17 C 66/2020-57 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se hromadnou žalobou podanou u Obvodního soud pro Prahu 5 dne [datum] (původně vedenou pod sp. zn. 11 C 200/2014, z níž bylo projednání nároku žalovaného vyloučeno k samostatnému projednání usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 200/2014-156) po žalovaném domáhal zaplacení částky 10 684 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nezastavěného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobce, a to za období od [datum] do [datum] s tím, že výši žalované částky odvozuje od velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného na společných částech nemovitostí (bytových domů a garáží) v areálu, které k pozemku žalobce přiléhají s tím, že tyto současně tvoří tzv. funkční celek. Řízení týkající se nároku žalobce za užívání předmětného pozemku po žalovaném je po jeho vyloučení k samostatnému projednání dále vedeno pod sp. zn. 17 C 66/2020. <b>Tvrzení žalobce</b> 2. Žalobce svůj nárok z bezdůvodného obohacení odůvodňuje tím, že byl v uvedeném období vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a žalovaný byl podílovým spoluvlastníkem (o velikosti podílu [číslo]) bytových domů a garáží postavených na pozemcích přilehlých k tomuto pozemku, tj. staveb [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa]. Pozemek žalobce tvořil v příslušném období (a nadále tvoří) s přilehlými stavbami ve spoluvlastnictví žalovaného funkční celek. Pro přiznání nároku je relevantní pouze prokázání vlastnictví žalobce k pozemku a spoluvlastnictví žalovaného k přilehlým stavbám, a dále skutečnost, že pozemek žalobce tvoří s přilehlými stavbami funkční celek, a to jako součást obytného areálu [anonymizováno] [ulice] (sdružujícího spoluvlastníky bytových domů a garáží v předmětném areálu, jehož posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, dále jen„ [anonymizováno]“), a to aniž by bylo třeba prokazovat, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaný pozemek užívá. 3. Skutečnost, že bytové domy a garáže ve spoluvlastnictví členů [anonymizováno] [ulice] (jakož i předmětný pozemek žalovaného), jsou součástí uceleného areálu, žalobce odvíjí z charakteru areálu. Areál byl již v době jeho výstavby koncipován jako uzavřený areál obytného sídliště, který měl sloužit potřebám obyvatel nové bytové výstavby. 4. Žalobce s odkazem na judikaturu dále tvrdí, že bezdůvodné obohacení za užívání pozemku lze požadovat i po vlastnících nezastavěných pozemků, které se stavbou tvoří jeden funkční celek, a to bez ohledu na okolnost, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny či nikoli, či zda tyto užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. Funkční souvislost pozemků se stavbou je dána též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí (areál jako funkční celek). Projednávaný pozemek parc. [číslo] který bezprostředně přiléhá jak k obytným domům, tak i ke garážím a tvoří oddychovou a komunikační plochu mezi bytovými domy a garážemi, tvoří s těmito jeden funkční celek, a to jako součást areálu [anonymizováno] [ulice]. Pozemek tvořil v rozhodných obdobích jeden celek (byl v KN zapsán jako jeden pozemek, je součástí areálu [anonymizováno] [ulice], pouze jeho jednotlivé části plní rozdílné funkce (komunikační, oddychovou, rekreační), které jsou však vzájemně provázané a vzájemně se doplňují. 5. Žalobce dále tvrdí, že předmětný pozemek v jeho vlastnictví není veřejným prostranstvím, u něhož by existoval veřejnoprávní titul užívání, přičemž žalobce (ani jeho právní předchůdce) nedal souhlas s jeho veřejným užíváním. Pokud část pozemku představují sjezdy do garáží a přístupové cesty do bytových domů či cestičky ve vnitrobloku, tyto není veřejnou účelovou komunikací a neexistuje zde ani veřejnoprávní titul jejich užívání. Ačkoli přístupové cesty do bytových nacházejících se na předmětném pozemku žalobce jsou sice obyvateli bytových domů evidentně užívány (o čemž svědčí např. odklizený sníh před hlavními vchody do bytového domu, umístění zvonků a listovních schránek u hlavních vchodů do domu), nejsou ale jediným přístupem do bytových domů, není tedy u nich splněna podmínka nutné komunikační potřeby (totéž platí o cestičkách ve vnitrobloku). 6. V neposlední řadě žalobce poukázal na princip legitimního očekávání ve vztahu k dosavadní rozhodovací praxi v obdobních případech v téže věci, nejaktuálněji vyjádřeném v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 8. 2021, č. j. 17 C 117/2020-175 ve spojení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2022 č. j. 28 Co 448/2021-272, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce byl ve skutkově zcela totožné věci posouzen jako oprávněný. 7. Žalobce uzavřel, že jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemku je důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku (aktivní věcná legitimace), žalovaný je spoluvlastníkem staveb přilehlých k pozemku (pasivní věcná legitimace), a pozemek žalobce tvoří se stavbami funkční celek jako součást areálu [anonymizováno] [ulice], a to v souladu s naplněním principu legitimního očekávání, který je nutným předpokladem fungování právního státu. <b>Částečné zpětvzetí žaloby</b> 8. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce nárok ve vztahu k části pozemku žalobce tvořeného přilehlým chodníkem ke komunikaci [ulice] zpět, s tím, že nadále požaduje zaplacení částky 6143 Kč se zákonným příslušenstvím od doručení žaloby soudu. Žalovaná částka vyplývá z výměry pozemku žalobce bez výměry ulice [ulice] (tj. z původní výměry pozemku 6 641 m2 je odečtena výměra silnice [ulice] ve výměře 1480 m2) a jí přilehlého chodníku (tj. celkem 4842 m2, když z výměry 5 161 m2 uvedené v žalobě žalobce odečet výměru odpovídající chodníku přilehlému ke komunikaci [ulice]) a ceny obvyklého nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost podle výměrů Ministerstva financí České republiky, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, při počtu dní 730 (tj. od [datum] do [datum] = 730 dní) a velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného ([číslo]). 9. Soud proto řízení co do nároku žalobce vztahujícímu se částce 661 Kč s příslušenstvím podle ust. § 96 odst. 1-4 zastavil (výrok ad I. tohoto rozsudku). <b>Vyjádření žalovaného</b> 10. Žalovaný k žalobě, která je předmětem tohoto řízení (když mezi účastníky řízení je vedeno vícero sporů lišících se pouze obdobím, za které je bezdůvodné obohacení požadováno) uvedl, že když v roce 1990 kupovali byty od [právnická osoba], nikdo nevěděl, že tato firma staví na pozemcích, které ji nepatří (vyjádření ze dne [datum]). V podání ze dne [datum] dále uvedl, že se nechce bezdůvodně obohacovat na úkor žalobce, nechce si od něj pronajímat několik čtverečních metrů pozemku a používat je a nechce, aby jeho dcery„ zdědily“ žalobce, a proto chce svůj podíl na sporné části pozemku odkoupit. Doplnil, že si neklade žádné nároky an používání dětského hřiště a sportovišť s tím, že požaduje pouze průjezd pozemkem do garážových stání. 11. Jelikož oba účastníci řízení souhlasili s postupem soudu dle ust. § 115a o. s. ř. (když žalovaný na výzvu soudu ze dne [datum], doručenou prostřednictvím dožádaného zahraničního justičního orgánu dne [datum], stran požadavku na ústní jednání nic neuvedl; současně ve vztahu k předchozímu předvolání na [číslo] uvedl, nemá zájem se účastnit soudního jednání), soud jednal na základě listinných důkazů předložených stranami a rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání. <b>Skutkový stav</b> Z listinných důkazů předložených žalobcem má soud za prokázaný následující skutkový stav: 12. Žalobce v rozhodném období byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] (o výměře 6 641 m2) k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [okres]. Žalovaný byl v rozhodném období spoluvlastníkem domu [adresa] stojícího na pozemku na parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] garáže [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] garáže [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] to podílem [číslo] (prokázáno částečným výpisem z katastru nemovitostí pro [územní celek], kat. území [část obce], [list vlastnictví], [list vlastnictví] a listinami založenými v kmenovém spise hromadné žaloby podané u zdejšího soudu sp. zn. 11 C 200/2014). 13. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 17 C 117/2020-175 je soudu známo, že výměra pozemku představovaného chodníkem přilehlým k silnici [ulice] činí [anonymizováno] m.² 14. V roce 1985 bylo rozhodnuto o tom, že na původním pozemku parc. [číslo] (který v roce 1961 původnímu vlastníkovi odejmut a převeden do vlastnictví [anonymizováno] státu a do správy [anonymizována tři slova] [obec] – poz