25 C 16/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou k soudu dne 17. 1. 2022 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 957 750 Kč s příslušenstvím, když tvrdí, že jí zapůjčil částku 2 000 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit do [datum]. Následně žalobce zapůjčil žalované částku 1 500 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do [datum]. Pro případ prodlení žalované s vrácením obou zápůjček byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná svou povinnost dle smluv nesplnila řádně a včas, když peněžní prostředky odpovídající oběma zápůjčkám vrátila žalobci až dne [datum]. V důsledku uvedeného prodlení žalované s vrácením zápůjček tak žalobci vznikl vůči žalované nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 2 000 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], tedy částky 648 000 Kč a z částky 1 500 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], tedy částky 309 750 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes upomínku a žalobce dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., provedl jednostranné částečné započtení svých pohledávek za žalovanou na úhradu smluvní pokuty proti pohledávce žalované za žalobcem ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, přiznaného rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2021, č.j. 30 Co 74/2021-68, který nabyl právní moci dne [datum]. Na základě uvedeného zápočtu došlo k zániku části pohledávky žalované v rozsahu částky 674 379,07 Kč tvořené v souladu s výrokem uvedeného rozsudku jistinou 600 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení, vyčísleným k [datum] na částku 74 379,07 Kč; celé pohledávky žalobce na úhradu smluvní pokuty dle první smlouvy ve výši 648 000 Kč; a části pohledávky žalobce na úhradu smluvní pokuty dle druhé smlouvy ve výši 309 750 Kč, a to v rozsahu částky 26 379,07 Kč. Po provedení započtení tudíž ze smluvní pokuty zbývalo zaplatit pouze nezapočtenou část pohledávky ve výši 283 370,93 Kč. Žalobce následně dne [datum] provedl ve prospěch žalované za účelem úhrady jistiny její pohledávky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle uvedeného rozsudku platbu ve výši 674 794,52 Kč a dále platbu ve výši 261 828 Kč za účelem náhrady nákladů řízení dle výroku téhož rozsudku. Obě platby byly připsány na účet žalované až po doručení dopisu o provedeném zápočtu. Nejprve tak došlo k započtení vzájemných nároků účastníků, takže částka 674 379,07 Kč byla na účet žalované připsána bez existujícího právního důvodu. Žalobce doplnil, že k zaslání plateb i přes již provedené započtení přistoupil výlučně z obavy, že žalovaná (i s ohledem na vzájemné dlouhotrvající spory s žalobcem) provedené započtení zpochybní, respektive nebude jej brát v potaz, a na základě uvedeného rozsudku bez dalšího přistoupí k exekučnímu vymáhání své pohledávky, což by mělo závažný dopad na pověst a obchodní činnost žalobce, čemuž chtěl žalobce za každou cenu zabránit. Žalobce dále odmítl námitku promlčení vznesenou žalovanou s tím, že v rámci obou smluv nebyl ve vztahu ke smluvní pokutě sjednán termín splatnosti, smluvní pokuta se tudíž stala splatnou až na základě výzvy žalobce ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě do [datum]. Obecná tříletá promlčecí lhůta ve vztahu ke smluvní pokutě tudíž započala běžet až dne [datum] a dosud neuběhla (případně zanikla prostřednictvím započtení). 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když nesporovala, že se žalobcem uzavřela výše uvedené smlouvy o zápůjčce, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Nesporovala ani, že dlužné jistiny z obou zápůjček uhradila žalobci až dne [datum]. Žalobce svůj nárok co do částky 674 379,07 Kč definuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, sám přitom výslovně uvádí, že uvedenou částku zaplatil žalované na základě pravomocného rozsudku, což vylučuje tvrzení o hrazení bez právního důvodu. Žalobce také tvrdí, že pohledávka žalované vůči němu přiznaná pravomocným rozsudkem zanikla zápočtem provedeným ještě před provedením platby. Pokud však pohledávka žalované zanikla, pak žalobce na tuto pohledávku následně hradil s plným vědomím, že k tomu není povinen. V takovém případě však není oprávněn k vydání bezdůvodného obohacení, když důvody, které ho k takovému postupu vedly, nejsou relevantní. Kromě toho nárok na smluvní pokutu žalobci nesvědčil ani ke dni zápočtu, neboť dne [datum] byla uzavřena dohoda ve formě notářského zápisu, kterou byla sjednána nová splatnost jistiny dluhu (do [datum]). V důsledku toho došlo k zániku původního příslušenství, tedy i požadované smluvní pokuty. Žalovaná namítla zároveň částečné promlčení nároku žalobce za dobu od [datum] do [datum] u 1. smlouvy a za dobu od [datum] do [datum] u 2. smlouvy. Uvedla, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky a nebyla uvedena ani v notářském zápisu, ani v dohodě o uznání dluhu, takže běží samostatná promlčecí doba. Kromě výše uvedeného žalovaná namítla, že došlo k nesprávnému vyčíslení smluvní pokuty, když jde o částky 647 000 Kč a 309 000 Kč. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané tyto skutečnosti: 4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce poskytl žalované částku 2 000 000 Kč, přičemž ze smlouvy mezi nimi uzavřené dne [datum] (dále jen smlouva 1) plyne, že žalovaná se zavazuje tuto částku vrátit do [datum] a zaplatit žalobci úroky za dobu od poskytnutí částky do dne vrácení ve výši 12 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. 5. Mezi účastníky rovněž není sporu o tom, že žalobce poskytl žalované částku 1 500 000 Kč, přičemž ze smlouvy mezi nimi uzavřené dne [datum] (dále jen smlouva 2) plyne, že žalovaná se zavazuje tuto částku vrátit do [datum] a zaplatit žalobci úroky za dobu od poskytnutí částky do dne vrácení ve výši 12 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. 6. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že žalovaná ani jednu z částek ve lhůtě splatnosti žalobci nezaplatila, celkovou částku 3 500 000 Kč žalobci vrátila až dne [datum] (prokázáno rovněž potvrzením o provedení platby). 7. Žalobce poté vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] (doručeným do datové schránky žalované dne [datum] – prokázáno doručenkou) k zaplacení částky 957 750 Kč, kterou vypočetl tak, že u smlouvy 1 byla žalovaná v prodlení celkem 648 dnů, čemuž odpovídá smluvní pokuta ve výši 648 000 Kč, a u smlouvy 2 byla v prodlení 413 dnů, čemuž odpovídá smluvní pokuta ve výši 309 750 Kč. Žalobce rovněž v dopise uvedl, že na jeho účet došla dne [datum] částka 395 000 Kč a dne [datum] částka 205 000 Kč, přičemž tyto částky považoval za plnění na smluvní pokutu, z níž zbývá k zaplacení částka 357 750 Kč. Poukázal přitom na skutečnost, že platnost obou smluv včetně článku 4.4 o povinnosti k zaplacení smluvní pokuty byla potvrzena notářským zápisem a zápisem o uznání dluhu. 8. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka]) soud zjistil, že oba účastníci prohlásili a činí nesporným, že byly uzavřeny obě smlouvy (označené jako smlouvy o zápůjčce) v parametrech uvedených v odstavci 4 a 5, že do dne zápisu nebyla jistina dluhu z obou smluv zaplacena (pouze úroky) a dále prohlásili, že dne [datum] byla uzavřena dohoda o uznání dluhu a jeho splnění, v níž žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci z obou smluv v částce 3 500 000 Kč, a ve které se zavázala dluh uhradit do [datum]. 9. Dne [datum] byla uzavřena dohoda mezi účastníky (viz notářský zápis), kterou žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci ve výši 3 500 000 Kč z obou uvedených smluv, přičemž se zavázala jej zaplatit do [datum]. Toto uznání přitom nelze považovat za odklad splatnosti, přičemž je výslovně uvedeno, že tímto ujednáním není dotčen článek 4.4 smluv o zápůjčce (smluvní pokuta). 10. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2021, č.j. 30 Co 74/2021-68, soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované částku 600 000 Kč s příslušenstvím, která je bezdůvodným obohacením vzniklým tím, že žalovaná zaslala na účet žalobce omylem částku 395 000 Kč ([datum]) a 205 000 Kč ([datum]), přičemž tyto částky měly být plněním na náhradu škody vzniklé společnosti [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalobce. 11. Dopisem ze dne [datum] žalobce informoval žalovanou o zápočtu svých pohledávek z titulu smluvních pokut oproti pohledávce žalované na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 674 379,07 Kč (vyčísleno k [datum]). Jedná se o pohledávku ve výši 648 000 Kč ze smluvní pokuty u smlouvy 1 a ve výši 309 750 Kč u smlouvy 2. Pohledávka u smlouvy 1 tak měla zaniknout v plném rozsahu, pohledávka u smlouvy 2 v rozsahu částky 26 379,07 Kč (zbývá 283 370,93 Kč). 12. Toto oznámení o zápočtu pohledávek bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum] v [údaj o čase] hod. (doručenka), přičemž mezi stranami není sporu o tom, že nejprve bylo doručen