14 C 238/2019-314 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu dne 27.9.2019, ve znění doplnění ze dne 17.10.2019, ze dne 14.6.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 134 921,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 30.12.2015 uzavřena pracovní smlouva, na základě níž vykonávala žalobkyně pracovní pozici ředitelky , právnická osoba, žalované. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2018. Mzdovým výměrem ze dne 29.02.2016 byla žalobkyni stanovena mzda (pozn. soudu plat) ve výši celkem 65.000,- Kč, a dále přiznané odměny. Žalobkyni tak náležela za měsíc listopad 2016 průměrná mzda ve výši 79.421,35 Kč a od prosince 2016 průměrná mzda ve výši 82.220,- Kč. Následně žalovaná dne 08.09.2016 s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr dle ustanovení § 55 odst. 1) písm. b) zákoníku práce a současně téhož dne ukončila s žalobkyní pracovní poměr dle ustanovení § 52 písmeno g) zákoníku práce. Žalobkyně se pak u zdejšího soudu domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru v řízení vedeném pod sp.zn. , spisová značka, , kdy žalobě bylo pravomocně vyhověno. Žalovaná tak přestala od září 2016 vyplácet žalobkyni, která v období od září a října 2016 byla v pracovní neschopnosti (od 08.09. 2016 do 31.10.2016) mzdu, a proto nedoplatek u žalované na náhradu mzdy vznikl od listopadu 2016. Žalobkyně dále doplnila, že mzdový výměr žalobkyně, podepsaný bývalým rektorem Konvalinkou a vydaný v souladu s Vnitřním mzdovým přepisem žalované (čj.: 29951/2006-30) stanoví, že žalobkyni „přísluší“ tarifní mzda, a podle výše uvedeného Vnitřního mzdového předpisu jí byl přiznán příplatek za vedení a osobní příplatek. Takto stanovená mzda, ve mzdovém výměru, se stává pro zaměstnavatele závazná a je povinen ji takto vyplatit. Postupy pro odebrání osobního ohodnocení, případně zvýšení či snížení je popsáno přímo ve Vnitřním mzdovém předpise: „Změna výše nebo odebrání osobního příplatku je závislá na změně podmínek, za kterých byl poskytnut a je ovlivněna i celkovými neinvestičními prostředky , Anonymizováno, jako celku a každé součásti zvlášť.“ a zaměstnavatel je povinen se tohoto postupu držet. Žalobkyni nebyl nikdy osobní příplatek odebrán. Žalobkyně po celou dobu až do současnosti je neustále panem , Anonymizováno, (bývalým , Anonymizováno, žalované) poškozována, např. u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pana , jméno FO, , předsedy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak zároveň i u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy sám ze své vůle šíří pomluvy a lži s cílem žalobkyni dehonestovat, a to i mediálně. Ve vztahu k žádosti žalované o přiměřené snížení náhrady mzdy za další období, tj. za období 5/2017–12/2018, žalobkyně uvedla, že tak jako je celá smyšlená konstrukce výpovědních důvodů s cílem okamžitého zrušení pracovního poměru, tak rovněž nyní předkládané informace jsou pouhou konstrukcí a ničím nepodloženými smyšlenkami. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že funkci v , právnická osoba, . vykonávána bezplatně. V případě určování odměny řediteli ústavu lze odkázat na úpravu obsaženou v § 410 občanského zákoníku, z níž lze dovodit, že sjednávání smlouvy o výkonu funkce, odměňování a poskytování dalších výhod ve vztahu k řediteli náleží správní radě, přičemž za ústav v těchto věcech projevuje vůli předseda správní rady. Ředitelce nebyla nikdy přiznána žádná finanční odměna v jakékoli podobě. Výkon této funkce je vykonáván bez nároku na jakýkoli honorář. Ústav představuje sdružení činností a majetku a je obdobou obecně prospěšných společností podle dřívější právní úpravy, cílem tedy není výdělečná činnost, ale činnost obecně prospěšná, což z činnosti ústavu i plyne jednak ve výroční zprávě a jednak z obsahu webových stránek. U společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, a.s. byla žalobkyně zaměstnána od 1.6.2019, tedy po období 5/2017–12/2018, za které žádá přiznat náhradu mzdy. Od roku 2018 žalobkyně působila jako členka týmu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , činnost byla honorována fakturačně (70 tis. ročně – poradné) jak vyplývá i z daňového přiznání za rok 2018. Tato činnost byla žalobkyni honorována tedy víceméně symbolicky, měsíčně v rozložení celého roku tedy 5833,- Kč. , právnická osoba, vznikl k 1.11.2019, tedy opět po období 5/2017–12/2018. K argumentaci tržeb za prodej služeb a zboží je třeba krátce zmínit, že tržby nejsou hospodářským výsledkem. Výkon funkce jednatelky byl v souladu se zákonem o obchodních korporacích vykonáván bezplatně. V souvislosti se soustavnou dlouhodobou dehonestací žalobkyně bývalým rektorem žalované byla i nemožnost jejího uplatnění v akademickém prostředí, kde se do té doby pohybovala a měla dlouholeté zkušenosti. Žalobkyně se tak opakovaně bezúspěšně pokoušela získat práci na akademické půdě, odkázala na nález Ústavního soudu (II. ÚS 3245/16), který konstatuje mimo jiné i fakta, která plně vystihují situaci žalobkyně „skutečnost, že stěžovatelka je při hledání zaměstnání zcela zásadním způsobem znevýhodněna tím, že je na ní neoprávněně pohlíženo jako na bývalou ředitelku, která byla odvolána z funkce z důvodu porušování svých povinností. Z toho důvodu stěžovatelka nemůže nalézt zaměstnání v oboru školství. Proto se žalobkyně rozhodla pracovat za minimální odměnu, případně bez nároku na odměnu, tak aby mohla obhájit svou reputaci a jméno, kdy po celou dobu byla poškozována panem , Anonymizováno, .2. Podáním doručeným soudu dne 25.5.2021, ve znění doplnění ze dne 8.10.2021 a ze dne 25.5.2023 žalovaná navrhla žalobu, jako nedůvodnou zamítnout, případně náhradu mzdy snížit. Uvedla, že podle ustanovení čl. 3, § 11 odst. 2 Kolektivní smlouvy , Anonymizováno, pro rok 2015 - 2017 byla splatnost mzdy nejpozději do 15. dne následujícího měsíce a k prodlení žalované s výplatou náhrady mzdy mohlo dojít nejdříve k 16. dni měsíce následujícího. Náhrada mzdy má povahu ekvivalentu mzdy, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, uvedené v ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce; tímto způsobem se sleduje, aby zaměstnanci byla reparována újma, kterou utrpěl následkem protiprávního postupu zaměstnavatele. S ohledem na skutečnost, že celková doba, za kterou žalobkyně po žalované žádá přiznat náhradu mzdy překračuje dobu 6 měsíců, když žalobkyně požaduje náhradu mzdy za 26 měsíců, navrhla žalovaná ve smyslu ustanovení § 69 odst. 2 zákoníku práce přinejmenším přiměřené snížení náhrady mzdy za další období, tj. za období 5/2017 - 12/2018, následně žalovaná upřesnila návrh na moderaci náhrady mzdy za období od 5/2017 do 12/2018 o příjmy, které žalobkyně v tomto rozhodném období obdržela, případně také o mzdu, který by žalobkyni náležela, pokud by přijala práci účetní zajištěnou příslušným Úřadem práce, přinejmenším pak o částku 22 000 Kč měsíčně za období od 5/2017 do 12/2017 a o částku 24 400 Kč za období od 1/2018 do 12/2018. Zaměstnanecký vztah potvrdila sama žalobkyně ve svém prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudního poplatku ze dne 22. 11. 2019, ve kterém uvedla, že je zaměstnána jako ekonom - účetní na hlavní pracovní poměr u společnosti , jméno FO, -, Anonymizováno, a.s. Žalovaná rovněž z veřejně dostupných zdrojů dohledala, že žalobkyně od 2. 2. 2018 vykonává funkci ředitelky v , právnická osoba, . Zakladatelem tohoto ústavu byl , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , který se svých zakladatelských práv vzdal právě ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně byla do funkce ředitelky jmenována již dne 31. 8. 2017 a byla také správní radou pověřena tím, aby podala návrh na zápis ústavu do veřejného rejstříku; k zápisu ústavu do veřejného rejstříku došlo s půlročním prodlením až 2. 2. 2018. Svou funkci ředitelky v tomto ústavu potvrdila sama žalobkyně, když tuto skutečnost uvedla v rámci své kandidatury do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z veřejně dostupných zdrojů žalovaná dále zjistila, že žalobkyně pravděpodobně již v období od 1. 3. 2018 působila jako členka týmu vládního zmocněnce pro sport , jméno FO, a rovněž se aktivně podílela na přípravě novely zákona o podpoře sportu, kterým mělo dojít ke vzniku Národní sportovní agentury. Z uvedeného plyne, že se jednalo o činnost déletrvající, žalobkyně se v této věci aktivně účastnila jednání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a je tedy zřejmé, že i tato činnost musela být žalobkyni nějakým způsobem honorována. Dále žalovaná z veřejně dostupných zdrojů zjistila, že je žalobkyně společníkem společnosti , právnická osoba, , přičemž od 1. 11. 2019 do 11. 2. 2021 byla u této společnosti zapsána také jako její jednatelka.3. Rozsudkem ze dne 5. 10. 2022, č. j. 14 C 238/2019-114, zdejší soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 134 921,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení za žalovanou dobu a z částek specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku (výrok I), zastavil řízení v části, ve které se žal