7 C 11/2018-74 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] a [datum], se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu škody. Žalobu odůvodnil tak, že žalobce je uživatelem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], přičemž žalovaný je místopředsedou výboru Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova], [obec a číslo], [IČO] (SVJ) a provádí rozúčtování nákladů bytových jednotek na služby v bytovém domě. Žalobce namítal, že žalovaný tyto náklady rozúčtoval nesprávně. Konkrétně se žalobce domáhal nejprve uhrazení částky ve výši 11 483,59 Kč s příslušenstvím, která představovala žalobci způsobenou škodu ze strany žalovaného, a to nesprávným vyúčtováním spotřebované vody za rok [rok], [rok] a [rok], a dále nesprávným vyúčtováním tepla za rok [rok] a [rok], jak bylo specifikováno v žalobě. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce vzal žalobu co do částky 7 242,65 Kč zpět (vyúčtování tepla za rok [rok] a [rok]) a dále podáním došlým soudu dne [datum] navrhl změnu žaloby, když navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 21 304,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 11. 2018 do zaplacení. Tato částka se přitom skládala z částky 10 397,92 Kč (= nesprávné vyúčtování studené vody za roky [rok] až [rok]) a z částky 10 906,21 Kč (= nesprávné vyúčtování teplé vody za roky [rok] až [rok]). 2. Žalovaný nárok žalobce v celém rozsahu neuznával. Žalovaný k tvrzením žalobce uvedl, že vyúčtování a rozúčtování služeb provádí pro SVJ na základě komisionářské smlouvy, tj. nikoliv jako místopředseda výboru SVJ, když za vyúčtování a rozúčtování služeb je odpovědné právě SVJ. V této souvislosti žalovaný odkázal na § 2 zákona o službách, který vymezuje poskytovatele služeb jako SVJ a příjemce služeb jako vlastníka bytu nebo nájemce. V daném případě je tak poskytovatelem služeb SVJ, tj. nikoliv žalovaný, který proto postrádá pasivní věcnou legitimaci v tomto sporu. Nad rámec pak žalovaný doplnil, že s žalobcem opakovaně komunikoval ohledně rozúčtování služeb, neboť žalobce při svých vlastních výpočtech opakovaně nerespektoval princip poměrného rozdělené nákladů na měřené služby podle § 5 odst. 2 písm. a), § 6 odst. 2 a 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě, což žalovaný podrobně specifikoval ve svých vyjádřeních (dále jen„ zákon o službách“). Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného. Pro případ, že by se soud neztotožnil s námitkou ohledně nedostatku pasivní legitimace, pak žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněných nároků za roky [rok] až [rok]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 3. 2021, č. j. 7 C 11/2018-70, soud připustil změnu žaloby tak, jak ji žalobce navrhl ve svém podání došlém dne [datum] a dále rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 7 242,65 Kč, která představovala náhradu škody za nesprávné vyúčtování tepla za rok [rok] a [rok]. Předmětem sporu tak zůstala náhrada škody za nesprávné vyúčtování studené a teplé vody za roky [rok] až [rok] (viz shora). 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný, který je současně místopředsedou výboru SVJ, provádí vyúčtování a následné rozúčtování spotřebovaných služeb (vodné a stočné, náklady na vytápění apod.), a to na základě komisionářské smlouvy ze dne [datum]. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalobce opakovaně namítal nesprávnost vyúčtování, přičemž žalovaný mu opakovaně vysvětloval jím používanou metodiku rozúčtování služeb s tím, že odpovídá požadavku zákona. 5. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky zůstala sporná metodika vyúčtování a rozúčtování služeb, zabýval se soud s ohledem na hospodárnost řízení (a případnou nutností vypracování znaleckého posudku k ověření správnosti vyúčtování) nejprve tím, zda je žalovaný ve věci pasivně věcně legitimován, když při tomto posouzení vyšel z následující právní úpravy. 6. Podle § 1180 odst. 1 o. z., vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 7. Podle § 1181 o. z., vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 8. Podle ust. § 1190 o. z., osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. 9. Podle § 2 písm. a) a b) zákona o službách se poskytovatelem služeb rozumí společenství vlastníků jednotek (SVJ) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, a příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 10. Podle § 3 zákona o službách, službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. 11. Podle § 4 odst. 1 zákona o službách má poskytovatel služeb (SVJ) právo požadovat na příjemci služeb (vlastníku bytové jednotky) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 12. Podle § 7 odst. 1 zákona o službách, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 13. Podle § 7 odst. 2 zákona o službách, musí poskytovatel služeb ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 14. Podle § 8 odst. 1 zákona o službách, poskytovatel služeb je na základě písemné žádosti příjemce služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Dle odst. 2 tohoto ustanovení předloží příjemce služeb případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. 15. Ze shora uvedeného vyplývá, že společenství vlastníků (SVJ) je zakládáno a vzniká výlučně za účelem zajišťování správy domu a pozemku, a je tedy osobou odpovědnou za tuto správu, když současně poskytuje služby příjemcům, a to zejm. dodávky tepla či teplé a studené vody, jejichž nesprávné vyúčtování žalobce, jakožto příjemce služeb a osoba platící zálohy na tyto služby, namítal. Žalobce však opomněl, že v prvé řadě je to SVJ, které je odpovědné za vyúčtování a rozúčtování služeb podle citovaných ustanovení zákona o službách. Naopak žalovaný vykonává uvedenou činnost (vyúčtování a rozúčtování služeb) pro SVJ na základě komisionářské smlouvy, tj. žalovaný tuto činnost neprovádí jakožto místopředseda výboru SVJ, ale jako komisionář na základě citované komisionářské smlouvy, a to na účet komitenta, tedy SVJ. SVJ je tak primárně osobou odpovědnou za správnost vyúčtování a rozúčtování služeb, nikoliv žalovaný ze své funkce místopředsedy výboru SVJ. Členové výboru SVJ, či jeho předseda jsou toliko z výkonu své funkce odpovědni samotnému SVJ a nikoliv jeho členům (vlastníkům bytových jednotek). V tomto případě se žalobce domáhá náhrady škody za nesprávné vyúčtování nikoliv vůči SVJ, které by bylo ve věci pasivně legitimováno, ale vůči místopředsedovi výboru SVJ, který je toliko odpovědný SVJ a který uvedenou činnost vykonává pro SVJ na základě komisionářské smlouvy. Soud konstatuje, že SVJ by se v případě vzniku škody následně mohlo domáhat její náhrady po komisionáři, který pro ni takovou nesprávnou činnost vykonal, avšak pokud se žalobce domáhá náhrady škody za nesprávné vyúčtování po žalovaném jakožto místopředsedovi výboru SVJ, který tuto činnost vykonává přímo pro SVJ, které je za toto vyúčtování odpovědné, je nutno přisvědčit námitce žalovaného o nedostatku je