Obvodní soud pro Prahu 6 20 C 163/2026-28 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2026 domáhají zaplacení celkem 2 614,94 EUR (2x 1 307,47 EUR) s příslušenstvím z titulu náhrady za odepření nástupu na palubu letadla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 11. 2. 2004, č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále též jen „nařízení“). Návrh odůvodnily tím, že na den 16. 10. 2025 měly u žalované potvrzenou rezervaci letu z Prahy přes Káhiru a Dar Es Salaam do Zanzibaru (lety č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž let č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, provozovala společnost , Anonymizováno, , jméno FO, ). Žalobkyním byl odepřen vstup na let č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z důvodu, že žalovaná s tímto dopravcem ukončila spolupráci. Vzdálenost z Prahy do Zanzibaru činí 6 689 km. Žalobkyně se tak domáhají kompenzace ve výši 600 EUR na osobu. Žalobkyně tvrdí, že z téhož důvodu byl žalobkyním odepřen nástup na zpáteční let dne 1. 11. 2025. Obě žalobkyně si tak musely koupit nové letenky do Prahy v ceně 707,47 EUR (817,42 USD, přepočteno dle kurzu ČNB ke dni platby), jejichž náhrady se rovněž domáhají.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud prvně posuzoval mezinárodní příslušnost (pravomoc) Obvodního soudu pro Prahu 6, a dospěl k závěru, že je dána v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 9. 7 2009, C-204/08, neboť se v obvodě tohoto soudu nachází místo odletu a příletu letadla. Rozhodné české právo je dáno podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, přičemž u žalované soud předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila (viz § 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Ze snímku obrazovky Great Circle Mapper soud zjistil, že vzdálenost mezi Prahou a Zanzibarem činí 6 689 km přímou vzdušnou čarou.6. Z letenek (Electronic Ticket Receipt) soud zjistil, že obě žalobkyně zakoupily u žalované letenky na let dne 16. 10. 2025 z Prahy do Dar Es Salaam s mezipřistáním v Káhiře (let operován přímo žalovanou) a na let dne 17. 10. 2025 z Dar Es Salaam do Zanzibaru (let operován společností , Anonymizováno, , jméno FO, ). Dále si žalobkyně zakoupily letenky na let v opačném směru ve dnech 1. 11. a 2. 11. 2025, přičemž ze Zanzibaru do Dar Es Salaam byl dílčí let opět zajištěn společností , Anonymizováno, , jméno FO, , nikoliv žalovanou.7. Ze dvou letenek společnosti , Anonymizováno, soud zjistil, že si obě žalobkyně zakoupily letenky na let dne 2. 11. 2025 ze Zanzibaru do Prahy s mezipřistáním v Dubaji, každou v ceně 817,42 USD. Na obou letenkách je uvedeno, že platba proběhla dne 2. 11. 2025, tj. v den odletu.8. Z fragmentu e-mailové komunikace mezi žalovanou a serverem Letuška.cz soud zjistil, že dne 16. 1. 2026 žalovaná sdělila serveru Letuška.cz, že již nespolupracuje se společností , Anonymizováno, , jméno FO, . V přiložené tabulce je uvedeno jméno žalobkyně b), lety dne 16. 10. 2025 a 1. 11. 2025, cena letenky. Žalovaná potvrdila, že na tento let dopadlo ukončení její spolupráce se společností , Anonymizováno, , jméno FO, .9. Z e-mailu advokáta žalobkyň ze dne 25. 2. 2026 soud zjistil, že se advokát žalobkyň obrátil na žalovanou s předžalobní výzvu k úhradě odškodného za odepření vstupu na let č. , Anonymizováno, do Zanzibaru a následně na zpáteční let do Prahy. Uvedl, že žalobkyně neobdržely ani odškodné, ani jim nebyl poskytnut náhradní let.10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastnici řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů.11. Na základě výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a) a b) si u žalované objednaly zajištění osobní letecké dopravy, konkrétně let dne 16. 10. 2025 z Prahy do Dar Es Salaam s mezipřistáním v Káhiře (letadlo provozovala žalovaná) a něj navazující let dne 17. 10. 2025 z Dar Es Salaam do Zanzibaru (letadlo provozovala společnost , Anonymizováno, , jméno FO, ), jakož i zpáteční let na téže trase ve dnech 1. 11. a 2. 11. 2025 v letadlech totožných dopravců. V případě letu dne 17. 10. 2025 z Dar Es Salaam do Zanzibaru však nebyl žalobkyním umožněn vstup na palubu letadla společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, . V případě letu dne 1. 11. 2025 se situace opakovala, a tak obě žalobkyně byly nuceny zakoupit náhradní letenky pro návrat do Prahy od společnosti , Anonymizováno, ve ceně 817,42 USD na let dne 2. 11. 2025. Žalovaná nereagovala na výzvu advokáta žalobkyně a ke dni rozhodování soudu jim neposkytla žádnou kompenzaci. Vzdálenost mezi Prahou a Zanzibarem činí 6 689 km.12. Podle čl. 4 odst. 3 nařízení jestliže je nástup na palubu odepřen cestujícím proti jejich vůli, provozující letecký dopravce je neprodleně odškodní v souladu s článkem 7 a poskytne jim pomoc v souladu s články 8 a 9.13. Podle článku 7 odst. 1 nařízení, ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 19. 11. 2009, ve spojených věcech C 402/07 a C 432/07, Christopher Sturgeon, Gabriel Sturgeon, Alana Sturgeon (C402/07), Stefan Böck, Cornelia Lepuschitz (C-432/07) proti Condor Flugdienst GmbH (C402/07), Air France SA (C-432/07), a na něj navazující judikaturou Soudního dvora EU, přísluší cestujícím při délce letu 1 500 až 3 500 km náhrada škody ve výši 400 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny.14. Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).15. Podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení odkazuje-li se na tento článek, je cestujícím nabídnuta možnost volby mezi: – náhradou pořizovací ceny letenky do sedmi dní způsobem stanoveným v čl. 7 odst. 3, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případným – zpátečním letem do původního místa odletu, a to při nejbližší příležitosti.16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské Unie (dále též jen „SDEU“) se podává:1) Je na provozujícím leteckém dopravci, aby v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení nabídl dotyčným cestujícím též možnost přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení. Při konkrétní nabídce musí provozující letecký dopravce vzít v úvahu a zkombinovat několik relevantních prvků, které tuto nabídku určují, zejména dobu příletu do cílového místa určení po plánovaném přesměrování, podmínky, za kterých lze plánované přesměrování uskutečnit, jakož i otázku, zda je předmětné přesměrování uskutečnitelné vlastními prostředky provozujícího leteckého dopravce, nebo zda vyžaduje pomoc jiného leteckého dopravce, případně podle dostupných míst tohoto dopravce. Povinnost nabídnout a zorganizovat přesměrování podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení, kterou má dotyčný letecký dopravce, přitom obnáší povinnost prokázat, že takto zorganizované přesměrování bylo uskutečněno při nejbližší příležitosti. Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely tohoto ustanovení má povinnost prokázat, že přesměrování bylo uskutečněno při nejbližší příležitosti, provozující letecký dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 29. 7. 2019 ve věci C354/18, Rusu, body 59 až 62).2) Cestující je oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody na základě skutečností uvedených v článcích 8 a 9 nařízení č. 261/2004, pokud provozující letecký dopravce nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z těchto článků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. 10. 2011, Sousa Rodríguez a další, C83/10, body 43 a 44, či ze dne 8. 6. 2023, Austrian Airlines AG proti TW, C49/22, bod 38).3) Povinnost poskytnout pomoc podle článku 8 nařízení č. 261/2004 se vztahuje na provozujícího leteckého dopravce bez ohledu na událost, která způsobila zrušení letu. I v případě výjimečných okolností totiž čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení osvobozuje provozujícího leteckého dopravce pouze od povinnosti náhrady škody podle článku 7 uvedeného nařízení (obdobně viz rozsudek SDEU ze dne 31. 1. 2013, McDonagh, C12/11, bod 31).4) Cestující se může před vnitrostátním soudem dovolávat toho, že provozující letecký dopravce nesplnil ani povinnost nahradit pořizovací cenu letenky za část nebo části cesty, které nebyly uskutečněny nebo se staly nepotřebnými ve vztahu k původnímu cestovnímu plánu, ani povinnost poskytnout pomoc, včetně své informační povinnosti podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 261/2004, a to za účelem získání náhrady škody od tohoto provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 31. 1. 2013, McDonagh, C12/11, bod 24).5) Tato náhrada však bude omezena na to, co se s ohledem na okolnosti každého konkrétního případu jeví jako nezbytné, vhodné a přiměřené k vynahrazení selhání uvedeného provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 22. 4. 2021, Austrian Airlines, C826/19, bod 73).18. V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, podle něhož mají žalobkyně podle 7 odst. 1 písm. c) nařízení nárok na náhradu ve výši 600 EUR, neboť jim byl ve dnech 16. 10. a 17. 10. 2025 odepřen nástup na palubu, přičemž vzdálenost mezi Prahou a Zanzibarem činí 6 689 km.19. Žalobkyně mají rovněž ve smyslu výše uvedené judikatury SDEU právo na kompenzaci nákladů za pořízení nové letenky přímo na základě článku 8 nařízení, neboť z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyním nenabídla možnost volby podle tohoto článku a že nenabídla přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení.20. Žalobkyně naopak prokázaly, že jim vznikla škoda představující v ceně nové letenky ve výši 707,47 EUR na osobu. Tyto náklady se přitom soudu jeví jako nezbytné, vhodné a přiměřené k vynahrazení selhání žalované s ohledem na to, že k návratu žalobkyním nezbylo nic jiného než si koupit letenky nové a v co nejbližším termínu, přičemž se soudu jeví nová cena letenek jako přiměřená a na první pohled nijak předražená s ohledem na vzdálenost letu.21. Jelikož žalovaná porušila povinnost stanovenou v článku 8 nařízení, když žalobkyním nenabídla přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení, jelikož žalobkyním vznikla (ve výši 707,47 EUR) a jelikož mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou vznikla příčinná souvislost, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyním přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 5. 3. 2026, neboť po tomto datu se žalovaná dostala do prodlení s plněním, které po ní bylo v souladu se zákonem požadováno v předžalobní výzvě.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyním, které byly zcela úspěšné, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 603 Kč za každého z účastníků a nákladů zastoupení obou advokátem, kterému náleží odměna podle dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení v závislosti na počtu účastníků (tj. v daném případě 0 % + 20 % = 20 % : 2 = 10 %) [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025]. V případě každé z žalobkyň tak advokátu náleží odměna z tarifní hodnoty 31 843,43 Kč (1 307,47 EUR přepočtených dle kurzu ČNB k 23. 4. 2026, tj. ke dni podání žaloby) v částce 2 142 Kč (již snížené o 10 % podle § 12 odst. 4 a. t.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč ve výši podle § 13 odst. 4 a. t. snížené na polovinu (tedy 225 Kč). Tedy 7 101 Kč bez DPH, k tomu DPH v sazbě 21 % ve výši 1 492 Kč, tj. 8 593 Kč včetně DPH. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem tak každé z žalobkyň náleží náhrada nákladů řízení ve výši 10 196 Kč.