16 C 9/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 215 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného televizního poplatku. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný v období [číslo], [číslo] a [číslo] neuhradil televizní poplatek za televizní přijímač, který v daném období užíval, řádně a včas, ve výši 405 Kč za každé období, přičemž výše poplatku za každý měsíc je 135 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. proto tento závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný se v listopadu 2011 přihlásil jako poplatník televizního poplatku za televizní přijímač (potvrzením o přihlášení poplatníka ze zákona ze dne 16. 9. 2021). Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, a to za období [číslo], [číslo] a [číslo], každé období ve výši 405 Kč celkem. Žalovaná zaslala žalovanému prostřednictví České pošty, s.p., oddělení DINO, která je pověřena inkasem pohledávek žalobkyně upomínky na neuhrazené televizní poplatky, a to konkrétně dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 (prokázáno upomínkami ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021). Dlužné televizní poplatky v celkové výši žalované částky žalovaný žalobkyni ani přes upomínky z její strany dosud neuhradil, což nesporuje. Zároveň po něm žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 135,99 Kč, vypočtených na základě specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (prokázáno specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). 5. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl od listopadu 2011 příjemcem televizního signálu, v důsledku čehož má dle ust. § 3 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 odst. 1 a 3 zákona povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za televizní přijímač. Jelikož žalovaný žalobkyni ve lhůtě splatnosti nehradil řádně a včas televizní poplatek za období [číslo], [číslo] a [číslo] ve výši 405 Kč za každé toto období, sestávající se z částky 135 Kč za každý z měsíců v daném období, a to ani přes výzvy ze strany žalobkyně, vzniklo žalobkyni dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. právo domáhat se po žalovaném zaplacení dlužného televizního poplatku, včetně příslušenství u soudu. S ohledem na to, že žalovaný žalobkyni na svůj dluh dosud ničeho neuhradil ani přesto, že byl o úhradu před podáním žaloby upomenut, shledal soud podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku (vždy od 16. dne každého kalendářního měsíce, v němž nebyly poplatky zaplaceny) do 27. 10. 2021, tj. do dne podání žaloby, v kapitalizované výši 135,99 Kč. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 1. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 2 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 726 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 1 126 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.