10 C 34/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 6.12.2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 380 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne 5.6.2021 přivezen pod vlivem alkoholu na pracoviště žalobkyně. Následně byl umístěn do tzv. expektační místnosti, kde byl sledován, než alkohol dosáhne nižší intenzity. Za to byl povinen žalobkyni uhradit částku 1 380 Kč, což písemně uznal. Nárokovanou částku žalovaný neuhradil ani na základě upomínky. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud provedl dokazování všemi žalobcem navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že za ošetření žalovaného žalobkyně účtovala částku 1 380 Kč, žalovaný tuto částku co do důvodu a výše uznal (prokázáno předpisem k úhradě, ceníkem). Žalovaný byl k zaplacení částky 1 380 Kč vyzván (prokázáno upomínkou, dodejkou). Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Tím, že byl žalovaný ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně vznikla mu povinnost uhradit za toto ošetření žalovanou částku 1 380 Kč. Tuto povinnost však nesplnil ani na základě upomínky, a soud proto žalobě vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 000 Kč, které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).