19 C 38/2022-72 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu finanční náhrady za užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 29 009 m2, k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“), který se nachází v areálu letiště , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, . V prvé řadě žalobkyně odkázala na spory, ve kterých již bylo rozhodováno o obdobných nárocích ať již přímo žalobkyně či vlastníků sousedících pozemků. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí předmětného pozemku, který byl vydán v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) právní předchůdkyni žalobkyně , jméno FO, , a to rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve znění rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále též „rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku právní předchůdkyni žalobkyně rozhodl Pozemkový úřad (dále též „PÚ“) o zřízení věcného břemene k tíži pozemku. Věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ve prospěch , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, , adresa, “), a to v rozsahu „trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila“. Se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovené Letovým řádem let , Anonymizováno, -, Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vydaný v roceAnonymizováno1979 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ., včetně dodatku letového řádu Letiště , adresa, (dále jen „věcné břemeno“). Dne , datum, byla v souladu s rozhodnutím PÚ uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podrobnosti ohledně užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od , datum, , kdy rozhodnutí PÚ nabylo právní moci (dále jen „nájemní smlouva“). Úplata za předmětný pozemek byla následně dodatky k této smlouvě navyšována až na částku , částka, /m2/rok, kterou žalovaná hradila více než deset let. V září 2017 obdržela žalobkyně od žalované, a to konkrétně od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, výpověď nájemní smlouvy. Jako důvod uvedla žalovaná přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované. Žalobkyně dále obdržela dopis ze , datum, , kterým ji žalovaná vyzvala k převzetí předmětného pozemku v souvislosti s ukončením nájemní smlouvy, a to dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s ukončením nájemného vztahu, dokud stále věcné břemeno zatěžuje pozemek, neboť nájemní vztah byl sjednán právě s ohledem na existenci věcného břemene. Žalobkyně s žalovanou jednala o dosažení souladu s podmínkami zřízení věcného břemene. Za tímto účelem proběhla dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou schůzka a dále žalobkyně vyzvala žalovanou písemně k pokračování v nájemním vztahu k předmětnému pozemku dopisem z , datum, . V odpovědi z následujícího dne vyjádřila žalovaná svůj nesouhlas s úplatou za věcné břemeno a s pokračováním nájemního vztahu. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k náhradě za existenci věcného břemene a za užívání předmětného pozemku žalovanou za výše uvedené období a ve výše specifikované výši a současně vyzvala žalovanou k pokračování s úhradami ve výši tržního nájemného, tj. , částka, /m2 ročně po celou dobu existence věcného břemene. Žalobkyně však ničeho neuhradila, proto žalovaná podala žalobu u nadepsaného soudu, kde bylo řízení vedeno pod sp. zn. , spisová značka, za shodných skutkových okolností pro období od , datum, do , datum, . S ohledem na plynutí času podala v tomto řízení žalobkyně návrh na rozšíření žaloby za období od , datum, do , datum, a dále za období do , datum, včetně. Před podáním prvního návrhu na rozšíření žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou opětovně k dobrovolnému splnění povinnosti dopisy z , datum, . O návrzích na rozšíření žaloby rozhodl soud tak, že je nepřipustil. Z tohoto důvodu byla žalobkyně nucena podat nové žaloby, a to pro období od , datum, do , datum, žalobu vedenou nadepsaným soudem pod sp. zn. , spisová značka, a dále tuto žalobu. Dále žalobkyně podrobněji popsala zřízení věcného břemene a vztah věcného břemene a nájemní smlouvy, kde zejména zdůraznila, že z rozhodnutí PÚ ze dne , datum, vyplývá, že vztahy mezi vlastníkem předmětného pozemku a osobou oprávněnou z věcného břemene mají být řešeny formou nájemních smluv, neboť věcné břemeno je neoddělitelně spjato s existencí nájemního vztahu. Tomuto závěru dal za pravdu i nadepsaný soud v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , a to za stejných skutkových okolností, pouze s odlišným žalobcem. Dále žalobkyně odkázala na řízení vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , spisová značka, , kde svědci navržení žalovanou potvrdili, že nezaznamenali žádný rozdíl mezi užíváním letištních pozemků před a po datu , datum, . Provázanost nájemní smlouvy a věcného břemene spatřuje žalobkyně i v čl. II. nájemní smlouvy, kde se konstatuje užívání pozemku ze strany žalované jako letiště a byla zde se zpětnou účinností sjednána úplata za užívání předmětného pozemku k datu , datum, , tedy 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí PÚ Okresního úřadu v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobkyně proto uzavřela, že věcné břemeno bylo zřízeno za podmínky, že zároveň budou vztahy mezi žalobkyní a žalovanou upraveny nájemní smlouvou a existence věcného břemene bude žalobkyni finančně kompenzována. Ohledně výše žalovaného nároku pak žalobkyně uvedla, že tato zohledňuje, že existence věcného břemene zcela znemožňuje užívání předmětného pozemku žalobkyní nebo třetí osobou, neboť jakékoliv užívání by mohlo ohrozit letecký provoz a ten by naopak mohl způsobit značné škody na čemkoliv, k čemu by byl předmětný pozemek užíván. Pozemek žalobkyně je v areálu letiště a vede přes něj nadto část vzletové dráhy. Žalobkyně pro určení tržního nájemné zadala znalecký posudek u , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., který určil tržní nájemné v rozpětí od , částka, /m2/rok do , částka, /m2/rok, což je v souladu s tím, jak bylo nájemné sjednáno 3. dodatkem k nájemní smlouvě uzavřené dne , datum, . , adresa, Kč/m2/rok tak žalobkyně považuje za minimální, neboť toto ocenění bylo vyhotoveno dle stavu ke konci roku 2017 a od té doby ceny pozemků i nájemného výrazně stoupají. Žalobkyně poslední náhradu od žalované obdržela dne , datum, , a to jako nájemné za měsíc říjen 2017. Závěrem žalobkyně označila řízení, ve kterých se rozhoduje o skutkově obdobných případech, zdůraznila, že různí vlastníci (nebo i sama žalobkyně za různá období) nemohou dostávat různé náhrady za tytéž či obdobné pozemky a vyjádřila se ke kupní ceně, kterou byla žalovaná ochotna zaplatit za pozemky v areálu letiště , adresa, či přiléhajících k chrudimským kasárnám, a to až ve výši , částka, /m2/rok, z čehož vyvozuje význam těchto pozemků pro žalovanou.2. Žalovaná uplatněný nárok co do základu uznala, nesouhlasila však s výši požadované náhrady za užívání předmětného pozemku. Uvedla, že nájemní smlouva byla uzavřena v důsledku užívání předmětného pozemku nad rámec věcného břemene. Rovněž nesouhlasila s žalobkyní tvrzenou propojeností věcného břemene a nájemní smlouvy. Z textu rozhodnutí PU mj. plyne, že: „další vztahy mezi vlastníkem a uživatelem budou vymezeny formou nájemních smluv“. Nájemní smlouva byla uzavřena právě za úpravou těchto dalších vztahů. Žalovaná v současné době nevyužívá předmětné pozemky v rozsahu větším, než dle věcného břemene. Za řešení dané situace není možné považovat určení výše obvyklého nájemného v dané lokalitě, na jehož základě by měla být se žalobkyní uzavírána nájemní smlouva na předmětný pozemek, když v takovém případě by existovaly dva instituty, na jejichž základě by byla žalovaná oprávněna předmětný pozemek užívat. , právnická osoba, zjištění obvyklé náhrady za užívání předmětného pozemku v rozsahu věcného břemene je tak nezbytné zadat znalecký posudek. Poukazuje, že znalecký posudek , Anonymizováno, neobsahuje znaleckou doložku dle občanského soudního řádu a již jeho zadání znělo tak, že má být vypracován k odhadu obvyklé výše nájemného. Tento znalecký posudek je pro stanovení výše náhrady nepoužitelný a proto žalovaná navrhla vypracování nového znaleckého posudku. Rovněž sporuje závěr tohoto zna