25 C 368/2021-238 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 790 618 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nárok na náhradu škody vzniklé znehodnocením pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále jen předmětné pozemky). Tvrdila, že dne [datum] s žalovanou uzavřela k těmto pozemkům nájemní smlouvu na dobu 10 let, a to za účelem zabezpečení přípravných prací pro rekultivaci s tím, že dle další dohody dojde i k vlastní rekultivaci a k vybudování sportovního zařízení a jeho užívání žalovanou. Smlouva byla žalobkyní v [anonymizováno] [rok] vypovězena. Žalovaná se zavázala na vlastní náklady zajistit dovoz a uložení zeminy vhodné k rekultivaci, zároveň garantovala nezávadnost a nekontaminovanost zeminy shromažďované a použité k rekultivaci. Nájemní smlouva byla formulována tak, že realizace v její počáteční fázi – provádění sond a navážení (deponování) vhodných materiálů určených pro rekultivaci – nepodléhala zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech. Tím se měla řídit po ukončení přípravných prací až další etapa vlastní rekultivace, pokud by k této byla uzavřena další dohoda. Žalovaná však sama požádala již v průběhu přípravných prací o souhlas k provozování skládky inertního odpadu, tento souhlas v roce [rok], [rok] a [rok] obdržela. Od [datum] tak podléhalo navážení zeminy žalovanou nejen smlouvě, ale i zákonu o odpadech. Tato povolení se přitom týkala materiálů uvedených pod kódem R10 Přílohy č. 3 zákona o odpadech, které jsou souhrnně označeny jako materiály přínosné pro zemědělství nebo zlepšující ekologii, přičemž byla povinnost je před uložením vytřídit od materiálů (dřevo, kabely, lepenka, cihla, beton apod.), které nejsou jako stavební suť považovány za inertní materiál, a nejsou určeny k rekultivaci. Žalovaná porušila smlouvu tím, že porušila smluvní zákaz shromažďovat závadnou a kontaminovanou zeminu. Žalovaná přitom předmětné pozemky neoplotila, což vylučuje oprávněnost její námitky, že neodpovídá za navezený materiál na pozemky. Z vyhodnocení vzorků získaných z hloubkových sond [právnická osoba] [anonymizováno] v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] byla kontaminace pozemků zjištěna, a to přímo v návozu nesporně realizovaném žalovanou. Míra kontaminace překročila povolené limity pro skládky stanovené vyhláškou č. 294/2005 Sb. Z aktualizace analýzy rizik dle [anonymizována tři slova] [právnická osoba] z [anonymizováno] [rok] a z odborné zprávy [právnická osoba] z [anonymizováno] [rok], a rovněž ze stanoviska Státního zdravotního ústavu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na předmětných pozemcích jsou překročeny i limity podle vyhlášky č. 273/2021 Sb. pro ukládání a zasypávání na povrchu v hloubce 1 metru pod terénem. Všechny tyto analýzy pracují se závěrem, že je nutná sanace spočívající v odtěžení a vytřídění zeminy minimálně v této hloubce. Potvrzením nutnosti (povinnosti) k sanaci je tak dána i příčinná souvislost mezi porušením povinností žalované a vznikem škody na straně žalobkyně, kdy škoda spočívá ve znehodnocení pozemků, a to ve výši účelně vynaložených nákladů na odstranění závadného stavu. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 273/2021 Sb., účinná k [datum], již nově umožňuje ukládat zjištěné kontaminanty hlouběji pod povrchem terénu, než je 1 metr, žalobkyně nově určila tomu přiměřený způsob a rozsah sanace a tyto náklady jako škodu vyčíslila na částku 31 250 000 Kč. Tímto novým způsobem sanace došlo současně i k naprosté oddělitelnosti škody způsobené žalovanou a škody vzniklé na pozemcích před datem [datum]. Žalobkyně si na výši škody nechala vypracovat znalecký posudek, který ji stanovil na částku 37 781 407 Kč včetně DPH. 2. Žalobkyně má za to, že vztah mezi účastníky se řídí právními předpisy účinnými k datu jeho vzniku, což je datum [datum], tedy obchodním zákoníkem. Žalovaná neuplatnila a neprokazovala žádné liberační důvody vztahující se k povinnosti náhrady škody, pouze popírala, že by zákaz návozu kontaminované zeminy porušila a že od ukončení její činnosti v roce [rok] mohl do [anonymizováno] [rok] zjištěnou kontaminovanou zeminu navézt na předmětné pozemky kdokoliv. Žalovaná však předala pozemky žalobkyni až dne [datum] a do té doby za jejich stav odpovídá. Námitka žalované týkající se nedostatku aktivní procesní legitimace žalobkyně se potom opírá o naprosto nepřiléhavou judikaturu. 3. V průběhu řízení žalobkyně svůj nárok omezila podáním ze dne [datum] na částku 31 250 000 Kč s příslušenstvím, řízení v rozsahu částky 759 368 000 Kč s příslušenstvím bylo pravomocně zastaveno usnesením ze dne [datum] (zároveň byla vrácena poměrná část soudního poplatku). 4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když nesporovala tvrzení o existenci smlouvy mezi účastníky i o jejím ukončení. Od počátku však uváděla, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, když městské části nehospodaří se svým majetkem, ale s majetkem hlavního města Prahy. Žalobkyně proto není ani spoluvlastnicí předmětných pozemků. V daném případě jen ten, kdo je vlastníkem pozemků, je aktivně legitimován k podání žaloby o náhradu škody na jeho majetku. Žalovaná dále tvrdí, že žalobkyně neprokázala vznik údajného znehodnocení pozemků právě působením žalované, když odmítá, že by na předmětných pozemcích měly být uloženy jakékoliv nebezpečné odpady, natož pak z její strany. Žalovaná také sporuje, že by odběry půdy v rámci průzkumných vrtů byly provedeny na předmětných pozemcích, určitě ne v hloubce, místech a čase, jak žalobkyně uvádí. Dokument zpracovaný [právnická osoba], [anonymizováno], označený jako [anonymizována dvě slova] z roku [rok], je spíše jakousi„ diplomovou prací“ s obsáhlým opisováním či doslovnou citací nebo parafrázováním použité odborné literatury, který není ani podepsán. Především ale neprokazuje naprosto elementární věci, tedy kdy, kde, kdo a jak vzorky odebral, jak bylo s těmito vzorky naloženo, aby bylo zabráněno případné manipulaci a zdali vůbec vyhodnocené vzorky z údajně provedených průzkumných vrtů pocházejí z předmětných pozemků. Žalovaná namítala nedostatek své pasivní legitimace, neboť není možné přičítat údajné znehodnocení pozemků právě žalované, a to zejména tehdy, pokud není vůbec prokázáno, že ke kontaminaci došlo a jakým způsobem byly pozemky znehodnoceny. Skládka totiž byla nejen na těchto pozemcích zřízena již v roce [rok], což je více než 30 let předtím, než na nich začala působit žalovaná. Kromě toho zkoumání stavu skládky proběhlo více než po 7 letech poté, co žalovaná prostory opustila. Ty byly nehlídané a volně přípustné, pokud by se tedy kontaminace přeci jen prokázala, není možné říci, kdo by za ní byl konkrétně odpovědný. Žalovaná zcela odmítá, že by s jejím vědomím byl na předmětné pozemky navážen jiný než povolený materiál. K užívání pozemků totiž byly žalované v souladu s nájemní smlouvou v letech [rok], [rok] a [rok] Magistrátem hl. m. Prahy uděleny souhlasy s provozováním zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu způsobem R10, čímž byl zároveň ze strany Magistrátu vyjádřen souhlas s provozním řádem tohoto zařízení (který byl ze strany žalované také dodržován). V rámci těchto souhlasů byl žalované povolen závoz mimo jiné těchto odpadů: Zemina a kamení, odpadní jíl, beton, cihly, tašky a keramické výrobky. Žalované bylo přitom ze strany žalobkyně během trvání nájmu vytknuto, že se na pozemcích nachází nepovolené odpady, což však bylo vyvráceno kontrolou České inspekce životního prostředí z [anonymizováno] [rok], která nepotvrdila převzetí druhů odpadů, které by nebyly povoleny souhlasem k provozování zařízení. Žalobkyně dále neprokázala vznik ani výši škody, v žalobě uplatňuje jakousi hypotetickou škodu, která by jí (ve skutečnosti hlavnímu městu Praze) měla v neurčité budoucnosti vzniknout údajným odvozem dříve navezeného materiálu, který byl na pozemky umístěn v souladu s nájemní smlouvou. Je pak otázkou, z jakého důvodu žalobkyně upravila náhradu zjištěnou ve znaleckém posudku z roku [rok] z částky 1 548 000 000 Kč (na jehož vyhotovení navíc čekala až do [datum] za situace, kdy odborný odhad měla již v [anonymizováno] [rok]), na částku 1 370 000 000 Kč. Způsob výpočtu eventuální škody přičítané žalované je nutné odmítnout jako zcela odtržený od reality, neboť pracuje s množstvím důkazně nepodložených úvah, jedná se pouze o jakési matematické výpočty, které jsou však zcela izolovány od reálného stavu pozemků, jakož i charakteru dané oblasti, navezeného materiálu i historických souvislostí. Navíc není možné určit výši škody, jejíž náhradu by měla žalovaná hradit prostým procentuálním výpočtem na základě analýzy znečištění většího počtu pozemků. Žalovaná také namítla promlčení nároku žalobkyně s tím, že žalobkyně chybně dovozuje běh promlčecí lhůty dle obchodního zákoníku, a nikoliv zákona občanského. Použití obchodního zákoníku žalobkyně obhajuje tvrzením, že k porušování zákazu žalovanou dle nájemní smlouvy nastalo před [datum]. Není jasné, jak tomuto závěru žalobkyně dospěla, když nájemní vztah trval až do [datum] a sama žalobkyně ve své žalobě uvádí, že zakázané n