15 C 247/2017-227 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou tomuto soudu dne 26. 6. 2017 se žalobce domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2.444.400 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec], obec Praha, je ve vlastnictví hl. m. Prahy a v souladu s ustanovením § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze nakládá s takto svěřeným majetkem žalobce a vykonává práva vlastníka ve vztahu ke svěřenému majetku. Žalobce je pronajímatelem výše uvedeného pozemku. Žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne 16. 10. 1995 ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne [datum] nájemcem pozemku parcelní [číslo] o výměře 4.452 m2, z toho 2.463 m2 parkovací plochy a 1.989 m2 manipulační plochy. Předmět nájmu je vyznačen na situačním plánku, který je nedílnou součástí nájemní smlouvy. Usnesením RMČ [obec a číslo] [číslo] ze dne 24. 4. 2012 bylo schváleno podání výpovědi nájemní smlouvy [číslo] dle ustanovení čl. VI odst. 1 nájemní smlouvy a výpověď nájemní smlouvy byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2012. Běh tříměsíční výpovědní lhůty začal dne 1. 6. 2012 a skončil dne 31. 8. 2012. Podle čl. IV odst. 7 nájemní smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že při skončení nájmu uvede žalovaný předmět nájmu do stavu, v jakém mu byl předán a protokolárně vrátí předmět nájmu žalobci. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení předmětu nájmu dopisem [číslo jednací] [spisová značka] [spisová značka] ze dne 21. 8. 2012. Žalovaný předmět nájmu nevyklidil a žalobci nepředal. Dne 20. 8. 2012 podal žalovaný žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. [spisová značka] ze dne 6. 6. 2013, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze [číslo jednací] [číslo jednací] ze dne 12. 2. 2014, bylo rozhodnuto, že žaloba na určení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy se zamítá. Právní moc nastala dnem 19. 3. 2014. Pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec], obec Praha byl žalovaným od 1. 9. 2012 užíván bez platné nájemní smlouvy, tudíž bez právního důvodu. Žalovaný pozemek i nadále užíval pro provozování parkoviště a získával parkovné od majitelů vozidel, kteří na pozemku parkovali vozidla. Žalovaný hradil a hradí za toto užívání částku odpovídající výši nájemného, která byla hrazena žalobci jako pronajímateli v době trvání nájemního vztahu. Předmětem žaloby je období od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2015. Ve věci byl dne 4. 8. 2017 vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal v zákonem stanovené lhůtě odpor. Žalovaný uvedl, že za užívání předmětného pozemku hradí řádně a včas žalobcem stanovené nájemné, přičemž žalobce nájemné vyměřuje žalovanému za užívání předmětného pozemku do dnešních dnů. Žalobce finanční plnění, tj. nájemné, hrazené žalovaným řádně a včas, které sám žalobce žalovanému vyměřuje, bez výhrad přijímá a nečiní žádné právní jednání prokazující skutečnost, že toto považuje za splátky bezdůvodného obohacení. Žalobce neunesl důkazní břemeno a jeho nárok uplatněný žalobou je neoprávněný. Podáním ze dne 7. 6. 2019 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 1.118.808 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje nutné náklady žalovaného, které vynaložil na pozemek v období od 1. 7. 2014 do 31. 5. 2015, a to úplatu za užívání v celkové výši 285.264 Kč, odměnu pana [příjmení] v celkové výši 234.000 Kč, platbu za osvětlení [právnická osoba] [právnická osoba] v celkové výši 55.638 Kč, platbu za dodávku elektrické energie společnosti [právnická osoba] v celkové výši 56.484 Kč, pronájem kolektoru v celkové výši 14.022 Kč, daň z přidané hodnoty v celkové výši 360.000 Kč a daň z příjmu právnických osob v celkové výši 113.400 Kč. Při jednání před soudem dne 2. 9. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 270.000 Kč. Žalovaný s tímto částečným zpětvzetím při tomtéž jednání vyslovil souhlas. Podáním doručeným soudu dne 14. 9. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 27.420 Kč, když tato částka představuje náklady na personální zajištění fungování parkoviště panem [příjmení] nad rámec vyčíslení v částečném zpětvzetí žaloby ze dne 7. 6. 2019. Při jednání před soudem dne 7. 10. 2020 žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. V souladu s ustanovením § 96 odst. 1,2 o.s.ř. soud řízení zastavil v rozsahu žalobcových částečných zpětvzetí žaloby a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem II. výroku rozsudku. Z nájemní smlouvy a z dodatku č. 1 soud zjistil, že dne [datum] účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, předmětem které byl pozemek parcelní [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] o výměře 4.452 m2, z toho 2.463 m2 parkovací plochy a 1.989 m2 manipulační plochy za účelem provozování parkoviště pro osobní vozidla. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Z usnesení schůze Rady Městské části [obec a číslo] konané dne 24. 4. 2012 soud zjistil, že Rada městské části schválila mimo jiné výpověď nájemní smlouvy uzavřené se žalovaným. Z výpovědi nájemní smlouvy soud zjistil, že dopisem ze dne 24. 4. 2012 žalobce vypověděl nájemní smlouvu, kterou žalovaný převzal dne 2. 5. 2012. Z výzvy žalobce soud zjistil, že dopisem ze dne 21. 8. 2012 vyzval žalobce žalovaného k předání předmětného pozemku v termínech 31. 8. 2012 v 10:00 hodin nebo ve 13:00 hodin nebo 3. 9. 2012 v 9:00 hodin. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný dne 20. 8. 2012 podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu o určení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy dané žalovaným (nyní žalobcem) žalobci (nyní žalovanému) dne 24. 4. 2012. Rozsudkem ze dne 6. června 2013 Obvodní soud pro Prahu 4 žalobu zamítl. K odvolání žalobce (nyní žalovaného) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. února 2014, č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Oba rozsudky nabyly právní moci dne 19. 3. 2014. Z valorizací nájemného a splátkového kalendáře soud zjistil, že dopisem ze dne 19. 3. 2013 [právnická osoba] zaslala žalovanému oznámení, že na základě pokynu ÚMČ [obec a číslo], [jméno] městské části [obec a číslo] svým usnesením ze dne 6. 3. 2013 schválila navýšení nájemného od 1. 10. 2013 z částky 15.156 Kč na částku 15.655 Kč měsíčně. Zároveň zaslala splátkový kalendář, bankovní spojení, uvedení variabilního symbolu, částku a datum, kdy má být úhrada za nájemné provedena. Z evidence předpisu a plateb a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný pod variabilním symbolem a na účet uvedený ve splátkovém kalendáři uhradil dne 10. 12. 2013 částku 15.655 Kč. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 26. 2. 2013 soud zjistil, že žalovaný dne 4. 12. 2012 obdržel výpověď z nájemní smlouvy a snaha o smírné řešení ve prospěch veřejného zájmu nebyla akceptována. Ze zápisu z jednání soud zjistil, že dne 19. 3. 2013 proběhlo za účasti zástupců žalobce i žalovaného jednání, kdy se závěrem všichni přítomní shodli na termínu předání předmětu nájmu, a to ke dni 3. 4. 2013. Dne 3. 4. 2013 proběhlo jednání, kdy předmět nájmu nebyl předán, a proto byl žalovaný upozorněn, že žalobce podá žalobu na vyklizení. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 11. 4. 2013 podal žalobce žalobu na vyklizení pozemku žalovaným. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 10. 2014 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost vyklidit pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec], obec Praha. Ze zpětvzetí žaloby soud zjistil, že žalobce vzal dne 18. 12. 2014 žalobu zpět, neboť došlo k dohodě se žalovaným. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2015 č.j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a řízení bylo zastaveno. Ze zápisu z vedení Městské části [obec a číslo] soud zjistil, že dne 1. 12. 2014 [název žalobkyně] vezme žalobu na vyklizení pozemku zpět a OMP připraví podklady pro realizaci vývěsu záměru na provoz parkoviště – pozemek parcelní číslo [číslo] k.ú. [obec]. Ze zápisu z jednání ze dne 24. 11. 2015 soud zjistil, že jednání bylo svoláno za účelem dohody o protokolárním předání parkoviště [ulice] a žalovaný nesouhlasí s dobrovolným předáním parkoviště [ulice] žalobci a je ochoten tento pozemek žalobci protokolárně předat jen za podmínky, že bude ze strany žalobce zajištěno další financování a fungování žalovaného. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení soud zjistil, že dopisem ze dne 23. 3. 2016 žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za roky 2014 a 2015 ve výši 3.259.200 Kč. Soud také provedl důkaz výslechem svědků [celé jméno svědka], který uvedl, že nedovede posoudit, zda proběhlá jednání mohla u žalovaného vyvolat pocit, že je oprávněným uživatelem parkoviště, [celé jméno svědka], který uvedl, že žalovaný parkoviště žalobci předal v únoru 2018 a od této doby přestal platit žalobci nájem, [titul] [celé jméno svědka], který popsal průběh jednání mezi žalobcem a žalovaným o převzetí parkoviště a [celé jméno svědka], který uvedl, že ze strany žalobce byl dvakrát činěn pokus o dobrovolné vyklizení parkoviště, první pokus byl neúspěšný, protože ho zaměstnanci žalovaného odmítli vyklidit. Podle § 3028 odst. 3 zákon