26 C 310/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 297,34 Kč s příslušenstvím s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené se společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem. Dne [datum] uzavřel žalovaný s původním věřitelem smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stráněk [webová adresa], na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 5 400 Kč, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do [datum], a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 897,34 Kč. Úvěr čerpal žalovaný na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, když neuhradil po splatnosti ničeho a žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 11 297,34 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani přesto, že byl o úhradu upomenut. 2. věci bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], žalovaný byl k tomuto jednání řádně obeslán a zároveň byl poučen o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím svých internetových stránek [webová adresa] s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se společnost [právnická osoba], [IČO] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 400 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej spolu s poplatkem ve výši 5 897,34 Kč nejpozději do [datum] (prokázáno smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Zatímco žalovanému byla částka 5 400 Kč poskytnuta hned dne [datum], kdy mu byla zaslána na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaný však úvěr nevrátil (prokázáno Potvrzením o provedené platbě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován, přičemž mu téhož dne byla zaslána i předžalobní výzva (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). 5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 400 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej spolu s poplatkem ve výši 5 897,34 Kč nejpozději do [datum], což ve stanovené lhůtě neučinil. 6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.). 7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Na základě smlouvy o úvěru se společností [právnická osoba], [IČO] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 400 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Zatímco společnost [právnická osoba], [IČO] žalovanému úvěr poskytla dne [datum], žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas, když žalobkyni neuhradil ničeho, tedy se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Vzhledem k tomu společnosti [právnická osoba], [IČO] vůči žalovanému vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru, jakož i ve smyslu ust. § 1970 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o její úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila celkem 11 297,34 Kč 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 452 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).