16 C 17/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 729 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 7. 2019 uzavřena Smlouva o pronájmu vozidla, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k dočasnému užívání vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 4 000 Kč týdně a ve sjednané lhůtě vrátit vozidlo pronajímateli. Protože žalovaný řádně a včas neplatil sjednané nájemné, vznikl mu vůči žalobkyni dluh ve výši 15 729 Kč. Tento dluh žalovaný uznal Dohodou o uznání závazku ze dne 30. 5. 2020 a zavázal se vzniklý dluh uhradit prostřednictvím sjednaného splátkového kalendáře nejpozději do 10. 3. 2021. Žalovaný však do dnešního dne svůj dluh žalobkyni neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2021. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu. 4. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 7. 2019 uzavřena Smlouva o pronájmu vozidla, na základě které se žalobkyně žalovanému přenechat na určitou dobu k dočasnému užívání vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 4 000 Kč týdně a ve sjednané lhůtě vrátit vozidlo pronajímateli; v rámci smlouvy si její účastníci sjednali smluvní úrok z prodlení splatných pohledávek ve výši 0,08 % za každý započatý den prodlení (prokázáno předmětnou Smlouvou o pronájmu vozidla ze dne 11. 7. 2019). Žalobkyně žalovanému vozidlo poskytla, což vyplývá z předávacího protokolu ze dne 11. 7. 2019 (prokázáno předávacím protokolem ze dne 11. 7. 2019). Žalovaný řádně a včas neplatil sjednané nájemné, čímž mu vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 15 729 Kč. Žalovaný tento svůj dluh písemně uznal na základě Dohody o uznání závazku ze dne 10. 3. 2021 a zavázal se vzniklý dluh uhradit prostřednictvím sjednaného splátkového kalendáře nejpozději do 10. 3. 2021 (prokázáno Dohodou o uznání závazku ze dne 30. 5. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě ze dne 31. 1. 2021 ve spojení s dodejkou ze dne 1. 2. 2021). 5. Podle ust. § 2321 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2019 uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku dle ust. § 2321 o. z., kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 4 000 Kč týdně a ve sjednané lhůtě vrátit vozidlo pronajímateli. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané částky nájemného, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o. z. Výše dluhu žalovaného činí 15 729 Kč, přičemž žalovaný tento svůj dluh písemně uznal v souladu s ust. § 2053 o. z. s tím, že jej uhradí ve splátkách nejpozději do 10. 3. 2021. Žalovaný však doposavad žalobkyni ničeho neuhradil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z., když soud přihlédl k té skutečnosti, že mezi účastníky byla výše úroků z prodlení smluvně ujednána. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 1 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) d) vyhl. č. 177/1996 Sb. odměnou za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 452 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 452 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.