7 C 101/2015-227 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali vůči žalované finančního plnění z titulu náhrady škody, která jim vznikla v souvislosti se zraněními při dopravní nehodě a následným úmrtím osoby blízké – [celé jméno žalobce], narozeného [datum]. Žalobce ad a) požadoval zaplatit částku ve výši 250 100 Kč s příslušenstvím, žalobce ad b) a ad c) požadovali každý zaplatit částku 240 000 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnili tím, že dne [datum] došlo na ulici [ulice] ve [obec] k dopravní nehodě, kterou způsobil [jméno] [příjmení], při jízdě [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], srazil chodce přecházejícího vozovku, [celé jméno žalobce]. Ten v důsledku toho utrpěl vážná zranění, v jejichž důsledku zemřel. Řidič vozidla byl v trestním řízení shledán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle [ustanovení pr. předpisu] v řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 129/2012 u Okresního soudu ve Zlíně. Vozidlo, jehož řidič způsobil havárii, bylo v době nehody pojištěno u [anonymizována dvě slova], ta s účinností od [datum] byla vymazána z obchodního rejstříku a její závazky přešly na žalovanou, která je tak ve sporu pasivně legitimována. Žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení náhrady škody dopisem z [datum], ta však ničeho nezaplatila a dopisem z [datum] nároky žalobců odmítla, proto žalobcům nezbývá, než se svých nároků domáhat soudní cestou. Žalobci a), c) jsou [anonymizováno] [celé jméno žalobce] a žalobce b) je [anonymizována dvě slova] žalobce ad a), s nimiž zesnulý žil před dopravní nehodou ve společné domácnosti. Žalobci uplatňují nárok na vyplacení jednorázového odškodnění za škodu usmrcením v celkové výši 720 000 Kč dle § 444 odst. 3 zákona č. 40/64 Sb., tj. částka 240 000 Kč každému z žalobců. Žalobce ad a) požaduje dále náhradu nákladů spojených s pohřbem ve výši 10 000 Kč, které platil. Žalovaná neposkytla žalobcům žádné finanční plnění s odůvodněním, že zranění, která [celé jméno žalobce] utrpěl při předmětné dopravní nehodě, nevedla k jeho úmrtí. S tímto žalobci nesouhlasí a poukazují na závěry uvedené v pitevním protokolu, kde se uvádí, že relevantní podíl na selhání oběhových funkcí organismu poškozeného měla právě poúrazová zátěž jeho organismu po dopravní nehodě. Tyto závěry potvrzuje i [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] ve znaleckém posudku ve znění jeho doplnění, z něhož vyplývá závěr, že zranění, která utrpěl [celé jméno žalobce] při uvedené dopravní nehodě, vedla k jeho úmrtí. Tedy mezi zraněními utrpěnými při dopravní nehodě a úmrtím jmenovaného je dána příčinná souvislost, když po dopravní nehodě došlo k postupnému zhoršování zdravotního stavu [anonymizováno] [celé jméno žalobce], které vedlo až k jeho úmrtí. 2. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby, nárok uplatněný žalobci neuznávala. Žalovaná odmítla plnit s odkazem na zdravotnickou dokumentaci – pitevní protokol, kde je výslovně uvedeno„ Bezprostřední příčinnou smrtí [celé jméno žalobce] bylo selhání krevního oběhu, na kterém se s největší pravděpodobností v rozhodující míře podílelo dlouhodobě selhávání ledvin, přičemž relevantní podíl na selhání oběhových funkcí organismu mohly mít i ostatní chorobná postižení organismu (vysoký krevní tlak, eventuální náhlá porucha srdečního rytmu apod.), ale i některé poúrazové komplikace, resp. poúrazová zátěž organismu. U jedince v lepším zdravotním stavu by bylo možno důvodně očekávat příznivější poúrazový průběh hospitalizace se značnou pravděpodobností přežití… nelze s ohledem na vývoj zdravotního stavu [celé jméno žalobce], jak před dopravní nehodou, tak i po ní, jednoznačně určit příčinnou souvislost mezi touto dopravní nehodou a míru vlivu poúrazového stavu na vlastní jeho úmrtí.“. Tedy mezi dopravní nehodou a úmrtím jmenovaného nelze jednoznačně prokázat příčinnou souvislost. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že rovněž poškozený porušil svou právní povinnost vyplývající z ust. § 54 odst. 1 silničního zákona, když nevyužil přechodu pro chodce a přecházel silnici na zakázaném místě za snížené viditelnosti, jak vyplývá z trestního spisu. Tato skutečnost je podstatná pro posouzení míry účasti poškozeného na dopravní nehodě. 3. Žalobci setrvávali na žalobních tvrzeních a akcentovali skutečnosti uvedené v pitevním protokolu z [datum], listu o prohlídce mrtvého ze [datum] vypracovaného [anonymizováno] [příjmení] a ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] ve znění jeho doplnění zpracovaného dne [datum] s tím, že z nich jednoznačně vyplývá, že zranění utrpěná poškozeným při dopravní nehodě vedla k postupnému zhoršování jeho celkového zdravotního stavu, což vedlo finálně k jeho úmrtí a tvrzení žalované o neexistenci příčinné souvislosti je účelové. Žalobci mají za to, že zesnulý se na vzniku dopravní nehody nijak nepodílel, neboť přecházel bezpečně vozovku a byl pro řidiče projíždějících vozidel viditelný na dostatečnou vzdálenost, do vozovky nevstoupil náhle a ani nevytvořil nepředvídatelnou překážku pro vozidla projíždějící předmětný dopravní úsek. Zdůraznili, že [jméno] [příjmení] byl za své jednání shledán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, ke svému zavinění se doznal a ve své výpovědi před orgány činnými v trestním řízení uvedl, že„ poškozeného na vozovce viděl na dostatečnou vzdálenost, reagoval však nepřiměřeně, neboť sundal nohu z plynu, vůbec nebrzdil“, z čehož vyplývá, že by při včasné a správné reakci na přecházejícího chodce mohl nehodě předejít, kdyby včas zahájil brzdný manévr, byl v dostatečné vzdálenosti před poškozeným, takže mohl své vozidlo zastavit a poškozenému přechod vozovky umožnit. 4. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně z 12. 4. 2016, č. j. 14 Nc 2317/2016-27, soud schválil za nezletilého [celé jméno žalobce] právní jednání – podání žaloby o zaplacení náhrady škody ve výši 240 000 Kč s příslušenstvím, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 101/2015. 5. Trestním příkazem vydaným dne [datum] Okresním soudem ve Zlíně, č. j. 3 T 129/2012-88, byl [jméno] [příjmení] uznán vinným, že dne [datum] řídil osobní automobil [registrační značka] a při jízdě ulicí [ulice] nesledoval řádně situaci v silničním provozu a rychlost jízdy nepřizpůsobil povětrnostním podmínkám a vzdálenosti, na kterou měl rozhled, v důsledku čehož po spatření chodce [celé jméno žalobce], přecházejícího vozovku za pomoci dvou francouzských holí z jeho pravé strany přes zastávkový pruh autobusů, již nestačil své vozidlo zastavit a jeho přední částí do chodce narazil, přičemž ten utrpěl zejm. zlomeninu holenních kostí obou nohou, odlomení části velkého hrbolu levé pažní kosti, krevní výron pod tvrdou plenou mozkovou a těžký otok mozku s dobou léčení nejméně 4 měsíců, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle [ustanovení pr. předpisu] a byl odsouzen k [anonymizováno 7 slov], který mu byl [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] v trvání [anonymizována dvě slova] a dále mu byl uložen [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] Trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum]. Ze spisu 3 T 129/2012 soud zjistil z protokolu o nehodě z [datum] mj., že je zde uvedeno, že k dopravní nehodě došlo tím, že řidič [příjmení] na přehledném úseku přehlédl chodce [celé jméno žalobce], který přecházel vozovku za pomoci dvou francouzských holí od pravého okraje vozovky k levému, uprostřed vozovky se zastavil a umožňoval průjezd vozidel jedoucích ve směru jízdy od [obec], vůz přední levou částí narazil do stojícího chodce, který následně upadl na kapotu vozidla, hlavou narazil do čelního skla a následně upadl před vozidlo, přičemž došlo k jeho těžkému zranění. V době nehody byla noční tma, zataženo, dle kamerového záznamu vozidla jezdila osvětlená. Ke střetu automobilu a chodce došlo ve vzdálenosti 38,8 m zastávky MHD, kde je vyznačený přechod pro chodce. [jméno] [příjmení] v rámci svého výslechu před orgány PČR uvedl mj., že v době jízdy byla tma, výhled z vozidla byl ztížen nízkou intenzitou pouličního osvětlení, dále tím, že sněžilo s deštěm, povrch vozovky byl mokrý. Chodce si povšiml ve vzdálenosti asi 20 m před vozidlem, byl v pohybu ve směru k levému kraji vozovky, šel za pomocí francouzských holí, následně byl oslněn světly protijedoucího vozidla, kdy chodce přestal vidět, pokračoval v jízdě, sundal nohu z plynu, poté ve vzdálenosti asi 5 m opět chodce uviděl, začal brzdit, ale již nezabránil střetu vozidla s chodcem. Byla velmi špatná viditelnost a chodec byl celý v černém obleku. Uznával svou vinu na nehodě, že měl jet rychlostí, aby mohl na patřičnou vzdálenost zastavit, chyba byla, že chodce spatřil velice pozdě, protože byl oblečený celý v tmavém. [celé jméno žalobce] byl v době hospitalizace vyslechnut dne [datum], kdy uvedl, že dne [datum] ráno jel autobusem z místa bydliště do [obec] na polikliniku k odběru krve, vystoupil z něj na zastávce v místě pod poliklinikou, která se nacházela na druhé