16 C 259/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 8. 2025 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 482,54 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 18. 1. 2023 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 8 000 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem dané smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 8 347 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně sjednanou na základě Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 747 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 252 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 4. 2024. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 252 Kč, žalobkyni poté již následně ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: 1) celkové dlužné částky ve výši 15 482,54 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 552,63 Kč; 2) kapitalizovaných úroků ve výši 1 322,95 Kč; 3) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 221,65 Kč; 4) úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení; 5) úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 929,91 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jako „Věřitel“ a žalovaný jako „Zákazník“ uzavřeli dne 18. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále rovněž jako „Smlouva“), jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr v částce 8 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal v souvislosti s touto Smlouvou zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 8 347 Kč, vypočtený jako součet následujících kalkulačních položek: 1) úrok ve výši 5 100 Kč, 2) částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, 3) částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 747 Kč. Celkovou částku 16 347 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 65 týdenních splátkách po 252 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %, roční procentní sazba nákladů (RPSN) poté 189,71 %. Ze Smlouvy je konečně zřejmé, že úvěr ve výši 8 000 Kč byl žalovanému poskytnut v hotovosti. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2023 ve spojení se Smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a Tabulkou umoření k předmětné Smlouvě. Mezi účastníky nebylo sporováno, že na takto poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil doposavad pouze 252 Kč, přestože byl o úhradu dluhu žalovaný žalobkyní upomenut (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2025). Uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu Smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne 29. 7. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 5. 2025. Před uzavřením úvěrové smlouvy byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zjišťovány poměry žalovaného vyplněním údajů v rámci zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 1. 2023; byť žalovaný v těchto zákaznických kartách svým podpisem potvrdil, že finanční údaje na daných žádostech jsou úplné a pravdivé a byly zástupcem Providentu zaznamenány dle ověřených dokumentů (pracovní smlouva), žádné další listiny co do zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného v tomto směru žalobkyní předloženy nebyly.6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.10. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.11. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.1