11 C 260/2020-161 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 26. 6. 2020, po částečném zpětvzetí žaloby do částky 188 183 Kč s příslušenstvím (řízení částečně zastaveno dle pravomocného usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2021, č. j. 11 C 260/2020-130) a ve znění změny žaloby (změna argumentace a právního základu sporu), připuštěné usnesením soudu č. j. 11 C 260/2020-134 ze dne 27. 8. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 911 817 Kč s příslušenstvím, a to v rozsahu částky 811 817 Kč z titulu neuhrazení zůstatku sjednané ceny díla dle protokolu o předání a převzetí díla ze dne 14. 2. 2019, resp. 15. 2. 2019, a v rozsahu zbylé částky 100 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení žalobkyně jako zhotovitel uzavřela dne 21. 7. 2016 se žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající ve výstavbě 2 rodinných domů o 3 bytových jednotkách každý na označených pozemcích (dále také jen„ Dílo“) a žalovaná se zavázala Dílo převzít a zaplatit žalobkyni sjednanou cenu, která byla ve smlouvě stanovena na částku 8 505 515 Kč. Takto dohodnutá cena Díla byla, dle žalobkyně, na základě dohody účastníků 4x navýšena, a to poprvé dne 27. 1. 2017 na částku 9 105 904,54 Kč, dále v květnu 2017 na částku 9 902 700 Kč, dále v listopadu 2017 na částku 11 752 700 Kč a nakonec v únoru 2018 na částku 13 627 303 Kč, a to na základě dokumentů pod označením„ Závěry z jednání 27. 1. 2017“,„ [anonymizována dvě slova] - rekapitulace a navýšení rozpočtu na výstavbu 6 bytů“,„ Podklad na jednání 1. 2. 2018“ a„ Protokol o předání a převzetí Díla ze dne 14. 2. 2019“. Žalobkyně poukázala na to, že ve smlouvě o dílo není nikde uvedeno, že by se smlouva mohla měnit pouze písemnými dodatky a ani v zákoně není stanovena pro smlouvu o dílo písemná forma. Odkázala na nález Ústavního soudu pod sp. zn . ÚS 1264/11, podle něhož je možno měnit smlouvu i se sjednanou výhradou změn v písemné podobě i jinou formou (např. ústně učiněnými právními úkony), není-li včas namítána jejich relativní neplatnost. Z uvedeného dovodila, že ujednání o změně smlouvy mohla být jak ústní, tak vyjádřena v jakékoliv jiné podobě, nikoli jen formou písemných dodatků. Dle žalobkyně je tedy účastníky podepsaný protokol o předání a převzetí Díla ze dne 14. 2. 2019 odsouhlasením konečné zvýšené ceny Díla, a žalobkyně tak svůj žalobní nárok na úhradu nedoplatku ceny Díla opírá o tento protokol s odsouhlasenou cenou Díla 13 627 303 Kč. Od této částky žalobkyně odečetla částku, kterou žalovaná skutečně zaplatila za všechny vystavené faktury a jež činí 12 815 183 Kč. K doplacení ceny Díla tedy zbyla částka 811 817 Kč, což dle žalobkyně vyplývá z toho, že některé vystavené faktury žalovaná neuhradila v plném rozsahu (faktury č. 2017, 2017 a 2017) a fakturu [číslo] nezaplatila vůbec. K požadované úhradě zbylé částky 100 000 Kč žalobkyně tvrdila, že tato není součástí ceny Díla, vyplývá z faktury [číslo] představuje přefakturaci žalobkyní zaplaceného poplatku ČEZu za připojení odběrných míst, kde poplatek za jedno odběrné místo činil 12 500 Kč x 6 bytů + 2 odběrná místa pro společné prostory za tutéž cenu. Dle žalobkyně není připojení na síť součástí díla a platí si ho objednatel. V daném případě ho uhradila žalobkyně jako zhotovitel, a poté jej přefakturovala žalované jako objednateli. Tato položka je tedy bezdůvodným obohacením na straně žalované. Z rozhodných tvrzení žalobkyně dále uvedla, že předžalobní výzvu zaslala žalované ve dnech 3. 3. 2020 a 16. 3. 2020, avšak bezvýsledně. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 2. Žalovaná při jednání dne 1. 12. 2021 uznala žalobní nárok v rozsahu částky 600 Kč s příslušenstvím, představující část neuhrazené faktury č. 2017. Zůstatek žalobního nároku ve výši 911 217 Kč s příslušenstvím neuznala a žalobu v tomto rozsahu navrhla zamítnout. Potvrdila uzavření písemné smlouvy o dílo mezi účastníky, kolaudaci Díla, jeho dokončení a protokolární předání a převzetí, jakož i to, že ze strany žalobkyně došlo k odsouhlasení zvýšení ceny Díla až na částku 9 902 700 Kč, přičemž fakticky na žalobkyní vystavené faktury v souvislosti s Dílem zaplatila celkem částku 12 815 183 Kč Částky, které žalovaná uhradila žalobkyni nad rozsah dohodnuté ceny Díla 9 902 700 Kč, označila za plnění, poskytnutá dobrovolně za účelem co nejrychlejšího dokončení Díla. K tvrzením žalobkyně a její argumentaci v souvislosti se změnou žaloby žalovaná výslovně popřela, že by kdykoli vyslovila souhlas s dalším navyšováním ceny, na jednostranné návrhy žalobkyně k navýšení ceny nereagovala (ve většině případů je přímo explicitně odmítla) a za konečnou dohodnutou cenu Díla označila částku 9 902 700 Kč. K žalobkyni doloženému Podkladu na jednání 1. 2. 2018 potvrdila, že tento byl [titul] [jméno] [příjmení] za žalovanou podepsán, ale pouze jako doklad o proběhlém jednání. [jméno] [anonymizováno] nikdy neodsouhlasil v tomto dokumentu uvedené navýšení ceny a slovo„ odsouhlaseno“ dole na posledním listu dokumentu není psáno jeho rukou a při podpisu tohoto dokumentu jeho osobou nebylo ani na této listině uvedeno. Dle žalované se jedná o upravený dokument, tedy žalobkyně toto slovo na dokument účelově doplnila až později. K Protokolu o předání a převzetí díla mj. namítla, že cena Díla byla mezi účastníky ve smlouvě sjednána pevnou částkou, nikoliv odhadem, v důsledku čehož žalobkyně nemohla žádat změnu této ceny kvůli jinému úsilí nebo jiným nákladům, než jaké byly původně předpokládány. Protokol rovněž nelze považovat ani za dodatek smlouvy o dílo, kterým by mohla být navýšena cena Díla. Aby mohlo platně dojít k navýšení ceny Díla, muselo by mezi účastníky dojít k další dohodě, ve které by žalovaná jako objednatel s navýšením ceny Díla o konkrétní práce musela souhlasit a žalobkyně jako zhotovitel by tyto práce musela skutečně provést. K žádné takové dohodě však mezi účastníky nedošlo. Žalovaná odmítla možnost aplikace nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 1264/11 na projednávanou věc, když v Ústavním soudem posuzovaném případě se účastníci na skutečnosti ústní změny smlouvy dohodli a tedy Ústavní soud řešil otázku, zda je přípustná ústní změna smlouvy původně uzavřené v písemné podobě. Dle žalované však tento nález není na daný spor mezi účastníky aplikovatelný vzhledem k tomu, že mezi stranami k žádnému uzavření ústního dodatku nedošlo a všechny změny smlouvy byly učiněny písemně. Žalobkyní několikrát jednostranně navrhované navyšování ceny nikdy žalovaná neodsouhlasila a je tudíž nepochybné, že nelze uzavřít či změnit smlouvu bez toho, aby byla projevena vůle obou smluvních stran, neboť takové jednání by představovalo rozpor se zásadou autonomie vůle, smluvní svobody i s dobrými mravy. Žalovaná dále rozsáhle argumentovala na podporu svého stanoviska o neoprávněnosti požadavku žalobkyně na úhradu částky 100 000 Kč z titulu přefakturace poplatku za připojení odběrných míst k síti, kdy mj. poukázala na to, že ani ke dni předání Díla nebyla zajištěna revize elektřiny ke společným prostorám, ani v nich nebyly nainstalovány elektroměry, žalovaná neobdržela revizní zprávy, a všechny tyto nedostatky nebyly žalobkyní ani dodatečně napraveny. Žalovaná tak musela následně se [právnická osoba] sama uzavřít smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny a uhradit ČEZ náklady na připojení 2 společných prostor. Žalovaná dále popsala dodatečné náklady, které jí s Dílem vznikly, i ztrátu, kterou na celé stavbě utrpěla v důsledku mnoha pochybení a nesplnění smluvních povinností žalobkyně s tím, že nárok na náhradu škody zatím uplatnila vůči žalobkyni pouze mimosoudně. Kompenzační projev v tomto řízení žalovaná neučinila. 3. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalované se dostavil, žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání bez omluvy nedostavili. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Po skutkové stránce bylo nesporným, že účastníci dne 21. 7. 2016 uzavřeli smlouvu o dílo na novostavbu rodinného dvojdomu včetně přípojek, zpevněné plochy a přístup na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec], na jejímž základě žalobkyně jako zhotovitel prováděla pro žalovanou jako objednatele výstavbu dvou rodinných domů a tří bytových jednotek, a jejíž přílohu činil rozpočet a specifikace úhrady záloh na cenu díla (viz rovněž cit. smlouva o dílo včetně příloh). Žalovaná dále při jednání dne [datum] učinila nesporným, že pevně ujednaná cena díla ve výši 8 505 515 Kč byla dle dohody účastníků navýšena na částku 9 902 700 Kč, a že na základě žalobkyní vystavených faktur jí v souvislosti s dílem zaplatila celkem částku 12 815 183 Kč. Sporovala však, že by nad tuto částku došlo mezi účastníky k jakékoliv dohodě o navýšení ceny díla. Dále bylo nesporným, že dne 5. 6. 2018 proběhla kontrolní prohlídka na mí