16 C 483/2022-259 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci (v případě žalobce b) se v době podání žaloby jednalo o jeho právního předchůdce p. , jméno FO, , zemřelého dne , datum, ) se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 12. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 19. 1. 2023, doučeného soudu dne 22. 1. 2023, domáhali nahrazení projevu vůle žalované s tím, že jsou osobami oprávněnými ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“) a mají nárok na převedení náhradního pozemku od žalované ve smyslu ustanovení § 11 téhož zákona. Pozemky, které takto žalobci požadovali vydat, byly pozemky parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , a parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, .2. Podáním ze dne 31.3.2025 žalobci současně vzali žalobu zpět co do vydání pozemků parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , a parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , zároveň však s tím, že rozšiřují žalobu tak, že žádají přikázat jako náhradní pozemky do svého spoluvlastnictví, každý jednou polovinou, pozemky parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , a parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ; rovněž požádali soud, aby navrhované změny připustil. Dané podání účastníků dle jeho obsahu soud posoudil jako návrh na připuštění změny žaloby (ustanovení § 95, § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [dále jen „o.s.ř.“]). Usnesením zdejšího soudu ze dne 22.5.2025, č.j. 16 C 483/2022-190, které nabylo právní moci dne 25.5.2025, byla poté tato změna žaloby soudem připuštěna.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že byť není sporována skutečnost, že žalobci jsou oprávněnými osobami a nesporná je i výše jejich nároků, pozemky parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , a parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , nejsou pozemky vhodné k vydání, naopak dle žalované jsou z převodu na žalobce vyloučeny, neboť o bezúplatný převod těchto pozemků požádalo Hlavní město Praha žádostmi dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. Žalovaná dále poukázala na tu skutečnost, že dané pozemky byly předmětem vícero soudních řízení, kdy žaloby na nahrazení projevu vůle byly v tomto směru opakovaně zamítnuty.4. Vedlejší účastník na straně žalované rovněž navrhl zamítnou žalobu v celém jejím rozsahu s obdobnou argumentací, jak učinila žalovaná, dále s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu v tomto směru.5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.6. Pokud žalobci s ohledem na argumentaci žalované co do nevhodnosti vydání předmětných pozemků požádali pro případ, že by se soud s právním názorem žalované ztotožnil, o poskytnutí lhůty, v rámci které by přistoupili ke změně žaloby, soud tomuto návrhu nevyhověl a danou lhůtu žalobcům neposkytl. Soud tak postupoval s přihlédnutím k aktuálnímu zjištěnému stavu, který umožňoval rozhodnout již při daném jednání, dbaje i zásady co nejrychlejšího projednání a rozhodnutí věci (ustanovení § 100 o.s.ř.). Poukazovali-li žalobci na aktuální judikaturu Ústavního soudu, dle které jim má být dána možnost takového postupu, soud přihlédl ke konkrétním okolnostem dané věci, přičemž má za to, že byť rovněž považuje za nešťastnou situaci, kdy se v daném směru po desítky let nepodařilo napravit křivdy z dob nesvobody, ke zkrácení práv žalobců tímto soudem zvoleným postupem nedošlo. Žalobcům byla argumentace žalované známa již řadu měsíců, ke dni 7.7.2025 byli seznámeni i s aktuálním stanoviskem Hlavního města Prahy ze dne 9.6.2025, vyžádaným na základě důkazního návrhu žalobců při jednání soudu dne 3.6.2025, ze kterého bylo zřejmé, že Hlavní město Praha na svých žádostech ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 503/2012 Sb. nadále trvá. Žalobci tak měli dostatečný časový prostor přistoupit k případné změně žaloby již před jednáním soudu dne 28.8.2025, přesto tak neučinili. Za této situace nemůže býti dle soudu toto přičítáno k tíži žalované strany co do poskytování dalších lhůt žalobcům k případné změně žaloby, když navíc není zcela zřejmé, zda by tak skutečně žalobci učinili, jaké pozemky by jakožto náhradní nově navrhli atd. Tímto postupem (s reálným rizikem jeho opakování) by navíc mohlo dojít k neustálému prodlužování stávajícího řízení s možným rizikem průtahů, když – jak již soud na toto poukazoval výše – v souladu s ustanovením § 100 odst. 1 věta prvá o.s.ř. je soud povinen postupovat tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Soud rovněž velmi citlivě vnímá principy, které stanoví občanský soudní řád pro možné připuštění změny žaloby (ustanovení § 95 odst. 2 o.s.ř.), pro koncentraci řízení (ustanovení § 118b odst. 1 věta druhá a třetí a odst. 2 věta prvá o.s.ř.) či pravidla pro stanovení místní příslušnosti (ustanovení § 88 písm. b) o.s.ř.), kdy v případě poskytování případné lhůty žalobců ke zvážení (opětovné) změny žaloby by tyto principy byly oproti jiným řízením popírány. Co však považuje soud za zcela podstatné, ke zkrácení práv žalobců zvoleným postupem ze strany soudu nedojde i s ohledem na možnost podání nové žaloby či žalob, jejichž předmětem mohou být pozemky dle aktuálního návrhu žalobců, kdy k podání takové žaloby či žalob k místně příslušnému soudu mohou žalobci přistoupit v podstatě obratem (zákon navíc oprávněným osobám co do jejich nároku na převedení náhradních pozemků přiznává osvobození od soudních poplatků, žalobci tak netratí ani v tomto směru). Pro úplnost soud doplňuje, a to k návrhu žalobců, nechť soud sám vybere vhodný adekvátní pozemek, že takový postup soud vnímá jako těžko představitelný, kdy je dle soudu nezbytné, aby k výběru náhradního pozemku přistoupili žalobci dle vlastních preferencí a tímto způsobem definovali svůj návrh následně soudem projednávaný (ustanovení § 79 o.s.ř.).7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobci důvodně.8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:9. Byť tato skutečnost nebyla žalobci blíže důkazně podložena, v řízení nebylo nijak sporováno, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě (k takovému závěru ostatně opakovaně dospěly i soudy různých stupňů soudní soustavy v rámci paralelně vedených řízení, např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1.9.2022, č.j. 28 Co 69/2022-584). Žalovanou je pak aktuálně (ke dni 14.4.2025 – viz Přehledy nároků a plnění nároků oprávněné osoby týkající se obou žalobců) evidován ve prospěch žalobce a) dosud nevypořádaný nárok ve výši 833 882,50 Kč, ve prospěch žalobce b) rovněž dosud nevypořádaný nárok ve stejné výši.10. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , bylo zjištěno, že o bezúplatný převod tohoto pozemku požádal vedlejší účastník na straně žalované, tj. Hlavní město Praha, žádostí ze dne 27.6.2016, a to dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, (dále jen „zákon č. 503/2012 Sb.“). Uvedená skutečnost byla prokázána Žádostí o bezúplatný převod pozemků dle § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. ze dne 27.6.2016 ve spojení s přílohou č. 62 – Žádost obce. Z vyjádření Hlavního města Prahy ze dne 9.6.2025 je poté zřejmé, že Hlavní město Praha na dané žádosti nadále trvá, a to s tím, že „dle platného Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy je pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, součástí plochy OB-čistě obytné a ZMK-zeleň městská a krajinná. Hlavní město Praha splňuje podmínky § 7 zákona č. 503/2012 Sb. pro bezúplatný převod tohoto pozemku a na tomto převodu trvá. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, společně s navazujícími pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy bude z části využit k realizaci stavby pro bydlení a z části k realizaci veřejné zeleně s rekreačními aktivitami.“. Uvedený pozemek byl rovněž v minulosti předmětem dalších soudních sporů (řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. , spisová značka, – viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11.5.2023, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28.6.2024, č.j. , spisová značka, ; řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. , právnická osoba, – viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20.11.2018, č.j. , právnická osoba, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2.7.2020, č.j. , spisová značka, ), nicméně soudy vždy dospěly k závěru o nevhodnosti vydání takového pozemku, a to právě s ohledem na překážku vydání ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.11. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , bylo zjištěno, že o bezúplatný převod tohoto pozemku rovněž požádal vedlejší účastník na straně žalované, tj. Hlavní město Praha, a to ž