18 C 25/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 1 415 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný byl evidován v od 8. 3. 2021 v Pobytovém středisku [obec] a byl vyplácen finanční příspěvek podle § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve výši 128,67 Kč za den. Dne 16. 3. 2021 mu byl předem vyplacen příspěvek na 14 dní ve výši 1 802 Kč, načež dne 18. 3. 2021 svévolně pobytové středisko opustil, načež se 25. 3. 2021 vrátil a pobytové středisko opustil na vlastní žádost. V rozsahu 11 dnů tak právní důvod pro poskytnutí příspěvku ve výši 1 415 Kč odpadl. Žalovaný však tuto částku příspěvku nevrátil, ač k tomu byl žalobkyní vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že žalovaný ode dne 8. 3. 2021 pobýval v Pobytovém středisku [obec]. Dne 16. 3. 2021 byl žalovanému na dobu od 16. 3 do 29. 3. 2021 vyplacen příspěvek 1 802 Kč (14 dní á 128,67 Kč). Dne 18. 3. 2021 se žalovaný nevrátil z vycházky a vrátil se až dne 25. 3. 2021, kdy mu bylo poskytování pobytových služeb na jeho žádost ukončeno. Žalovaný byl následně opakovaně vyzván k vrácení příspěvku za dobu 11 dnů ve výši 1 415 Kč. 4. Soud věc posoudil podle § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, podle kterého neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy. 5. Dále pak soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 6. Žalovaný byl od 8. 3. 2021 ubytován v Pobytovém středisku [obec], v souvislosti s čímž mu vznikl nárok na příspěvek podle § § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve výši podle nařízení vlády č. 61/2020 Sb., dále zvýšený o zvýšené náklady na dietní stravování (§ 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 389/2011 Sb.) na částku 128,67 Kč denně. Tento mu byl na dobu od 16. 3 do 29. 3. 2021 vyplacen předem dne 16. 3. 2021, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný dne 18. 3. 2021 pobytové středisko svévolně opustil a vrátil se až dne 25. 3. 2021, kdy mu bylo poskytování pobytových služeb na jeho žádost ukončeno, je nutno uzavřít, že právní důvod poskytnutí příspěvku za dobu 11 dnů, tj. ve výši 1 415 Kč (11 x 128,67 Kč) odpadl, a tato částka tak představuje bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je povinen vydat (§ 2991 odst. 1 o. z.), což dle tvrzení žalobkyně, jež žalovaný nijak nerozporoval, neučinil, byť k tomu byl opakovaně vyzýván. 7. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku s prodlení (k tomu soud poukazuje na § 1968 a § 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží celkem částka 600 Kč představující podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 1 odst. 3 cit. vyhlášky. 9. Konečně pak soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu, a to s poukazem na § 2 odst. 3 ve spojení § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť na žalobkyni se vztahu osobní osvobození od soudního poplatku, přičemž jejímu návrhu bylo zcela vyhověno. Výše soudního poplatku činí podle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, 1 000 Kč.