17 C 64/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalovanou podanou u Obvodního soud pro Prahu 5 dne 6. 6. 2019 (původně vedenou pod sp. zn. 11 C 116/2019, z níž bylo projednání nároku žalované vyloučeno k samostatnému projednání usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 4. 2021 č. j. 11 C 116/2019-424) po žalované domáhal zaplacení částky 8 394,40 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nezastavěného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobce, a to za období od 9. 6. 2016 do 31. 12. 2018 s tím, že výši žalované částky odvozuje od velikosti spoluvlastnického podílu žalované na společných částech nemovitostí (bytových domů a garáží) v areálu, které k pozemku žalobce přiléhají s tím, že tyto současně tvoří tzv. funkční celek. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 4. 2021 č. j. 11 C 116/2019-424 bylo řízení týkající se nároku žalobce za užívání předmětného pozemku po žalované vyloučeno k samostatnému projednání a je nadále vedeno pod sp. zn. 17 C 64/2021. <b>Tvrzení žalobce</b> 2. Žalobce svůj nárok z bezdůvodného obohacení odůvodňuje tím, že byl v uvedeném období vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a žalovaná byla podílovým spoluvlastníkem (o velikosti podílu [číslo]) bytových domů a garáží přilehlých k tomuto pozemku, tj. staveb [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa]. Dle žalobce předmětný pozemek tvořil v příslušných obdobích (a nadále tvoří) s přilehlými stavbami funkční celek. Za této situace je pro přiznání nároku relevantní pouze prokázání vlastnictví žalobce k pozemku a spoluvlastnictví žalované k přilehlým stavbám, a dále skutečnost, že pozemek žalobce tvoří s přilehlými stavbami funkční celek, a to jako součást obytného areálu [anonymizováno] [ulice] (sdružujícího spoluvlastníky bytových domů a garáží v předmětném areálu, jehož posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, dále jen„ [anonymizováno]“), a to aniž by bylo třeba prokazovat, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaná pozemek užívá. 3. Skutečnost, že bytové domy a garáže ve spoluvlastnictví členů [anonymizováno] [ulice] (jakož i předmětný pozemek žalované), jsou součástí uceleného areálu, žalobce odvíjí z charakteru areálu. Do bytových domů a do garáží se vstupuje (vjíždí) přes pozemek žalobce, který vyplňuje také prostranství mezi bytovými domy a garážemi, kde tvoří zelenou plochu. Na pozemku žalobce je vybudováno hřiště (zpevněná plocha s osazeným basketbalovým košem), dále přístupové cesty k bytovým domům, přístupové cesty ke garážím, další zpevněné cesty a cestičky, část pozemku si členové [anonymizováno] [ulice] ohradili jako předzahrádky. Zelená plocha, jejíž součástí je hřiště, je užívána jako rekreační (oddychová) plocha (hrají si zde děti, probíhá zde venčení psů, v zimě se zde sáňkuje a bobuje) a jako komunikační prostor mezi bytovými domy a garážemi. Celý areál bytových domů, garáží a přilehlých pozemků je koncipován jako logicky a z podstatné části i fakticky uzavřený areál, který tvoří jednotný funkční celek – areál sídliště, který má sloužit potřebám obyvatel bytových domů. Areál je ohraničen z jedné strany bytovými domy s předzahrádkami ohraničenými železným zábradlím a betonovou zdí (prostor mezi domy a betonovou zdí je vyplněn železnými kolíky), plotem podél ulice [ulice], garážemi spojenými protihlukovou stěnou ze strany komunikace [ulice] a z poslední strany ulicí [ulice], která byla původně lemována souvislým keřovým porostem – živým plotem (v r. 2013, v souvislosti s výstavbou sousedního sídliště [anonymizována dvě slova], bylo podél živého plotu vybudováno drátěné oplocení). Žalobce dále odkázal na bohatou judikaturu Nevyššího soudu ČR i Ústavního soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1405/2005, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 672/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, nebo jeho usnesení ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3348/2015, či ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016), z níž vyplývá, že bezdůvodné obohacení za užívání pozemku lze požadovat i po vlastnících nezastavěných pozemků, které se stavbou tvoří jeden funkční celek, a to bez ohledu na okolnost, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny či nikoli, či zda tyto užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. Pasivní věcná legitimace k vydání bezdůvodného obohacení náleží vlastníku stavby, a to pouze z titulu vlastnictví stavby. Je přitom nerozhodné, zda vlastník stavby své užívací právo fakticky realizuje, či zda je realizuje sám nebo prostřednictvím jiné osoby (např. svého nájemce). Vlastník pozemku, ať již zastavěného stavbou či se stavbou funkčně spojeného, nemusí prokazovat konkrétní užívání pozemku ze strany vlastníka (spoluvlastníka) stavby. Poukázal na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2174/2010, ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2016/2010; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3063/2012, ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3863/2012, nebo ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1649/2014), podle které je funkční souvislost pozemků se stavbou dána též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí (areál jako funkční celek). Zdůraznil, že obytné sídliště je třeba dle závěrů Nejvyššího soudu chápat jako„ celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídliště plní nějakou konkrétní funkci“ (NS ČR 28 Cdo 821/2007) s tím, že„ pozemky přiléhající k obytným domům a určené ke společnému užívání vytváří zpravidla s domem, jediný celek, slouží k lepšímu využití domu (jednotek v něm umístěných) a blízkost obytného domu zlepšuje využití zahrady, resp. plochy pro rekreaci“ NS 22 Cdo 1216/2019. Na uvedené závěry lze dle žalobce aplikovat projednávaný pozemek parc. [číslo] který bezprostředně přiléhá jak k obytným domům, tak i ke garážím a tvoří oddychovou a komunikační plochu mezi bytovými domy a garážemi, tvoří s těmito jeden funkční celek, a to jako součást areálu [anonymizováno] [ulice]. 4. Žalobce má dále za to, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení se musí nutně vztahovat k celému pozemku žalobce parc. [číslo] (bez komunikace [ulice]), přičemž ohrazení jasně vymezuje rozsah areálu, a vytváří určitá omezení pro vstup. Zdůraznil, že pozemek tvořil v rozhodných obdobích jeden celek (byl v KN zapsán jako jeden pozemek) a především celý pozemek žalobce je součástí areálu [anonymizováno] [ulice], pouze jeho jednotlivé části plní rozdílné funkce (komunikační, oddychovou, rekreační), které jsou však vzájemně provázané a vzájemně se doplňují. 5. Za zásadní považuje žalobce dále skutečnost, že posuzovaný areál byl již v době jeho výstavby koncipován jako uzavřený areál obytného sídliště, který měl sloužit potřebám obyvatel nové bytové výstavby, přičemž poukázal na okolnosti výstavby (výstavba proběhla po odnětí původně zemědělsky využívaného pozemku parc. [číslo] s účelem využití role právního předchůdce žalobce, v roce 1992 byla uzavřena dohoda o vydání pozemku, investorem výstavby bytových domů a garáží byla společnost [právnická osoba] a státní podnik [anonymizováno 5 slov], spoluinvestorem bylo i [anonymizováno] [ulice], přičemž členové [anonymizováno] [ulice] se stali spoluvlastníky bytových domů a garáží s technickým zázemím a do katastru nemovitostí bylo jejich spoluvlastnické právo zapsáno v roce 1996), kdy rozhodnutím o umístění stavby ze dne 23. 12. 1985 bylo rozhodnuto o umístění stavby 220 bytových jednotek a hromadných garáží vč. odpovídající technické vybavenosti tak, že obytné domy měly být dle územního rozhodnutí seskupeny„ do dvou polouzavřených bloků od ul. [ulice a číslo] m, od [anonymizováno] komunikace měly být odcloněny dvěma objekty dvoupodlažních garáží prodloužených a propojených protihlukovou zdí podél této komunikace,“ přičemž mezi objekty garáží a obytných domů (roz. na pozemku žalobce) bude řešena„ zeleň s dětskými hřišti, pískovišti a hřišti na odbíjenou, sadové úpravy měly být doplněny drobnou architekturou“. Stavebním povolením ze dne 27. 12. 1985 byla povolena stavba„ 220 bytových jednotek – [anonymizováno 7 slov]“, v rámci této stavby byly dále povoleny mj. také„ komunikace pro pěší, drobná architektura, oplocení, sadové úpravy, hřiště, náměstí.“ Žalobce dále uvedl, že kolaudace obytných domů s příslušenstvím, garážemi a s technickými stavbami (včetně osvětlení bytového areálu) se zelení probíhaly v období od 29. 4. 1992 do 30. 4. 1993. Součástí kolaudačního rozhodnutí ze dne 3. 3. 1993