71 C 45/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 25 455 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky v souhrnné výši 15 000 Kč, které byly žalované zaslány na bankovní účet [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutím zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 825 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne [datum], žalovaná však do dnešního dne žalované ničeho z dlužné částky neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Za tyto odeslané výzvy žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč (podle čl. 2 Smlouvy jde o částku 500 Kč za jednu písemnou výzvu). Žalobkyně dále požaduje, v souladu s čl. 2 Smlouvy, po žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 15 000 Kč ode dne [datum] (den po splatnosti zápůjčky) do dne [datum] (den vyhotovení žalobního návrhu), celkem tedy ve výši 6 630 Kč. Celková dlužná částka uplatňovaná žalobou tedy činí 25 455 Kč. 2. Soud žalobkyni usnesením ze dne [datum] vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem dospěla k žalované částce (mezi žalobními tvrzeními a předloženými důkazy existovaly rozpory ohledně výše zápůjčky, výše poplatku a počtu uzavřených dodatků), a dále o tom, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a současně, aby tato svá tvrzení osvědčila listinnými důkazy. Žalobkyně v podání ze dne [datum] vyjasnila uvedené rozpory, avšak na druhou část výzvy týkající se úvěruschopnosti vůbec nereagovala. 3. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 5. Z listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění jejích dvou dodatků, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 15 000 Kč (prokázáno Smlouvou o zápůjčce a dvěma dodatky ke smlouvě o úvěru [číslo] vše ze dne [datum]). Z této smlouvy, ani z jiných žalobkyní založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet tak, jak má na mysli § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Výpisem z bankovního účtu žalobkyně má soud za prokázané, že dne [datum] zaslala žalobkyně na bankovní účet žalované tři platby po 1 900 Kč, 3 300 Kč a 9 800 Kč, celkem tedy částku 15 000 Kč (prokázáno výpisem z běžného bankovního účtu). Soudem bylo dále zjištěno, že ze strany žalobkyně bylo vyhotoveno celkem pět upomínek, a to ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], nebylo ovšem prokázáno jejich odeslání (prokázáno upomínkami ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne pak bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne). 6. Podle [číslo] zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne [datum] přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru, ke které byly téhož dne uzavřeny dva dodatky, na základě čehož byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč, který byl žalované zaslán prostřednictvím tří plateb na její bankovní účet, a který byla žalovaná povinna vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 825 Kč nejpozději do dne [datum]. Žalovaná z dlužné částky ničeho žalobkyni neuhradila. Nicméně nelze v daném případě přehlédnout, že byl žalované poskytován spotřebitelský úvěr a bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích tohoto zákona. 14. Uvedená smlouva totiž odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že si od žalované vyžádala informace o jejích poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. nahlédnutím do relevantních databází, a tedy svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnila, avšak splnění povinnosti nijak nedokládala a příslušné dokumenty soudu nepředložila. Žalobkyně byla proto vyzvána soudem, aby doložila, jak před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované a tato svá tvrzení podložila důkazy. Žalobkyně, ačkoliv žalobu na výzvu soudu doplnila podáním ze dne [datum], opětovně ani v tomto podání nedoložila soudu, zda a jakým způsobem zkoumala u žalované úvěruschopnost. Žalovaná tedy tvrdila, ale neprokázala zkoumání úvěruschopnosti u žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti. S ohledem na tuto skutečnost tedy soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru ze dne [datum], ve znění jejích dodatků, je smlouvou absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. 15. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebi