12 C 136/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 793 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou č. 1 smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované č. 1 na adrese [adresa žalované], za úplatu 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná [číslo] měla předplaceno umístění sídla do 24. 3. 2021, přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná [číslo] změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná č. 1 za další období ničeho neuhradila a nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za čtyři měsíce prodlení (od června 2021 do září 2021). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného č. 2 ze dne [datum], kterým se žalovaný č. 2 zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované č. 1, pokud jej sama nesplní. 2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou č. 1, za níž jednal jako jednatel žalovaný č. 2, smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně pronajala kancelář a umožnila umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V čl. II. bod 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná č. 1 se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná [číslo] vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Žalovaný č. 2 se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované [číslo] spočívající v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud žalovaná č. 1 svůj závazek sama nesplní (smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]). Na kontaktní e-mail [email] podle smlouvy ze dne [datum] žalobkyně dne 13. 4. 2021 zaslala zprávu s vyúčtováním nájmu za užívání umístění sídla žalované [číslo] na adrese poskytnuté žalobkyní s poučením, že nebude-li žalovaná č. 1 nadále využívat služby žalobkyně, nemá nájemné hradit, pokud zajistí výmaz sídla z obchodního rejstříku. Jelikož nebyla platba ze strany žalované [číslo] uhrazena, zaslala žalobkyně na kontaktní e-mail opakovaně výzvu k plnění (e-mailové zprávy ze dne 13. 4. 2021, 11. 6. 2021 a 21. 7. 2021). Žalovaní byli žalobkyní vyzváni k úhradě dlužné částky, neboť žalovaná č. 1 nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 10. 8. 2021, včetně dodejek). 5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že žalobkyně s žalovanou č. 1 uzavřela dne [datum] platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 o. z. za užití § 2302 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované č. 1 prostor a umístění sídla na adrese [adresa žalované]. Žalovaná č. 1 však po uplynutí prvního období (prvních 12. kalendářních měsících) neuhradila odměnu za poskytnutí sídla, ačkoli služeb žalobkyně, resp. umístění sídla na dané adrese nadále užívá. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH (tj. 5 793 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná č. 1 užívá služeb žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 5 793 Kč za dlužné nájemné s DPH za období květen 2021 – duben 2022. Nájemné bylo přitom splatné do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co předchozí předplacené období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy), tj. do dne 5. 5. 2021. Jelikož žalovaná č. 1 neuhradila včas splatné nájemné, aniž by sídlo vedené na poskytnuté adrese z obchodního rejstříku řádně a včas odstranila, dostala se s jeho úhradou dne 6. 5. 2021 do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zároveň rozhodl, že spolu s žalovanou č. 1 je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný č. 2, neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované č. 1. Nárok žalobkyně vůči žalovanému č. 2 totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. 7. Pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, dospěl soud k závěru, že ta byla mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 sjednána platně dle § 2048 o. z. Žalovaná č. 1 porušila svou povinnost zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou odměny, a proto vzniklo žalobkyni právo požadovat po ní úhradu smluvní pokuty 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti. Smluvní pokuta se stala splatnou v návaznosti na čl. IV. bod 2. smlouvy až poté, co žalobkyně vyzvala žalovanou č. 1 k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. K vyzvání žalované č. 1 k úhradě smluvní pokuty v rozsahu 6 000 Kč došlo 11. 8. 2021, kdy jí byla odeslána výzva, která se k tomuto dni považuje za doručenou ve smyslu čl. V. bod. 5. smlouvy, pročež se smluvní pokuta v části 6 000 Kč stala splatnou dne 25. 8. 2021. V rozsahu zbývajících 2 000 Kč byla žalovaná č. 1 vyzvána k plnění až v rámci doručení žaloby dne 4. 4. 2022, kdy byla žaloba dodána do její datové schránky, čímž se dostala do její dispozice, pročež