Žalobce se žalobou, soudu došlou dne , datum, , původně domáhal zaplacení , částka, se zákonnými úroky z prodlení, s odůvodněním, že se žalovaným dne , datum, uzavřel úplatnou smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž cena činila , částka, a měla být zaplacena v pěti splátkách po , částka, , splatných , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Uvedl, že cena za postoupení nebyla žalovaným zcela uhrazena, žalovaný se dostal do prodlení a po upomínce ze dne , datum, , zaslal žalobci po cca 3 měsících částku , částka, , jež však neodpovídala sjednané výši splátek. Tuto splátku žalobce započetl na úroky prvních třech splátek ve výši , částka, a zbylou část ve výši , částka, na úhradu jistiny první splátky. Žalobce tvrdil, že v emailu žalovaného ze dne , datum, je obsaženo uznání dluhu, přihlédnutím k následné částečné platbě a z uvedeného důvodu proto nárok není promlčen; námitku promlčení považoval též za rozpornou s dobrými mravy. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce částečně žalobu zpět, co do částky , částka, na jistině, následně podáním ze dne , datum, též částečně co do úroků z prodlení, kdy se nově domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení, dále úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze , částka, od , datum, do zaplacení a též úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně ze , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že je mezi stranami nesporné uzavření smlouvy a též jím provedené platby, namítl však, že e-mail ze dne , datum, není písemným uznáním dluhu co do důvodu a výše. Platby před zahájením řízení měly být bez určení jejich účelu započteny na nejdříve splatnou první splátku, nikoli na jiné splátky. Dále vznesl námitku promlčení jistiny druhé a třetí splátky a jejich příslušenství. Uvedl, že dne , datum, zaplatil , částka, jako podle jeho názoru úplnou úhradu nepromlčené části závazku včetně příslušenství, a při platbě určil její účel.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce jako postupitel úplatně postoupil žalovanému pohledávky a žalovaný se zavázal zaplatit úplatu , částka, v pěti výše uvedených splátkách po , částka, , tak že splatnost první splátky byla smluvena do , datum, ; splatnost druhé splátky do , datum, ; splatnost třetí částky do , datum, ; splatnost čtvrté splátky do , datum, a splatnost poslední splátky do , datum, .5. Z e-mailu žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu jednatele žalobce, , právnická osoba, , tak že apeluje na společnost , Anonymizováno, , aby jeho pohledávky byly po částech umořovány; uvedl že nechce „nechávat cokoliv vyhnít“. E-mail neuvádí výši dluhu, jeho jednoznačný právní důvod ani bezvýhradný závazek žalovaného zaplatit žalobkyni určitou částku.6. Z e-mailu jednatele žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že jednatel žalobce žalovanému sdělil, že pokud společnost , Anonymizováno, závazek nepřevezme nebo nebude hradit, bude jej žalobce řešit pouze se žalovaným; současně uvedl, že se blíží promlčení. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal k podpisu návrh uznání závazku a jako jinou možnost uvedl zaplacení části dluhu. Žalovaný návrh uznání nepodepsal.7. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . soud zjistil existenci této společnosti a to, že žalovaný byl od , datum, členem její dozorčí rady.8. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný před podáním žaloby zaplatil žalobci částku , částka, a to dne , datum, , dále částku , částka, dne , datum, a částku , částka, dne , datum, a to bez určení na jakou část dluhu se má uvedená částka započíst (nesporná tvrzení, přehled plateb).9. Následně po zahájení řízení žalovaný uhradil žalobci dne , datum, částku , částka, (nesporná skutečnost, potvrzení o provedené platbě vydané , právnická osoba, . dne , datum, ), kdy zároveň uvedl, kterou část dluhu hradí (email ze dne , datum, ) a to tak, že výslovně určil započtení takto: , částka, na úrok z prodlení z dosud neuhrazené části první splátky za dobu od , datum, do , datum, , , částka, na zbývající jistinu první splátky, , částka, na úrok z druhé splátky, , částka, na úrok ze třetí splátky, , částka, na úrok ze čtvrté splátky, , částka, na jistinu čtvrté splátky, , částka, na úrok z páté splátky a , částka, na jistinu páté splátky.10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně:11. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel pohledávku postoupit smlouvou jiné osobě; podle § 1880 odst. 1 s ní postupník nabývá i její příslušenství a práva s ní spojená. Z provedené smlouvy plyne, že vedle postoupení pohledávek byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci sjednanou úplatu , částka, . Tato úplata byla rozdělena do pěti přesně určených splátek po , částka, .12. Byl-li čas plnění přesně ujednán, je dlužník podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku povinen plnit bez vyzvání věřitele. Nesplněním jednotlivé splátky se žalovaný dostal do prodlení.13. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel při prodlení s peněžitým dluhem požadovat úrok z prodlení. Jeho zákonná sazba je podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. určena repo sazbou České národní banky platnou první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o osm procentních bodů.14. Podle § 1932 odst. 1 občanského zákoníku se plnění na jistinu, úroky a náklady započítává nejprve na určené náklady, poté na úroky z prodlení, dále na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s ní souhlasí. Dluží-li dlužník z více závazků stejného druhu a neurčí-li, na který dluh plní, uplatní se § 1933 odst. 1 občanského zákoníku: plnění se započte nejprve na upomenutý závazek, jinak na nejméně zajištěný a při stejné míře zajištění na závazek nejdříve splatný.15. Žalovaný při platbách , částka, , , částka, a , částka, jejich účel neurčil. Za zjištěných okolností se proto tyto platby započetly na nejdříve splatnou první splátku, a v jejím rámci nejprve na úrok z prodlení a až následně na jistinu. Platba , částka, ze dne , datum, tak pokryla úrok z prodlení první splátky ve výši , částka, a část jistiny ve výši , částka, . Následující platby , částka, a , částka, se započetly týmž způsobem na dosud nesplacenou první splátku. Po nich zůstalo z první splátky neuhrazeno , částka, .16. Platbou , částka, ze dne , datum, žalovaný výslovně určil, na které jednotlivé dluhy plní. V rámci každého takto určeného dluhu byla platba započtena v pořadí předvídaném § 1932 odst. 1 občanského zákoníku, tedy nejprve na úrok z prodlení a poté na jistinu. Soud proto z tohoto určení vyšel. Závazek z první splátky byl tak zcela uhrazen částkami , částka, na úroku z prodlení a , částka, na jistině; stejnou platbou byly uhrazeny čtvrtá a pátá jistina po , částka, i úroky z prodlení ve výši , částka, a , částka, .17. Úrok , částka, ze čtvrté splátky odpovídá sazbě 15 % ročně, jistině , částka, a 1 235 dnům prodlení od , datum, do , datum, . Úrok , částka, z páté splátky odpovídá sazbě 14,75 % ročně, jistině , částka, a 870 dnům prodlení od , datum, do , datum, . Počet dnů uvedený ve výpočtu žalovaného je u těchto dvou položek o jeden den vyšší, než odpovídá výsledné částce; to však nemá vliv na správnost samotných vyčíslených úroků. Den provedení platby se již neúročí.18. Podle § 2053 občanského zákoníku se má za to, že dluh v rozsahu uznání trvá, uzná-li jej dlužník písemně co do důvodu a výše. Elektronická forma sama o sobě nebrání zachování písemné formy, dovoluje-li zachycení obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 občanského zákoníku).19. Právní jednání se posuzuje podle obsahu (§ 555 občanského zákoníku); jeho projev se vykládá podle úmyslu jednajícího, byl-li znám či musel-li být znám adresátovi, se zřetelem k předchozím i následným okolnostem (§ 556 občanského zákoníku).20. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyslovil, že uznání dluhu musí být písemné a určitě identifikovat uznávaný dluh co do důvodu i výše. Tyto údaje musejí být objektivně poznatelné z listiny; výkladem lze objasnit skutečně projevenou vůli, nelze jím však doplnit vůli neprojevenou.21. E-mail žalovaného ze dne , datum, obstojí jako písemný projev, avšak není v něm uvedena výše dluhu, není v něm určitě vymezen jeho právní důvod ani bezpodmínečný příslib žalovaného plnit žalobci. Výrazy o apelování na společnost , Anonymizováno, a o tom, že nechce „nechávat cokoliv vyhnít“, vyjadřují jednání o možném řešení širší obchodní situace, nikoli však uznání konkrétního dluhu. Navazující e-maily jednatele žalobce potvrzují tento závěr: žalobce následně sám předložil žalovanému samostatný návrh uznání závazku k podpisu, avšak marně. V řízení tedy nebyly prokázány skutečnosti, které by po právní stránce mohly být posouzeny jako uznání dluhu žalovaným, podle § 2053 občanského zákoníku. Z uvedeného plyne závěr, že nemohla začít běžet desetiletá promlčecí lhůta podle § 639 občanského zákoníku.22. Ani platby před zahájením řízení nemají účinek uznání celého zbývajícího dluhu podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. , spisová značka, rozdělený smlouvou do samostatně splatných splátek je souborem dílčích plnění; ani úhrada nižší částky než jednotlivé splátky sama o sobě neznamená uznání zbytku celého dluhu. Tento závěr plně dopadá na projednávanou věc. Platby žalovaného se týkaly první splátky, a nemohly proto založit uznání druhé a třetí splátky.23. Podle § 609 občanského zákoníku se právo, které nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí; dlužník pak není povinen plnit, avšak dobrovolně poskytnuté plnění nemůže požadovat zpět. Soud přihlédne k promlčení jen na námitku dlužníka (§ 610 odst. 1 občanského zákoníku). Majetková práva se promlčují (§ 611 občanského zákoníku) v obecné tříleté lhůtě (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku), která u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci začíná dnem, kdy mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 občanského zákoníku). Při dílčích plněních dluhu běží promlčecí lhůta pro každé z nich samostatně ode dne jejich dospělosti (§ 623 občanského zákoníku).24. Druhá splátka byla splatná , datum, a třetí splátka , datum, . Právo na jejich zaplacení mohlo být uplatněno následující den; tříletá promlčecí lhůta proto skončila před zahájením řízení dne , datum, . Žalovaný námitku promlčení včas a určitě vznesl. Soud nemá za prokázané uznání dluhu ani dohodu o mimosoudním jednání podle § 647 občanského zákoníku. Neurčitá a neformální věta „zavolám a pokecáme“ není dohodou obou stran o mimosoudním jednání o právu nebo okolnosti, která právo zakládá.25. Závěr o promlčení se týká druhé a třetí jistiny, každé ve výši , částka, . Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nelze po účinně vznesené námitce promlčení přiznat jistinu ani úroky z ní vzniklé po uplynutí promlčecí doby jistiny; úroky vzniklé před promlčením jistiny se však posuzují z hlediska promlčení samostatně. Žalovaný dobrovolně zaplatil část úroků vztahujících se k druhé a třetí splátce.26. Soud posoudil i námitku žalobce, že vznesení námitky promlčení odporuje dobrým mravům a představuje zneužití práva. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí výklad a použití právního předpisu odporovat dobrým mravům; každý má jednat poctivě (§ 6 odst. 1) a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8).27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , není námitka promlčení zásadně v rozporu s dobrými mravy. Takový závěr přichází v úvahu jen zcela výjimečně, je-li námitka zneužitím práva vůči věřiteli, který marné uplynutí lhůty nezavinil, a představovalo-li by pro něj promlčení nepřiměřeně tvrdý postih; tento úsudek musí být založen na důkladných skutkových zjištěních.28. Tyto podmínky v poměrech projednávané věci nebyly naplněny; žalobce znal výši, splatnost i osobu dlužníka. Z e-mailů z , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , datum, je zřejmé, že si nebezpečí promlčení uvědomoval a snažil se mu zabránit předložením samostatného uznání závazku. Žalovaný neposkytl konkrétní ujištění, že na promlčení nebude spoléhat, ani žalobce neodrazoval od včasného soudního uplatnění nároku. Pouhé dílčí platby a neurčité vyjádření o snaze věc řešit mimořádnou intenzitu zneužití práva nezakládají.29. Po částečném zpětvzetí nezůstala neuhrazena žádná nepromlčená část pohledávky, která by nebyla předmětem zpětvzetí. První, čtvrtá a pátá splátka byly uhrazeny. Druhá a třetí splátka, jakož i požadované příslušenství v rozsahu navazujícím na tyto promlčené jistiny, nemohou být po účinné námitce promlčení přiznány. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.30. Při částečném zastavení soud vycházel z § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu jistiny , částka, pro plnění žalovaného po zahájení řízení; v tomto rozsahu je proto procesně úspěšný žalobce. Ve zbývajícím rozsahu jistiny , částka, byl procesně úspěšný žalovaný, neboť nárok byl zčásti již splněn a ve zbytku promlčen. Úspěch žalobce v hlavním peněžitém nároku činí 49,9414 % (, částka, z , částka, ), úspěch žalovaného 50,0586 % (, částka, z , částka, ). Příslušenství není samostatným nárokem, a proto se při určení tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu nepřihlíží k jeho hodnotě. Poměr úspěchu účastníků je prakticky vyrovnaný. Soud proto postupoval podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.