16 C 402/2021-90 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou při jednání dne [datum], domáhal po žalované úhrady částky ve výši 67 667 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení vzniklé v rámci řízení vedených u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 51 A 35/2016 a pod sp.zn. 44 A 49/2019, a to počínaje podáním žaloby vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 51 A 35/2016 dne 25. 8. 2016 do rozhodnutí o ústavní stížnosti dne [datum] ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 44 A 49/2019. V rámci těchto řízení žalobce brojil proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje v přestupkové věci. Dané řízení celkem trvalo 4 roky, 10 měsíců a 24 dnů, což je doba, jíž je nutno hodnotit jako nepřiměřenou. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] učinila nesporným, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 67 667 Kč za nesprávný úřední postup. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], když žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a náhradu škody žalobci nepřiznala. Žalovaná dále uvedla, že žalobce podal ke Krajskému soudu v Praze v jeho přestupkové věci celkem dvě žaloby. Řízení o první vedené pod sp. zn. 51 A 35/2016 bylo zahájeno dne 24. 8. 2016, kdy žalobce se touto správní žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (vystupujícího v tomto řízení o správní žalobě jako žalovaný), kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo napadené rozhodnutí zrušeno a který nabyl právní moci dne [datum]. Tento rozsudek napadl žalovaný Krajský úřad Středočeského kraje kasační stížností, která byla dne [datum] Nejvyšším správním soudem zamítnuta a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Tím zůstal nedotčena zrušující rozsudek soudu I. stupně a Krajský úřad Středočeského kraje ve věci opět rozhodl dne [datum], kdy byl žalobce opětovně shledán vinným z výše uvedeného přestupkového jednání. Toto rozhodnutí napadl žalobce opětovně správní žalobou, tentokrát pod sp. zn. 44 A 49/2019. Dne [datum rozhodnutí] byla žaloba zamítnuta, právní moc rozsudku nastala dne [datum]. Tento rozsudek napadl žalobce dne [datum] kasační stížností, která byla Nejvyšším správním soudem dne [datum] zamítnuta a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne [datum], č.j. I. ÚS 1658/21 odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Žalovaná uvedla, že v řízeních bylo rozhodováno soudem I. stupně dvakrát, Nejvyšším správním soudem také dvakrát a jednou Ústavním soudem. Délka řízení byla tedy způsobena procesní aktivitou účastníků a podáváním zákonem umožněných opravných prostředků, ať už řádných či mimořádných. Podle žalované je možnost podávání takových prostředků pochopitelně právem každého účastníka, nelze ovšem přičítat k tíži státních orgánů to, že řízení je tím pádem prodlouženo. Význam řízení shledává žalovaná jako běžný, když podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Žalovaná dále uvedla, že v rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. V případě obou žalob byly před vydáním meritorních rozhodnutí činěny veškeré procesní úkony bezodkladně nebo v přiměřených lhůtách. Celková délka řízení byla ovlivněna zejména procesní aktivitou žalobce (podáním nedůvodné kasační stížnosti a zcela neopodstatněné ústavní stížnosti), proto je žalovanou hodnocena jako přiměřená popsaným okolnostem. K posuzovanému řízení žalovaná dále doplnila, že žalobce nemůže profitovat z délky řízení za situace, kdy řízení bylo vedeno ve věci jeho společensky nebezpečného jednání ohrožujícího veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a ochraně zdraví, nadto za situace, kdy řízení sám prodlužoval podáním, byť přípustné, ale nedůvodné kasační stížnosti a zcela neopodstatněné ústavní stížnosti. 3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně byly vyžádány soudem (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. a § 128 o.s.ř.). Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky učiněny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování. 4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobcem důvodně. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 6. Žalobce podal dne [datum] u Krajského soudu v Praze žalobu projednávanou pod sp. zn. 51 A 35/2016, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru dopravy, ze dne 15. 8. 2016, č.j. [číslo] DOP/HRO, sp. zn. [číslo] DOP/HRO/2, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a jako správně potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Rakovník, odboru dopravy, ze dne 27. 7. 2016, č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka] s tím, že výše uvedeným rozhodnutím [stát. instituce] byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, jehož se měl dopustit tím, že dne [datum] ve [anonymizováno] h. v obci [obec] řídil po pozemní komunikaci č. II/237 osobní motorové vozidlo [jméno] [příjmení], [registrační značka] v době, kdy byl ještě pod vlivem návykové látky (tetrahydrocannabinolu v koncentraci [anonymizováno] ng/ml). Žalobce v podané správní žalobě mimo jiné namítal, že nesouhlasí popis jemu odebraného biologického materiálu, neboť ze zprávy sepsané dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno] ([příjmení] nemocnicí v [obec]) bylo žalobci odebráno 2 x 8 ml krve, ovšem podle karty vzorku [příjmení] nemocnice v [obec], o.z., bylo jako vzorek dne [datum] zaevidováno 2 x 4 ml krve. Dále žalobce uvedl, že neobdržel od znalce kopii Standardního operačního postupu č. [anonymizováno 5 slov] a tím pádem nemohl objednat revizní znalecký posudek tak, jak měl v úmyslu. Ve věci rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 8. 2017, č.j. 51 A 35/2016-25, kterým zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru dopravy, ze dne 15. 8. 2016, č. j. 1 [číslo] DOP/HRO, sp. zn. [číslo] DOP/HRO/2 a, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění soud uvedl, že námitce týkající se odlišného množství krve nepřisvědčil, zato uvedl, že znát standardní operační postup je právem obviněného, a to, že se Krajský úřad Středočeského kraje k tomuto ve svém rozhodnutí nevyjádřil, činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Proti tomuto rozsudku podal Krajský úřad Středočeského kraje dne [datum] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, která byla zamítnuta jakožto nedůvodná rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, č. j. 5 As 304/2017-26, jenž nabyl právní moci dne [datum]. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané spisem Krajského soudu v Praze sp.zn. 51 A 35/2016, zejména pak označenými rozhodnutími. Žalobce následně dne [datum] podal ke Krajskému soudu v Praze další správní žalobu, tentokrát vedenou pod sp. zn. 44 A 49/2019 Touto správní žalobou se domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru legislativně právního a krajského živnostenského úřadu ze dne 6. 5. 2019, č. j. [číslo] [spisová značka], sp. zn. [číslo] [spisová značka], a to s tím, že Krajský úřad Středočeského kraje sice žalovanému poskytl kopii Standardního operačního postupu č. [anonymizováno 5 slov], ovšem neumožnil mu brojit proti napadenému rozhodnutí revizním znaleckým posudkem, neboť k jeho zpracování a předložení poskytl žalobci pouhých 10 dnů, což je lhůta nedostatečná; žalobce dále uvedl, že zkumavky obsahující vzorky krve nebyly opatřeny pečetí a existuje možnost jejich záměrné či náhodné kontaminace. O této správní žalobě rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 6. 2020, č. j. 44 A 49/2019-39, který nabyl právní moci dne [datum]. Označeným rozsudkem Krajský soud v Praze žalobu zamítl, a to mimo jiné s odůvodněním, že nepřisvědčil námitce žalobce, že mu nebylo umožněno brojit proti závěrům znaleckého posudku, resp. závěrům správních orgánů, které z něj vycházely. Krajský soud v Praze poukázal ve svém rozhodnutí na tu skutečnost, že žalobce byl se Standardním operačním postupem (tzv.„ SOP“) seznámen společně s dalšími podklady pro vydání napadeného rozhodnutí dne [datum] doručením jeho zmocněnci; skutečnost, že žalovaný současně stanovil žalobci lhůtu 10 dnů k vyjádření procesního stanoviska, nelze považovat za nijak překvapivou a ni samotnou