10 C 332/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobou podanou dne 6.9.2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení zažalované částky s odůvodněním, že 25.9.2021 odcizil žalovaný žalobci pračku v hodnotě 1 500 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani po upomínce ze dne 5.8.2022. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Žalobce i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobce ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobce navrhl, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne 25.9.2021 odcizil žalobci z domu na adrese [adresa] (prokázáno příkazem Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 10.5.2022). Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomínán (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku). Po právní stránce soud věc posoudil jako náhradu škody podle ust. § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že žalovaný odcizil žalobci pračku v hodnotě 1 500 Kč, vznikla mu povinnost žalobci tuto částku, což neučinil ani na výzvu, a proto soud žalobě vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Soud zcela úspěšnému žalobci přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v předepsaném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2,5 úkony právní pomoci po 1 000 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, ½ - výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobce ve výši 5 114 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). O povinnosti žalobce zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 soudní poplatek ve výši 200 Kč rozhodl soud podle § 7 odst. 2, 4 odst. 1 písm. j) a ust. § 2 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Jeho výši pak určil podle Položky 1 odst. 1 písm. a) ve spojení s Položkou 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků na částku 1 000 Kč, žalobce však dosud uhradil pouze 800 Kč (2x 400 Kč).