16 C 132/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 5. 2025 po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 338,15 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5.3.2025 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 22.2.2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22.2.2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na 18.9.2025. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne 11.9.2025, že se z jednání soudu omlouvá s tím, že má za to, že účast žalobkyně na jednání není nezbytná, a to i z důvodu procesní ekonomie. Žalobkyně dále v rámci uvedeného podání uvedla, že v případě, že by nadepsaný soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, kupříkladu proto, že žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jeho podání a vyjádření nebylo, žádá žalobkyně v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu zdvořile nadepsaný soud, aby byla před konáním jednání vyzvána zejména pro doplnění tvrzení a důkazních návrhu, resp. aby jí byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta. K uvedenému podání soud podotýká, že toto podání je třeba posoudit jako úkon účastníka, který je vázán na splnění podmínky, přičemž k takovému úkonu se v souladu s ustanovením § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) nepřihlíží. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že byť oba účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř., právě s ohledem na rozpor žalobních tvrzení s předloženými důkazy a dále neprokázání některých tvrzených skutečností (k tomu viz dále) soud přistoupil k nařízení jednání; pokud se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, svým pasivním přístupem se zbavila možnosti být poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. co do odstranění těchto rozporů a dále co do prokázání podstatných tvrzených skutečností. Žalovaný se poté k jednání soudu nedostavil, ač řádně a včas obeslán, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti obou účastníků.4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.5. Mezi společností , právnická osoba, ., jako „Úvěrujícím“ na straně jedné a žalovaným jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 22.2.2023 uzavřena prostřednictvím internetových stránek Úvěrujícího Úvěrová smlouva č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se společnost , právnická osoba, , zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně, nicméně sjednán byl zároveň i poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 6 338,15 Kč, RPSN poté ve výši 197,18 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr 12 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 416 Kč. Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Úvěrovou smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne 22.2.2023 ve spojení s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 22.2.2023. Z Potvrzení o platbě ze dne 22.2.2023 ve spojení s výpisem z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, , má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22.2.2023 částku 7 237,06 Kč. Rozpor mezi tvrzeními žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč a fakticky prokázanou částkou 7 237,06 Kč žalobkyně nijak neosvětlila, přičemž vzhledem k tomu, že se nedostavila k nařízenému jednání soudu, nemohla jí býti ani poskytnuta v tomto směru poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tj. uvedené skutečnosti zůstaly ze strany žalobkyně nedotvrzeny a neprokázány. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu předmětné Smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.2.2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15.3.2025; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.2.2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 215.3.2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne. Žalovaný žalobkyni doposavad ničeho neuhradil, přestože byl – jak je zřejmé z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.3.2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne – žalobkyní k úhradě vyzván.6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.10. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.11. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho