27 C 242/2011 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se domáhal určení vlastnictví tak, jak je specifikováno ve výrocích I. až VI. Shora, s odůvodněním, že je vlastníkem ideální 1/6 budovy [adresa], objekt k bydlení, postavené na pozemku parc. [číslo] dále ideální 1/6 pozemku parc. [číslo] ideální 1/6 pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných u [anonymizováno] úřadu pro [anonymizována tři slova] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobce uvedl, že jeho matka [celé jméno původní účastnice] (původní žalovaná [číslo]) byla vlastníkem id. 2/3 předmětných nemovitostí a svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech darovala darovací smlouvou dne [datum] bratrovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] (původní žalovaný [číslo]). Žalobce tvrdil, že u jeho matky byla diagnostikována progradující ateroskleróza mozku provázená pokročilou demencí, s celou řadou doprovodných příznaků, kdy v posledních pěti letech bylo možné její stav charakterizovat jako velice vážný, neboť nebyla orientována místem ani časem, byla nesoustředěná, při jednání zmatená, nepamatovala si ani základní věci a nebyla schopna rozpoznat jí známé osoby. V důsledku uvedeného byla často agresivní, zmatená, jednala impulsivně, bez zjevných příčin utíkala z domova, přelézala plot, vylézala z okna domu v přízemí a své jednání nebyla schopna rozumně ovládat. Z uvedených skutečností tak žalobce dovozoval, že trpěla [anonymizováno] chorobou, pro kterou nedokázala posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout. A vzhledem k tomu, že v tomto stavu se nacházela i v době podpisu darovací smlouvy dne [datum], je tak darovací smlouva je neplatná, ve smyslu § 38 odst. 2 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., dále jen„ Obč.Z“) jednala v [anonymizováno] poruše, jež ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Žalobce tvrdil, že naléhavý právní zájem na uvedeném určení vyplývá z toho, že zápis v katastru neodpovídá skutečnému stavu, neboť žalobce tak nemá postaveno najisto, kdo spoluvlastníkem s tím, že může být ohroženo jeho postavení v dědickém řízení po původní 1. žalované. Po smrti původní žalované [číslo] v průběhu řízení, žalobce navrhnul změnu žalobního petitu, s ohledem na skutečnost, že žalovaní [číslo] až 4, byli účastníci dědického řízení a na základě výsledků dědického řízení tak, každý z žalovaných nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši [číslo] a žalobce ve výši 1/3. Z uvedeného důvodu se domáhal určení tak jak je uvedeno shora. Vzhledem k tomu, že původní 2. žalovaný [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce) v průběhu řízení zemřel, na jeho místo tak nastoupila [celé jméno žalované] (nyní žalovaná [číslo]). Na základě výsledků dědického řízení vedeného u zdejšího soudu a konečného usnesení vydaného zdejším soudem pod č. j. 26 D 1183/2018-61, usnesením ze dne [datum] (č. l. 194) bylo rozhodnuto o vstupu žalovaných [číslo] až 4 do řízení a připuštěna změna žalobního petitu dne [datum] (č. l. 238 p.v.). 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, neboť dle jejich názoru [celé jméno původní účastnice] při podepsání darovací smlouvy dne [datum] nejednala v duševní poruše, a mají tak za to, že smlouva je platná. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Ke dni podání žaloby byl žalobce spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu spoluvlastnického podílu 1/6, původní žalovaný [číslo] v rozsahu 5/6, když spoluvlastnický podíl v rozsahu 4/6 nabyl původní žalovaný [číslo] darovací smlouvou uzavřenou mezi původní žalovanou [číslo] dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. úz. [část obce], ze dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum]). 5. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce], dne [datum] podal znalecký posudek, v němž na otázku, zda při podpisu smlouvy o převodu nemovitostí dne [datum] byly u původní žalované [číslo] rozpoznávací, rozumové, určovací a ovládací schopnosti sníženy a pokud ano, do jaké míry, či zda byl zcela vymizelé, uvedl, že u jmenované byly uvedené schopnosti ke dni [datum] zachovány. 6. Zdejší soud usnesením ze dne [datum], vydaným pod č. j. 26D 1183/2018-61, jímž končilo dědické řízení po původní první žalované, zemřelé dne [datum], rozhodl tak, že schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti tak, že co se týče nemovitostí, hotovosti, práv a povinností k běžnému účtu a pohledávky, jež byly předmětem dědického řízení, dle níž dědictví nabyl žalobce co do ½ a žalovaní [číslo] až 4 druhou polovinu, tj. [číslo]. 7. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] zrušil (v pořadí druhý) rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že z obsahu spisu se podává, zejména z obsahu znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], a z následného výslechu znalce, že [anonymizováno] dokumentace, ze které ustanovený znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vycházel, se nedotýkala předmětného období, tj. data před [datum], a k posouzení [anonymizováno] stavu původní žalované [číslo] k uvedenému datu tak znalec [celé jméno znalce] neměl relevantní podklady. Městský soud dále uvedl, že je třeba vzít na zřetel, že žalobce mimo jiné k prokázání svých tvrzení navrhnul výslech ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] a další svědky, kdy zejména ošetřující lékař by svou svědeckou výpovědí mohl objasnit zdravotní stav původní žalované [číslo] k datu [datum] a před tímto datem. Shodně tak bez obsahu výpovědí navržených svědků nelze učinit žádný závěr, neboť podklady pro vypracování znaleckého posudku, je soud povinen znalci zajistit tak, aby soudní spis obsahoval odpovídající materiál k zodpovězení zadaných odborných otázek. Z uvedených důvodů, je tak nutné, aby soud I. stupně doplnil dokazování, uzavřel odvolací soud. 8. Soud ve smyslu shora uvedených pokynů odvolacího soudu po té, co dědici zbavili na výzvu soudu povinnosti [anonymizováno] mlčenlivosti ošetřujícího lékaře MUDr. [jméno] [příjmení], doplnil dokazování výslechem MUDr. [příjmení] a dalších, žalobcem navržených svědků. 9. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] uvedla, že se s [celé jméno původní účastnice] znala od roku 1957, neboť byly sousedky a již před listopadem roku 2008 se této svědkyni [celé jméno původní účastnice] jevila jako lehce zmatená, kdy například chodila venku ve spodním prádle, neupravená, přelézala zdi, vylézala z okna, a to v období minimálně dva roky před rokem 2008. [příjmení] [celé jméno původní účastnice] se postupně zhoršoval. Svědkyně uvedla, že ji [celé jméno původní účastnice] při náhodném setkání na procházce nepoznávala, uvedla, že jí je známo, že žalobce se o [celé jméno původní účastnice] staral. 10. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla sousedkou [celé jméno původní účastnice], znaly se od roku 1957, neboť bydlely v jedné ulici. K dotazu na chování [celé jméno původní účastnice] v období před listopadem 2008 svědkyně uvedla, že paní [celé jméno žalované] původně bývala vždy pečlivě upravená dáma, dobře vypadající a přátelská, avšak zhruba od roku 2005 si svědkyně všimla, že paní [celé jméno žalované] vykazuje rysy zmatenosti (podobně jako tehdejší manžel svědkyně), kdy se pletla v určení osoby, s níž mluvila. Svědkyně uvedla, že [celé jméno původní účastnice] nebyla zcela orientována v místě, uváděla k dotazu jiný cíl své vycházky, než by odpovídal směru, v němž skutečně šla, apod. Svědkyně uvedla, že [celé jméno původní účastnice] postupně vykazovala známky [anonymizováno] chátrání. 11. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že se s [celé jméno původní účastnice] znala dobře, neboť s ní i pracovala a byly sousedky, a to od roku 1950, neboť svědkyně bydlela hned v domě vedle [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že zhruba od roku 2005, se stav [celé jméno původní účastnice] postupně měnil, její chování vykazovalo známky absurdnosti (např. si čistila zuby v jídelně [ulice] [anonymizována dvě slova]). Svědkyně uvedla, že ji [celé jméno původní účastnice] nepoznávala při náhodném setkání. 12. Soud vyslechl dne [datum] ošetřujícího lékaře [celé jméno původní účastnice] MUDr. [jméno] [příjmení], jenž byl dědici zproštěn povinnosti lékařské mlčenlivosti. Svědek uvedl, že byl ošetřujícím lékařem [celé jméno původní účastnice] a závodním lékařem [anonymizována tři slova] ve [část obce], po dobu 35 let, kdy paní [celé jméno žalované] pracovala v nemocnici taktéž minimálně 40 let, a od roku 1985 byla jeho [anonymizováno]. Na dotaz ohledně stavu [celé jméno původní účastnice] před datem [datum], svědek uvedl, že na tom [celé jméno původní účastnice] byla velice psychicky špatně, nebyla orientována v prostředí [ulice] vojenské nemocnice, ačkoliv tam pracovala velice dlouho, často ji přivedli cizí lidé, když ji našli bloudící po ulici. Byla popletená, dezorientovaná. Svědek uvedl, že přesné časové určení však tohoto stavu [celé jméno původní účastnice] není schopen již ohraničit, neboť si bližší údaje nepamatuje. 13. Soud ve smyslu pokynu odvolacího soudu tak, aby spisový materiál obsahoval dostatečné podklady pro vypracování znaleckého posudku na