15 C 179/2023-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 8. 7. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí poskytla úvěr v původní výši 3 500 Kč Celkem bylo vyčerpáno 19 600 Kč, a to prostřednictvím platby na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 26. 8. 2021. Dne 8. 12. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 23. 1. 2023. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 19 600 Kč, smluvního úroku ve výši 4 388 Kč a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 8. 7. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 3 500 Kč s pevnou úrokovou sazbou 279,83 % ročně a splatností do 7. 8. 2022, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Roční procentní sazba nákladů při splacení do termínu splatnosti činila 1 141,2 %. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit do termínu splatnosti, činila 4 305 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv část závazku řádně a včas si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 01 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč. Poskytnutá výše úvěru byla postupně navyšována, a to smlouvou ze dne 10. 7. 2022 na částku 6 100 Kč, smlouvou ze dne 11. 7. 2022 na částku 8 200 Kč, smlouvou ze dne 14. 7. 2022 na částku 9 700 Kč a poté na částku 14 000 Kč, smlouvou ze dne 14. 7. 2022 na částku 15 000 Kč, smlouvou ze dne 17. 7. 2022 na částku 15 800 Kč, smlouvou ze dne 18. 7. 2022 na částku 18 500 Kč, smlouvou ze dne 21. 7. 2022 na částku 19 300 Kč a smlouvou ze dne 23. 7. 2022 až na celkovou částku jistiny 19 600 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 8. 7. 2022 a smlouvami o navýšení úvěru ze dne 10. 7. 2022, 11. 7. 2022, 2 x 14. 7. 2022, 15. 7. 2022, 17. 7. 2022, 18. 7. 2022, 21. 7. 2022 a ze dne 23. 7. 2022). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 8. 7. 2022 na účet žalované č. [bankovní účet] částku 3 500 Kč, dne 10. 7. 2022 částku 2 600 Kč, dne 11. 7. 2022 částku 2 100 Kč, dne 14. 7. 2022 částku 4 300 Kč a 1 500 Kč, dne 15. 7. 2022 částku 1 000 Kč, dne 17. 7. 2022 částku 800 Kč, dne 18. 7. 2022 částku 2 700 Kč, dne 21. 7. 2022 částku 800 Kč a dne 23. 7. 2022 částku 300 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně). 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované řádně oznámila (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023 včetně podacího archu). 9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, což žalovaná neučinila (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 1. 2023 včetně podacího archu). 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka v celkové výši 19 600 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit ve výši 23 988 Kč nejpozději 7. 8. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně. 11. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 19. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat platnost předmětné smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak o neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet. V této souvislosti soud konstatuje, že při posuzování splnění této povinnosti, resp. jejího porušení je třeba brát v úvahu veškeré okolnosti takového případu, přičemž dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny