11 C 237/2015-425 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 12. 2. 2014 domáhala po žalované zaplacení částky 635 800 Kč podle ust. § 315 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), s odůvodněním, že žalovaná je poddlužníkem společnosti [právnická osoba], [IČO], dříve pod označením [právnická osoba], nyní [právnická osoba] v likvidaci (dále jen„ povinný“). Povinnému bylo vykonatelným soudním rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2012, č. j. [číslo jednací], uloženo zaplatit žalobkyni částku 635 800 Kč a náklady řízení ve výši 86 184 Kč, dlužník však tyto částky dosud nezaplatil (dále také jen„ exekuční titul“). V následném exekučním řízení vydal pověřený soudní exekutor, na základě exekučního titulu, exekuční příkaz ze dne 13. 11. 2013, č. j. [číslo jednací] (dále také jen„ exekuční příkaz“), jehož předmětem je provedení exekuce přikázáním peněžité pohledávky povinného, kterou má povinný za žalovanou coby poddlužníkem, vyplývající z právního titulu náhrady škody způsobené vadami díla v rozsahu subdodavatelské činnosti poddlužníka při realizaci předmětu smlouvy o dílo [číslo] na dodávku a montáž zařízení úpravy vody uzavřené dne 18. 1. 2008 mezi žalobkyní jako objednatelem a povinným jako zhotovitelem (dále také jen„ smlouva o dílo“). Na tento doručený exekuční příkaz reagovala žalovaná odmítavě. Dle žalobních tvrzení došlo po uzavření smlouvy o dílo k vnitřní transformaci povinného, který zastavil realizaci poskytování vlastních služeb a tyto začala provádět žalovaná pod obchodní firmu [právnická osoba], posléze přejmenovaná na [název] [anonymizováno] (dříve [název] [příjmení]) spol. s. r. o., a nyní [název] [anonymizována tři slova]. K tomu žalobkyně poukázala na internetové stránky žalované, oddíl historie společnosti, v nichž je výslovně uvedeno„ V roce 2008 došlo ke změně vlastnických poměrů společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] Vznikla nová společnost [právnická osoba] s celorepublikovou působností, která byla začleněna do vyššího nadnárodního celku [název] [anonymizována dvě slova]. Vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Společnost [název] v České republice se tak dostala do pozice společností s nejlepšími obchodními podmínkami, což má velmi zásadní vliv na cenovou politiku firmy.“ Dle žalobkyně tedy byla faktickým realizátorem zakázky dle smlouvy o dílo právě žalovaná, ovšem formálně z důvodů na straně žalované k cesi uzavřeného smluvního vztahu mezi žalobkyní a povinného na třetí subjekt, tedy na žalovanou, nedošlo. Smluvním partnerem žalobkyně tak zůstala i nadále společnost povinného, nicméně tento povinný si uzavřel vlastní subdodavatelský vztah se žalovanou. Dle žalobkyně byla stavba k montáži technologie připravena od 1. 1. 2009, ze strany povinného coby zhotovitele však docházelo k neustálým odkladům montáže technologie, které zástupce povinného [titul] [jméno] [příjmení] (současně bývalý jednatel žalované) zdůvodňoval problémy, jenž jemu a jeho pracovníkům měly vznikat v souvislosti s jinou akcí a tvrdil, že nejpozději do poloviny roku 2009 bude celé dílo dokončeno. Ač žalobkyně coby objednatel na základě vystavených zálohových faktur zaplatila cenu díla, dílo nebylo přes její opakované výzvy řádně dokončeno, neboť nebyly dodány některé komponenty díla (specifikované v žalobě), dále nebyly odstraněny vady díla (specifikované v žalobě) vzniklé vadným prováděním díla a bránící jeho řádnému užívání, a ani po několika upozorněních nebylo dílo řádným způsobem provedeno. Kromě výše uvedeného žalovaná jako subdodavatelský zhotovitel dále porušila podstatným způsobem další ujednání smlouvy o dílo, když nebylo provedeno spuštění úpravny do provozu a zaškolení obsluhy; nebyly předány potřebné dokumenty; neuskutečnila se řádná přejímka a spuštění celé bazénové technologie do provozu bez vad a nedodělků (předávací protokol); nebyla dodržena dodací lhůta - dodávka nebyla kompletní, podstatné části dodávky nebyly vůbec dodány nebo zprovozněny. Nedošlo tak ke splnění povinnosti zhotovitele dílo provést, neboť k řádnému provedení díla dochází až řádným ukončením díla a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě. Bez řádného předání a převzetí díla nebylo možné ze strany žalobkyně řádně uplatnit jeho nároky z vad díla, nenastaly zde totiž ještě vady díla, nýbrž docházelo k vadám zhotovitele při provádění díla. Jelikož byl tedy zhotovitel v trvalém prodlení s předáním díla, neprováděl jej řádným způsobem, neodstranil vady způsobené prováděním díla a nesplnil své závazky z uzavřené smlouvy o dílo, vyzvala ho žalobkyně k nápravě v poskytnuté přiměřené lhůtě s upozorněním, že vadné provádění díla a nečinnost při odstraňování vzniklých vad, tedy další prodlení, vede k podstatnému porušení uzavřené smlouvy o dílo smyslu § 345 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění (dále jen„ obch. zák.“), a s tím, že nedojde-li ve stanoveném termínu k nápravě, bude žalobkyně nucena od smlouvy o dílo odstoupit. Povinný na tyto výzvy nijak nereagoval a proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 10. 2010 od smlouvy o dílo odstoupila, čímž došlo k jejímu zrušení a povinnosti smluvních stran vzájemně si vrátit poskytnutá plnění. Plnění zhotovitele spočívající v zabudovaných věcech a výkonech, které nelze vrátit, žalobkyně započetla proti části vlastních nároků vůči povinnému. Zhotovitel byl v prodlení s předáním díla, žalobkyni tak vzniklo oprávnění na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dohodnuté ceny díla za každý den prodlení. Doba prodlená trvala od stavební připravenosti díla zajištěného žalobkyní minimálně od 1. 1. 2009, až do odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 27. 10. 2010, tj. po dobu 664 dnů, a vyčíslená smluvní pokuta z ceny díla 700 000 Kč (bez DPH) tak činí částku 232 400 Kč Vedle této smluvní pokuty vznikl žalobkyni nárok na náhradu veškeré škody, která jí vznikla porušením závazků zhotovitele, jež byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ posudek“) na částku 359 000 Kč. Do uplatněného nároku na náhradu škody žalobkyně započetla náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 30 000 Kč a náklady za právní zastoupení žalobkyně ve věci žaloby proti povinnému v částce 14 400 Kč. Veškeré tyto nároky pak byly žalobkyni v celém rozsahu přiznány pravomocným a vykonatelným exekučním titulem. Stejné nároky pak náleží povinnému vůči jeho subdodavateli (žalované) z titulu náhrady škody, způsobené vadami prováděného díla. 2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Předně namítala neexistenci přikázané pohledávky povinného za žalovanou s tím, že žalovaná vznikla více jak půl roku po uzavření smlouvy o dílo, nemá žádnou spojitost se společností povinného (jedná se o dva rozdílné právní subjekty) a žalovaná rovněž na sebe nepřevzala a ani na ní nepřišly žádné závazky povinného vůči žalobkyni. Žalovaná nebyla faktickým realizátorem zakázky ze smlouvy o dílo, ani neměla s povinným uzavřenu žádnou smlouvu či jinou dohodu, která by jí zavazovala dodat žalobkyni jakékoliv plnění, tj. nebyla v subdodavatelském vztahu k povinnému. Zpočátku popírala i to, že by ohledně díla prováděla jakékoliv záruční či servisní opravy, že by na něm odstraňovala jakékoliv vady či nedodělky s tím, že se na zakázce ze smlouvy o dílo žádným způsobem nepodílela. V průběhu řízení, po provedeném dokazování, pak připustila možnost využití zaměstnanců žalované pro dokončení zakázky ze smlouvy o dílo (pro dílčí montáže některých prvků díla) pro žalobkyni ze strany společnosti povinného. Vyloučila však, že by dodávala komponenty pro dokončení díla, tj. že by tedy měla jako subdodavatel povinného dílo dodávat jako celek. Dle jejího názoru tak neodpovídá za škodu uplatněnou žalobou a povinný tudíž nemá odpovídající pohledávku za žalovanou. V tomto směru dále tvrdila, že veškeré komponenty a technologie pro zakázku ze smlouvy o dílo (včetně vadných) dodávaly povinnému jiné společnosti jako jeho subdodavatelé, a tudíž za tyto případně vadné dodávky ani škody, které v jejich důsledku měly povinnému vzniknout, žalovaná neodpovídá, jakož ani za jakékoliv jiné dodávky. Na chybějící (nedodané) části díla měla být povinným navíc poskytnuta žalobkyni sleva z ceny díla ve výši 38 449 Kč, což má dle žalované vyplývat z dobropisu [číslo] vystaveného povinným ve prospěch žalobkyně, který obsahuje právě slevu na technologickou část. Dle žalované tak nemá žalobkyně nárok na náhradu škody za nedodané části díly, když na ně byla povinným poskytnuta sleva. Jelikož žalovaná nedodávala komponenty a neprováděla komplexní montážní práce, nenese odpovědnost ani za prodlení s řádným ukončením díla, neboť toto prodlení nezpůsobila, a tudíž neodpovídá ani za smluvní pokutu. Žalovaná nesouhlasila ani s výši požadované škody v částce 359 000 Kč, jež má představovat hodnotu neprovedených, případně vadných dodávek povinného, ani se způsobem jejího určení, když pro vypořádání nároků z odstoupení od smlouvy je významná jedině hodnota plnění obdrženého j