů založených ve spise byla učiněna tato skutková zjištění: žalovaná je nadnárodní obchodní společností, jejíž pobočka v České republice se zabývá [anonymizováno 42 slov] (prokázáno elektronickým výpisem z obchodního rejstříku žalované). Žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [anonymizována tři slova], přičemž dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] jí byla pracovní pozice změněna na pozici [anonymizována tři slova], (prokázáno pracovní smlouvou ze dne [datum] ve spojení s dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum]). Současně s tím došlo k organizační změně u žalované v oblasti [anonymizováno] a jako nový vedoucí tohoto oddělení pro CZ/SK byla vybrána paní [příjmení] (prokázáno interním oznámením o organizační změně). Žalobkyně pracovala pro toto oddělení, kdy podle organizační struktury tohoto oddělení byla její přímou nadřízenou paní [jméno] [příjmení]. Další dvě zaměstnankyně vykonávaly pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Poslední zaměstnanec oddělení, paní [jméno] [příjmení], pracovala na dohodu o pracovní činnosti na pozici [anonymizováno] on [anonymizována dvě slova]. Na oddělení jako žalobkyně začala později pracovat i paní [jméno] [příjmení] (prokázáno schématem organizační struktury ke dni [datum] ve spojení se schématem organizační struktury ke dni [datum], [datum], [datum] a [datum] a pracovní smlouvou paní [příjmení] ze dne [datum]). V souvislosti s výkonem práce příslušela paní [příjmení] s účinností od [datum] hrubá měsíční mzda ve výši 97 900 Kč, paní [příjmení] s účinností od [datum] hrubá měsíční mzda 101 483 Kč, paní [příjmení] s účinností od [datum] hrubá měsíční mzda 61 500 Kč a žalobkyni 60 555 Kč. V souvislosti