13 C 224/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 18.11.2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 72 768 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 26.7.2019 uzavřena smlouva o úvěru, podle které byl žalované žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč se sjednanou nominální úrokovou sazbou 109,39 % ročně. Žalovaná měla úvěr splatit v 18 měsíčních splátkách po 7 585 Kč, své povinnosti ze smlouvy však nesplnila, když úvěr nehradila řádně a včas, žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, na úvěr uhradila do zesplatnění úvěru 10 splátek, žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky splatné dne 23.12.2020 déle než 65 dnů, v souladu se smlouvou tak ke dni 28.2.2021 došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně se domáhá zaplacení: a) částky 56 688,59 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 46 452 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 236,45 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuta dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč s příslušenstvím d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 56 688,59 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 2.3.2021 do zaplacení, přičemž k datu podání žaloby se jedná o částku 14 682,71 Kč (když za období 1. 5. 2020 – 31. 10. 2020 nárok na smluvní pokutu nevznikal), e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 46 452,14 Kč ode dne 2.3.2021 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje úrok v nominální sazbě 76,23 % p.a. za období od 2.3.2021 do 23.3.2021, od 24.3.2021 požaduje úrok ve výši 8,25% ročně s ohledem na ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb., požaduje úrok do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 163 836 Kč. Žalobkyně uvedla, že dlužnou částku žalovaná neuhradila i přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: Žalobkyně je držitelkou povolení ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů (prokázáno výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Mezi žalobkyní v pozici věřitele a žalovanou jako klientem byla dne 26. 7. 2019 uzavřena písemná smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala a dle smlouvy žalované poskytla na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 80 000 Kč (dále i jen„ úvěr“). Úvěr byl žalované poskytnut dne 29.7.2019. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 109,39 % p.a. splácet ve 18 měsíčních splátkách ve výši celkem 7 585 Kč splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno poštou na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřována na základě dokladů a informací od žalované, kdy žalovaná předložila žalobkyni potvrzení o výši pravidelného měsíčního příjmu, výplatní lístky. Žalobkyně tak z prohlášení žalované a vlastního šetření dovodila, že volné zdroje žalované ke splácení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno]. Na základě výše uvedených údajů a po provedení scoringu klienta rozhodla žalobkyně o možnosti poskytnutí úvěru (prokázáno smlouvou o úvěru, oznámením žalobkyně o schválení úvěru vč. dodejky, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem hodnocení klienta, doklady o ověření v registrech [příjmení] a [anonymizováno], doklady o zaměstnání o výši příjmu žalovaného). Žalovaná dle zákona č. 177/2020 Sb. oznámila žalobkyni, že hodlá využít ochranné doby podle uvedeného zákona. Ochranná doba trvala od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020, žalobkyně po uplynutí této doby sdělila žalované výši úroku, kterou žalobkyně za ochrannou dobu nárokuje (prokázáno oznámením žalované a sdělením žalobkyně). Žalovaná sjednané smluvní podmínky neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru bylo žalobkyni uhrazeno celkem 10 splátek, a to v období od 22.8.2019 do 3.12.2020 (prokázáno kartou klienta). Účastníci si v bodě 6.2. smlouvy ujednali, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyně nárokuje částku 200 Kč jako náhradu nákladů. Strany se dále v bodě 6.3. smlouvy dohodly, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek delšího 65 dnů, konkrétně splátky [číslo] splatné dne 23.12.2020, došlo dnem 28.2.2021 k automatickému zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná byla dopisem informován o zesplatnění úvěru a nové výši jistiny úvěru a úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvou, kartou klienta, výzvami k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru a oznámením o zesplatnění úvěru). V bodě 6.5. smlouvy bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že klient se zavazuje vrátit peněžní prostředky odpovídající poskytnutému úvěru a zaplatit sjednané úroky za poskytnutí úvěru. Sjednaná výše úroku za poskytnutí úvěru (zápůjční úroková sazba) byla uvedena v části A) smlouvy ve výši 120% p.a. s tím, že tato je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). V bodě 2.2 smlouvy bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Cit. ust. smlouvy obsahovalo i ujednání, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 163 836 Kč (prokázáno smlouvou). Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou, zaslanou jí žalobkyní doporučenou poštou dne 27.10.2021 (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem). K otázce obvyklé výše úroku poskytovaných úvěrů byly dále prokázány níže uvedené skutečnosti: Dle databáze časových řad [příjmení] - tabulky č. [anonymizováno] [číslo] – Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody, činila úroková sazba uplatňovaná bankami v červenci 2019 u úvěrů domácnostem na spotřebu 8,60 %, u kontokorentů a revolvingových úvěrů domácností pak 12,40 % p.a. (prokázáno cit. tabulkou databáze [příjmení]). Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všem tvrzením uplatněným účastníky v průběhu řízení. Listinné důkazy považuje soud za věrohohodné, plně prokazující skutkový stav z nich vyplývající. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že na základě písemně uzavřené smlouvy byl žalobkyní dne 26.7. 2019 poskytnut žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 109,38 % p.a., to vše ve 18 měsíčních splátkách po 7 585 Kč splatných počínaje měsícem srpen 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně, dostala se do prodlení s jejich úhradou, když žalobkyni po poskytnutí úvěru uhradila toliko 10 splátek. Žalobkyni tedy uhradila 75 850 Kč, splátku splatnou dne 23.12.2020 již žalovaná neuhradila. Dnem 28.2.2021 došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná byla dopisem žalobkyně informována o zesplatnění úvěru a nové výši jistiny úvěru, odpovídající součtu původní dlužné jistině úvěru, úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru, neuhrazené smluvní pokuty. Dluh žalovaná žalobkyni neuhradila, ani přes předžalobní upomínku. V době poskytnutí úvěru žalované průměrná úroková sazba bankovních úvěrů domácnostem činila cca 8,602 % p.a., v případě revolvingových úvěrů a kontokorentů činila průměrně 12,40 % p.a. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky podle těchto právních předpisů: Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části