ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2026:70.C.95.2026.1 Datum: 2026-06-17 Předmět: o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 120 z. č. 99/1963 Sb., § 129 z. náklady řízenízánik závazkunebytový prostorbezdůvodné obohacenílhůtyhodnocení důkazůdoručovánínáhrada nákladůsmlouva nájemnísmlouva zprostředkovatelská
O co šlo: o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 118a z. č. 99/1963)
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 4.7.2025 zprostředkovatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo zprostředkování pro žalobce uzavření nájemní smlouvy k bytovému prostoru specifikovanému ve smlouvě o zprostředkování. Bylo sjednáno, že žalobce uhradí částku 25 000 Kč a ta bude vypořádána dle pravidel uvedených v čl. V smlouvy o zprostředkování.2. Žalobce uhradil dne 4.7.2025 částku 25 000 Kč.3. Podle čl. V smlouvy o zprostředkování byla provize splatná dnem uzavření zprostředkovávané smlouvy, tj. nájemní smlouvy, případně posledním dnem rezervační lhůty v případě, že zájemce do konce rezervační lhůty příležitost uzavřít nájemní smlouvu nevyužije. Dále bylo sjednáno, že dnem uzavření nájemní smlouvy se započte uhrazená částka jako záloha na provizi.4. Žalobce uvedl, že z textu smlouvy vyplývá, že částka 25 000 Kč představovala do okamžiku uzavření nájemní smlouvy pouze zálohu na provizi, nikoliv provizi samotnou. Jinými slovy, žalovaná byla oprávněna ponechat si uvedenou částku jako provizi pouze za předpokladu, že nastaly smluvené podmínky její splatnosti.5. Žalobce projevil vážný a konkrétní zájem o uzavření nájemní smlouvy a byl připraven ji uzavřít. Za tímto účelem poskytl žalované potřebnou součinnost, opakovaně se domáhal uzavření nájemní smlouvy a žalovanou opakovaně žádal o sjednání schůzky za účelem jejího uzavření. K uzavření nájemní smlouvy však nedošlo, neboť ani přes opakované žádosti žalobce nebyla schůzka k uzavření nájemní smlouvy ze strany žalované či pronajímatele zajištěna, tedy z důvodů neležících na straně žalobce. Žalobce nájemní smlouvu neodmítl, od jednání bezdůvodně neodstoupil ani jinak nezmařil možnost jejího uzavření.6. Dle čl. V odst. 3 smlouvy o zprostředkování bylo současně sjednáno, že v případě, bude-li ze strany pronajímatele vyvíjena taková činnost, v jejímž důsledku nedojde k uzavření nájemní smlouvy, zavazuje se zprostředkovatel uhrazenou zálohu vrátit. V daném případě jsou podmínky tohoto ujednání naplněny, neboť k uzavření nájemní smlouvy nedošlo v důsledku jednání na straně pronajímatele, konkrétně proto, že pronajímatel ani žalovaná přes opakované žádosti žalobce neposkytli potřebnou součinnost k uzavření nájemní smlouvy.7. Žalobce současně poukázal na ust. § 2 písm. c) a d) zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, podle něhož úprava zákona dopadá i na smlouvu, jejímž předmětem je zprostředkování uzavření nájemní smlouvy k bytu či nebytovému prostoru a současně dle ust § 19 tohoto zákona platí, že provize je splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky její účinnosti, lze pouze tehdy, obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování výslovné poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky její účinnosti. Takové poučení však ve smlouvě obsaženo není a nájemní smlouva uzavřena nebyla.8. Ze smlouvy o zprostředkování je zřejmé, že splatnost provize byla výslovně vázána na uzavření nájemní smlouvy. Nárok na provizi tedy vůbec nevznikl a ze strany žalované neexistuje právní titul k zadržení částky 25 000 Kč, naopak má žalovaná povinnost částku vrátit.9. Současně dle citovaného zákona platí, že je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize. I tato zákonná povinnost byla ze strany žalované porušena. Žalobce má tedy za to, že nebyla splněna smluvní ani zákonná podmínka, za níž by se uhrazená částka mohla stát splatnou provizí, nájemní smlouva nebyla uzavřena z důvodů neležících na straně žalobce a současně jsou naplněny podmínky pro vrácení uhrazené částky dle smlouvy i dle závazné právní úpravy.10. Jelikož žalovaná částku 25 000 Kč přes opakované výzvy nevrátila, vzniklo jí na úkor žalobce bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč, které je povinna žalobci vydat. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě a vrácení částky 25 000 Kč, a to dopisem odeslaným dne 28.11.2025. Zásilka byla dne 5.12.2025 uložena. Výzvu je třeba v souladu s ustálenou soudní judikaturou (Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, ze dne 13. 11. 2012) považovat za doručenou okamžikem, kdy měl adresát možnost se s ní objektivně seznámit, tj. okamžikem, kdy zásilka byla uložena u provozovatele poštovních služeb, přičemž o tomto byl adresát ze strany provozovatele poštovních služeb vyrozuměn, tj. dnem 5.12.2025.11. K námitkám žalované uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě níž byla uhrazena záloha na provizi. Žalobce měl zájem uzavřít nájemní smlouvu, která by mu byla zprostředkována. Žalovaná žalobce ujistila, že tak nastane během několika dní. Žalovaná žalobce následně již nekontaktovala a ani na dotazy žalobce na stav věci a další postup nereagovala. Žalobce žalovanou opakovaně kontaktoval dne 9.7.2025, dne 10.7.2025, dne 11.7.2025 a dne 15.7.2025. Následně žalovaná žalobci oznámila, že na předmětný byt, o který projevil zájem, má jiné nájemce. Žalobce proto výslovně popírá, že by odmítl uzavřít smlouvu z důvodu navýšení záloh, nebo z důvodu, že by si sjednal jiné bydlení. Žalobce si jiné bydlení začal hledat až poté, co mu bylo sděleno, že nájemní vztah byl uzavřen s jiným nájemcem. Žalobce tedy nedostal příležitost uzavřít nájemní smlouvu, pokud žalovaná z tohoto důvodu žádá ponechání si platby (provize), nechť doloží, že byl žalobce vyzván k uzavření realitní smlouvy. Tvrzení žalované, že žalobce přestal mít zájem o uzavření smlouvy, je nepravdivé a účelové. Nájemní smlouva nebyla uzavřena z důvodu na straně žalované, resp. pronajímatele.12. Naposledy byla žalovaná upomenuta k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 5.3.2026, která ji byla doručena dne 9.3.2026. Žalovaná ničeho neuhradila. Pro vše shora uvedené žalobce navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.13. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobce ji požádal, aby mu našla vhodné bydlení, což učinila. Žalobce o byt projevil zájem a podepsal dne 4.7.2025 rezervační smlouvu a téhož dne složil rezervační zálohu. V textu smlouvy došlo k administrativní chybě v psaní, kdy zůstal předtištěn rok 2022, nicméně podle ust. § 556 odst. 1 občanského zákoníku se jednání posuzuje dle úmyslu stran a strany měly v úmyslu zarezervovat byt na období roku 2025. Žalobce si toho byl vědom, nemovitost si prohlédl a realizaci nájmu aktivně řešil. Písařská chyba v textu smlouvy nemá vliv na platnost smlouvy.14. K důvodům neuzavření smlouvy uvedla, že vše bylo připraveno k podpisu smlouvy, žalobce však od podpisu smlouvy upustil s neoprávněným tvrzením, že došlo k navýšení ceny. Majitelka bytu žádala navýšit zálohy z důvodu vyššího počtu osob, o čemž byl žalobce informován, tj. že z důvodu navýšení počtu osob v bytě dojde k navýšení plateb spojených s užíváním bytu (voda, odpad, úklid) tak, aby zálohy odpovídaly předpokládané spotřebě. Jelikož se jedná o zálohy na platby vyúčtované dle skutečné spotřeby, nejde o navýšení zisku pronajímatele ani zprostředkovatele. Žalobce byl s fungováním záloh seznámen. Na základě navýšení záloh požádal žalobce žalovanou, aby našla jiné vhodné bydlení, což žalovaná učinila, nicméně žalobce ji sdělil, že si již vhodné bydlení našel. Uvedla, že žalobce byl předem informován o tom, že rezervace je nevratná, pokud si byt najde sám a s tím souhlasil. K zmaření podpisu nájemní smlouvy došlo pro důvody na straně žalobce, proto složená záloha ve výši 25 000 Kč propadla zprostředkovateli jako smluvní pokuta/odměna za blokování nemovitosti a poskytnuté služby. Žalobce po několika měsících však nyní žádá vrácení peněz, na které dle žalované nemá právní nárok. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.15. Soud ve věci nařídil jednání z provedených důkazů a na základě nich postupem dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění a z nich vyplývající skutkový závěr.16. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 4.7.2025 smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalované zprostředkovat pro žalobce za úplatu příležitost uzavřít nájemní smlouvu k bytovému prostoru o velikosti 2+kk na adrese , adresa, . Žalobce prohlásil, že si byt prohlédl, seznámil se s jeho stavem a prohlásil, že uzavře nájemní smlouvu do ukončení rezervační lhůty. Rezervační lhůta nebyla ve smlouvě uvedena. Žalobce se dále zavázal osobně dostavit na výzvu zprostředkovatele za účelem sjednání a uzavření nájemní smlouvy a zprostředkovatel se zavázal, že neuzavře smlouvu s jiným zájemcem. V bodě V. smlouvy bylo uvedeno vypořádání zálohy tak, že provize zprostředkovatele je splatná dnem uzavření nájemní smlouvy nebo v poslední den rezervační lhůty v případě, že žalobce do konce rezervační lhůty nevyužije příležitost k uzavření nájemní smlouvy, pokud mu žalovaná takovou příležitost zprostředkovala a žalobce ji nevyužil. Dnem uzavření nájemní smlouvy nebo