ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2024:11.C.365.2022.1 Datum: 2024-02-12 Předmět: o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 561 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 619 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 621 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 629 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 639 z. ["elektronický podpis""právní domněnka""bezdůvodné obohacení""uznání dluhu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 3028 (89/2012 Sb.), § 561 (89/2012 Sb.), § 562 (89/2012 Sb.), § 609 (89/2012 Sb.).
1. Žalobce se podanou žalobou dne 25. 11. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení byli účastníci od roku 2010 partnery a žili spolu ve společné domácnosti. K rozpadu jejich společného soužití došlo dne 2. 1. 2020, kdy žalovaná iniciovala rozchod a žalobce se musel ze společné domácnosti odstěhovat. Během partnerského soužití vynaložil žalobce ze svých výlučných finančních prostředků částku cca 500 000 Kč na zvelebení nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně na rekonstrukci střechy, oken, ložnice, dveří, rozvodů tepla a vybudování podkroví včetně potřebných materiálů jako písek, beton a štěrk, to vše pro budovu č. p. 1 stojící na pozemku parc. č. st. 9 v k. ú. , adresa, , kterou účastníci spolu užívali po dobu jejich společného soužití (dále také jen „Nemovitost“). Po rozchodu se účastníci snažili o finanční vypořádání, při němž žalovaná prostřednictvím e-mailové komunikace dokonce dne 27. 5. 2020 uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 250 000 Kč z titulu vložených investic žalobce do pořízení oken a střechy Nemovitosti, ovšem po tomto uznání neplnila. Toto prohlášení je dle žalobce způsobilé k naplnění veškerých podmínek uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), ve spojení s ust. § 562 odst. 1 o. z. Byť se investice žalobce ve prospěch žalované blížily výše uvedené částce cca 500 000 Kč, uplatnil žalobce podanou žalobou nárok toliko co do výše žalované částky 250 000 Kč odpovídající jím poukázaným platbám na účet žalované, a to 100 000 Kč dne 18. 5. 2011 s poznámkou „záloha na nákup řeziva“, 60 000 Kč dne 30. 6. 2011, 45 000 Kč dne 26. 4. 2012 na nákup oken a 35 477 Kč dne 13. 6. 2012 s poznámkou „, Jméno zainteresované osoby 1/0, “, a dále žalobcem hotovostně hrazeným platbám v obchodu , Anonymizováno, za nákup materiálu a zboží pro rekonstrukci, a to úhrady 15 000 Kč dne 19. 1. 2012, 808 Kč dne 13. 7. 2012 a 2 384 Kč dne 16. 7. 2012; ač i tyto individualizované výdaje v souhrnu převyšují žalobcem uplatněnou částku. Za tyto investice vznikl žalobci nárok na finanční kompenzaci, neboť jejich vložením do výlučného majetku žalované se žalovaná bezdůvodně obohatila. Dne 18. 10. 2022 byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobce současně požádal o přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z žalované částky ode dne následujícího po uznání dluhu žalovanou, tj. od 28. 5. 2020.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. V prvé řadě namítla, že si není vědoma, že by dne 27. 5. 2020 učinila jakékoliv písemné uznání dluhu s tím, že e-mailové zprávě ze dne 27. 5. 2020 nelze přisuzovat právní účinky uznání dluhu, neboť postrádá nezbytnou písemnou formu včetně podpisu a předmět uznání není vymezen natolik určitě, aby byl nezaměnitelný s jiným. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1741/2017 ze dne 1. 6. 2017 a sp. zn. 26 Cdo 1230/2019 ze dne 22. 5. 2019, argumentovala, že bez kvalifikovaného elektronického podpisu nelze uvedenou e-mailovou zprávu považovat za písemnou zprávu.Dále namítla promlčení žalobního nároku s tím, že jej žalobce u soudu uplatnil až po více než 3 letech. Rovněž poukázala na to, že případné promlčení tvrzeného dluhu není v e-mailové zprávě ze dne 27. 5. 2020 obsaženo, pročež není splněna podmínka vědomosti uznávajícího o tomto promlčení k okamžiku uznání.3. Žalobce v replice odmítl procesní obranu žalované s tím, že dluh uznaný žalovanou v e-mailové zprávě z 27. 5. 2020, odeslané z její e-mailové adresy , e-mail, , byl vymezen dostatečně určitě a konkrétně, a to zmíněnou opravou střechy a výměnou oken, čímž je prokázána rovněž vědomost žalované o finančních vkladech žalobce a jejím dluhu vůči němu. Uznání dluhu učinila žalovaná v době, kdy s žalobcem prostřednictvím e-mailové korespondence domlouvala nejen otázku jejího dluhu za střechu a okna, ale rovněž otázku péče o nezletilé děti a otázku závazku žalované zaplatit mu částku 113 200 Kč za odkup lesa, kterou žalovaná následně dne 3. 2. 2022 žalobci uhradila. Dohoda účastníků prostřednictvím jejich konkretizované e-mailové korespondence z roku 2020 dokonce vyústila v písemnou dohodu účastníků ohledně jejich dětí. Z téže e-mailové adresy žalované jednala žalovaná i vůči třetím osobám, přičemž pro všechny zprávy odeslané z této adresy je zřejmý totožný styl a způsob psaní. Dle žalobce, forma uznání dluhu v předmětném e-mailu splňuje veškeré náležitosti písemného uznání dluhu, když písemná forma je zachována rovněž při učinění právního jednání technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, přičemž druhá z uvedených podmínek je naplněna již samotným názvem e-mailové adresy žalované. Žalobce rovněž odmítl námitku promlčení vznesenou žalovanou s tím, že pro počátek běhu promlčecí lhůty nemůže být rozhodným okamžik poskytnutí finančních prostředků žalobcem, ale až okamžik jeho odstěhování se ze společné domácnosti účastníků, neboť nedošlo-li by k rozpadu vztahu účastníků, nepředstavovaly by vklady žalobce bezdůvodné obohacení. Na promlčení uznávaného dluhu pak nemuselo být v e-mailovém uznávacím projevu žalované ze dne 27. 5. 2020 pamatováno, neboť právní úprava promlčení, účinná ke dni učinění tohoto uznání dluhu, podmínku vědomosti žalované coby dlužníka o promlčení uznaného dluhu nestanovila.4. Žalobce při jednání soudu dne 31. 5. 2023 vzal podanou žalobu zpět do úroku z prodlení ve výši 5 % ročně z částky 250 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, přičemž žalovaná s tímto částečným zpětvzetím vyslovila souhlas. Soud proto dle ust. 96 odst. 1 až 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), řízení v požadovaném rozsahu zastavil (výrok I. rozsudku).5. Při jednání soudu dne 31. 5. 2023 učinili účastníci nesporným pouze to, že spolu po určitou dobu žili v partnerském vztahu, vedli společnou domácnost v rodinném domě ve vlastnictví žalované (pozn. soudu - tj. v Nemovitosti) a z jejich vztahu se narodily dvě děti.Nesporným pak bylo ještě to, že žalované byla doručena předžalobní výzva ze dne 18. 10. 2022, na kterou žalovaná ničeho neplnila.6. Zbylá skutková tvrzení zůstala mezi účastníky spornými včetně žalobních tvrzení o tom, že e-mail ze dne 27. 5. 2020 vyhotovila žalovaná ze své e-mailové adresy , e-mail, , že v době jeho vyhotovení si byla vědoma svého závazku vůči žalobci uhradit mu jeho investice do Nemovitosti, a že e-mailová komunikace byl v dané době obvyklý způsob komunikace účastníků.7. Uživatelské oprávnění žalované k e-mailové adrese ve znění , e-mail, , tj. obsahující v zápatí jméno a příjmení žalované, bylo prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 9. 4. 2020 a 22. 7. 2020 mezi žalobcem a adresátem využívajícím právě zmíněnou adresu, dále e-mailovou korespondencí mezi Městskou částí Praha 6, Základní školou , jméno FO, a účastníky ze dne 6. 4. 2020, resp. 20. 4. 2020, a 14. 4. 2020, dále účastníky vlastnoručně podepsanou dohodou rodičů při svěření dětí do střídané péče ze dne 17. 1. 2021 a účastníky vlastnoručně podepsaným čestným prohlášením ze dne 1. 10. 2020. V průběhu uvedené e-mailové komunikace, která navazuje na níže citovanou e-mailovou komunikaci z 27. 5. 2020 a 3. 6. 2020, byla mezi účastníky řešena mimo jiné otázka péče o společné děti a dále otázka uplatňování daňového zvýhodnění, přičemž žalobce dne 9. 4. 2020 navrhl střídavou péči o děti po týdnu, se kterou žalovaná vyslovila souhlas v e-mailu z 27. 5. 2020, v němž rovněž navrhla střídání daňového zvýhodnění na děti po roce. E-mailem z 3. 6. 2020 žalobce navrhl jako den předávání dětí neděli a dále navrhl rozdělení daňového zvýhodnění tak, že každý z rodičů uplatní zvýhodnění na jedno z dětí, s čímž žalovaná souhlasila v e-mailu z 25. 6. 2020. Dne 1. 10. 2020 účastníci formou čestného prohlášení společně písemně prohlásili, že učinili dohodu o střídavé péči o společné děti, a dne 17. 1. 2021 pak oba účastníci uzavřeli písemnou dohodu, v níž zcela konkrétně určili způsob uplatnění daňového zvýhodnění (viz cit. Dohoda rodičů při svěření dětí do střídavé péče ze dne 17. 1. 2021).8. Užívání emailové adresy žalovanou rovněž při komunikace se třetími osobami bylo prokázáno e-mailovou korespondencí účastníků se vzdělávacími a volnočasovými institucemi. Dne 13. 1. 2020 přeposlala žalovaná z e-mailové adresy , e-mail, žalobci na adresu , e-mail, zprávu s předmětem „, adresa, v kroužku PG“, kterou původně obdržela od , jméno FO, ze ZŠ , jméno FO, , adresa původního odesílatele: , e-mail, . Stejně tak zaslala žalovaná žalobci za využití shodných e-mailových adres zprávu dne 20. 1. 2020. Dne 26. 2. 2020 přeposlala žalovaná totožným způsobem e-mailovou zprávu od , jméno FO, , adresa odesílatele: , e-mail, , týkající se dětských oddílových závodů přípravek. O výsledcích závodů informovala žalovaná žalobce za využití totožných e-mailových adres přeposlanou zprávou dne 5. 3.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.