10 C 248/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že je společností poskytující silniční motorovou dopravu, a vlastníkem autobusu [registrační značka], který používá ke své podnikatelské činnosti. Dne [datum] byl předmětný autobus na hlídaném parkovišti žalované poškozen. Za jeho opravu byla žalobkyni vyúčtována částka [částka], dále žalobkyně vynaložila částku [částka] za pronájem náhradního autobusu. Za poškození autobusu obdržela žalobkyně od [právnická osoba], [příjmení] pojistné plnění ve výš [částka], a od [právnická osoba] pojistné plnění ve výši [částka]. Škoda žalobkyně se tak snížila na částku [částka], od které odečetla částku [částka] odpovídající opravě poškození autobusu vzniklému před pojistnou událostí. K úhradě zbylé částky ve výši [částka] žalobkyně žalovanou vyzvala, avšak bezúspěšně. 2. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. 3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznala. Uvedla, že žalobkyně neprokazuje vlastnictví autobusu ani to, že jej používá ke své podnikatelské činnosti, neprokazuje ani, že mezi účastníky došlo k uzavření jakékoli smlouvy týkající se poskytnutí místa k parkování na parkovišti žalované. Dále žalobkyně neprokazuje příčinnou souvislost mezi porušením smluvní povinnosti žalované a poškozením autobusu. Upozornila též na liberační důvod dle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud sama žalobkyně uvedla, že autobus byl jistým způsobem poškozen ještě před předmětnou událostí, je otázka, zda rozsah oprav dřívějšího poškození nebyl větší, než je uvedeno v žalobě. 4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 7. Žalobkyně je vlastníkem dálkového autobusu [registrační značka] (prokázáno velkým technickým průkazem vozidla). 8. Předmětný autobus byl smlouvou ze dne [datum] pronajat společnosti [právnická osoba], jednatel [jméno] [příjmení], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum]). 9. Žalovaná je provozovatelem mimo jiné parkoviště na adrese [adresa], jedná se o hlídané parkoviště, pojištěné proti krádeži a poškození vozidel (prokázáno internetovou stránkou žalované, fotografií vjezdu na parkoviště). 10. Dne [datum] došlo k poškození autobusu na parkovišti [ulice], [obec], neznámý pachatel prostřílel boční plechy a boční okna autobusu, k nahlášení pojistné události došlo dne [datum], škodu nahlásil pojištěný [právnická osoba] (prokázáno oznámením škodné události ze dne [datum]). 11. Za opravu autobusu vystavila [právnická osoba] [právnická osoba] žalobkyni fakturu na částku [částka] bez DPH (prokázáno fakturou [číslo]). 12. Za pronájem náhradního autobusu byly žalobkyni vystaveny faktury na částku [částka] ([částka] bez DPH) a na částku [částka] ([částka] bez DPH), částky byly uhrazeny (prokázáno fakturami [číslo] a [rok], doklady o platbách). 13. [právnická osoba] vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši [částka] po odečtení nesouvisejícího poškození pravého boku ve výši [částka] a spoluúčasti ve výši [částka] (prokázáno oznámením o vyřízení škody ze dne [datum]). 14. Pojišťovna [anonymizováno] vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši [částka] po odečtu za opravu a lakování PZ bočního panelu nesouvisejícího poškození ve výši [částka] (prokázáno ukončením likvidace pojistné události ze dne [datum]). 15. Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno výzvou ze dne [datum], doručenkou). 16. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Návrh žalované na provedení důkazu vypracování znaleckých posudků na stanovení výše škody vzniklé na vozidle a na stanovení obvyklého nájemného za náhradní autobus soud zamítl pro nadbytečnost z důvodů níže uvedených. 17. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. 18. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 19. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 2945 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 2054 občanského zákoníku. 20. Podle § 2945 odst. 1 občanského zákoníku je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství. 21. Podle § 2945 odst. 2 občanského zákoníku neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. 22. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 23. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu opravy autobusu, k jehož poškození došlo na hlídaném parkovišti žalované, a z titulu náhrady nákladů na pronájem náhradního autobusu. 24. Žalobkyně dostatečně doložila, že došlo k poškození předmětného autobusu žalobkyně umístěného v dané době na hlídaném parkovišti žalované. Tím vznikla žalované povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu (§ 2945 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž se jedná o povinnost vznikající bez ohledu na zavinění, ze které zákoník navíc nepřipouští žádnou liberaci. Žalovaná v řízení tvrdila, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o parkování předmětného autobusu na parkovišti žalované, dále uváděla, že nárok na náhradu škody u ní žalobkyně uplatnila až předžalobní upomínkou ze dne [datum], a tedy po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty. 25. Pokud však žalovaná svou povinnost k náhradě škody z uvedených důvodů sporovala, není zřejmé, z jakého důvodu téhož dne, kdy ke škodě došlo, ohlásila věc jako pojistnou událost své pojišťovně, se specifikací poškozeného autobusu žalobkyně (uveden je jednatel aktuálního nájemce autobusu pan [jméno] [příjmení]). Ze stejného důvodu není zřejmé, proč žalovaná sporuje, že u ní žalobkyně (byť prvotně prostřednictvím jednatele nájemce autobusu) nárok na náhradu škody uplatnila, když o vzniku škody prokazatelně věděla již v den události. Dále je třeba zdůraznit, že v případě parkoviště žalované se jedná o parkoviště hlídané, oplocené, nikoli volně přístupné, ale pouze na základě dohody se žalovanou (a tedy ústně uzavřené smlouvy), dle fotografie na čl. 32 spisu dosti velké na to, aby žalovaná znala veškeré majitele vozidel a dokonce jejich nájemce. Soud proto veškeré uvedené námitky žalované považuje za účelové, uplatněné zjevně až pro účely tohoto řízení. 26. Z titulu náhrady škody za opravu autobusu je nárokována toliko částka [částka]. Soud konstatuje, že žalovaná tento nárok uznala v souladu s § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, neboť prostřednictvím pojišťoven zbylou částku ve výši [částka] uhradila. 27. Plnění třetí osoby na část dluhu dlužníka se považuje za uznání závazku dlužníka, jestliže bylo učiněno s jeho souhlasem a dlužník nedal najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku věřitele zpochybňuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2014, č.j. 23 Cdo 405/2013). Na rozdíl od uznání dluhu zaplacením úroků z dlužné částky, které je nepodmíněné, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu jen lze-li současně z okolností, za nichž tak dlužník činí, usoudit, že uznal i zbytek dluhu. Například dohodly-li strany, že plnění poskytnuté věřitelem zaplatí dlužník na základě dvou faktur vystavených věřitelem, přičemž první z nich bude fakturován použitý materiál a druhou provedené práce, pak - uhradil-li dlužník po řádném splnění a předání díla pouze jednu z předložených faktur - lze na základě skutkových okolností takovéto jednání dlužníka považovat za uznání dluhu jeho částečným plněním (srov. NS 23 Cdo 3182/2010). Obdobně, pokud dlužník věřiteli splní část ceny dodaného zboží, aniž by vznesl námitku nedodání zboží, jeho kvality, množství či ceny, lze z takových okolností dovodit, že uznává i zbytek dluhu. I tento způsob uznání má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a počátek běhu