30 C 340/2020-29 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 40 655 Kč s příslušenstvím, když uvedla, že žalovaný – vlastník jednotky [číslo] v domě [adresa] v k.ú. [část obce], nehradí stanovené příspěvky na správu domu ve výši 40 Kč / m2 / měsíc, ač je k tomu povinen dle stanov žalobce. Dle výpočtového listu byl žalovaný povinen platit zálohové měsíční platby spojené s užíváním bytu ve výši 3 122 Kč měsíčně se splatností do 15. dne příslušného měsíce, na fond oprav pak 1 760 Kč měsíčně (44 x 40). Žalovaný v roce 2019 nezaplatil ničeho. Zálohové platby byly po skončení zúčtovacího období 2019 řádně vyúčtovány a nezaplacené zálohy se promítly do výsledků příslušného vyúčtování, které bylo splatné dne 30.6.2020. Z vyúčtování 2019 žalovaný dluží žalobci 21 120 Kč (dlužné příspěvky na správu domu, tzv. fond oprav) a 12 756,42 Kč (zúčtování záloh), celkem 33 877 Kč. Žalobce se dále domáhal úroků z prodlení od splatnosti jednotlivých záloh do splatnosti vyúčtování celkem ve výši 5 778 Kč. 2. Žalovaný nesouhlasil s podanou žalobou s tím, že žalobce podstatnou část tzv. fondu oprav používá na zaplacení nákladů, které si vyžádala stavba bytu [číslo] šachty výtahu, jež byly v letech 2011 – 2012 zaplaceny dlouhodobým úvěrem, přičemž se jedná o stavby v osobním vlastnictví, jejichž financování nepatří do zákonem vymezeného rozsahu činnosti žalobce a nelze je tak zahrnovat do příspěvků do fondu oprav. Jako důkaz navrhl výslech žalobce a výzvu žalobci, aby předložil důkazy, že byt [číslo] šachty a výtahy nebyly placeny z prostředků žalobce, případně jak byly tyto stavby financovány. Dále k důkazu označil stavební povolení vydané ÚMČ P7 a celou projektovou dokumentaci. Dále poukázal na skutečnost, že měsíční zálohová platba činila 3 122 Kč, nikoliv 4 882 Kč, což má vliv na výpočet úroků. Dále navrhl, aby byla věc spojena s jinými žalobami projednávanými u zdejšího soudu. 3. Podáním ze dne 8.3.2021 vzal žalobce podanou žalobu zpět co do 3100 Kč, když uvedl, že úroky z prodlení činí pouze částku 3 678 Kč, neboť byly vypočítány z částky 4 882 Kč zálohové platby měsíčně, ačkoliv žalovaný byl povinen hradit pouze 3 122 Kč (částka 1 760 Kč již byla v této částce obsažena). Nadále se tak domáhal částky 37 555 Kč (vyúčtování 33 877 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 3 678 Kč). 4. Usnesením ze dne 29.4.2021 soud před započetím jednání ve věci samé řízení zastavil co do částky 3 100 Kč, když žalobce v tomto rozsahu vzal podanou žalobu zpět. 5. Návrhu žalobce na spojení projednávané věci s jinými žalobami projednávanými u zdejšího soudu nemohl soud vyhovět, když by tím zasáhl do práva na zákonného soudce, když každá z žalob napadla do jiného senátu (byť předmět žalob spolu souvisí a týká se jiných časových období). 6. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování a jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 7. Na 2. shromáždění vlastníků SVJ dne 11.6.2009 byl schválen příspěvek do fondu oprav ve výši 40 Kč / m2 / měsíc (zápis). 8. Dle čl. XIV odst. 2 písm. b) a c) stanov žalobce z roku 2009 je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Dle stanov žalobce z roku 2019 vyplývá totožné povinnost z čl. 4, odst. 2, písm. b) a c) (stanovy žalobce). 9. Žalovaný byl s účinností od 1.10.2012 povinen hradit měsíčně zálohovou platbu 3 122 Kč, z čehož tzv. fond oprav činil 1 760 Kč, podlahová plocha bytu činí 44 m2 (evidenční list). 10. Výsledkem vyúčtování služeb za rok 2019 je nedoplatek žalobce ve výši 33 877 Kč se splatností dne 30.6.2020, když žalobce neuhradil žádnou zálohovou platbu a současně výsledkem vyúčtování je částka záloh (12x3122 = 37464 Kč) ponížená o 3587,58 Kč, tedy celkem je výsledkem vyúčtování pro žalobce nedoplatek ve výši 33 877 Kč v důsledku toho, že žalobce zálohové platby neuhradil (vyúčtování). 11. Předžalobní výzvou ze dne 11.8.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě 33 877 Kč a zákonných úroků z prodlení (výzva, podací lístek). 12. Soud neprovedl důkazy navržené žalovaným, neboť má za to, že ani jeden z nich není relevantní pro věc samu (úhrada či neúhrada příspěvků do fondu oprav a vyúčtování služeb), když žalovaný je označil k prokázání svého tvrzení, že byt [číslo] šachta výtahu a výtah byly stavěny a náklady placeny jako součást stavební činnosti [název žalobkyně]. Toto tvrzení není relevantní pro věc samu, když žalovaný je povinen hradit stanovené příspěvky do fondu oprav (viz níže). 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Podle § 1180 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 15. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 16. Podle § 1208 písm. d) o.z. do působnosti shromáždění patří schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. 17. Podle § 5 zák. č. 67/2013 Sb. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. (2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody, b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů, c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek, d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. 18. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odstavec 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odstavec 2). 19. Podle § 6 vyhlášky 269/2015 Sb. ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím o