8 C 370/2019 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částku 71.043 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 6. 2015 žalobce s žalovaným [číslo] uzavřel smlouvu o zajištění administrativních služeb, na základě které žalobce poskytl žalovanému [číslo] k užívání kancelář a zprostředkoval souhlas s umístěním sídla žalovanému na adrese [adresa žalované], za úplatu v částce 6.216 Kč bez DPH za každých započatých 24 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaný [číslo] měl předplaceno umístění výše uvedeného sídla do 16. 6. 2017, přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě byl žalovaný [číslo] povinen změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky za účelem výmazu sídla z obchodního rejstříku. Žalovaný [číslo] má nadále shora uvedené sídlo evidované v obchodním rejstříku, aniž by žalobci uhradil odměnu za další období. Dle smluvních ujednání se žalovaný zavázal v případě prodlení s úhradou úplaty za pronájem sídla zaplatit smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý kalendářní měsíc prodlení. Žalobce proto požaduje úplatu za dlužné období ve výši 2x 7.521 Kč (nájem od června 2017 do června 2019 a od června 2019 do podání žaloby, tj. 24. 9. 2019) spolu se smluvní pokutou v částce 56.000 Kč za 28 měsíců prodlení, tj. za období od června 2017 do září 2019 včetně. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2021, č.j. 8 C 370/2019-16, bylo řízení zastaveno co do částky 4.000 Kč a o úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 71.043 Kč od 17. 6. 2017 do zaplacení. 3. Žalovaní v řízení zůstali nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. 4. Rozsudkem soud I. stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 15 043 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 521 Kč od 6. 7. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 7 521 Kč od 6. 7. 2019 do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl v části zaplacení smluvní pokuty ve výši 52 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 52 000 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 5. Odvolací soud rozsudkem č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II. a III. zrušil a v tomto rozsahu se věc vrátil k dalšímu řízení. Zavázal soud I. stupně, aby v první řadě rozhodl o žalobkyní uplatněné změně žaloby stran příslušenství jistiny 52 000 Kč, aby k projednání věci nařídil jednání, provedl účastníky dosud označené důkazy postupem dle § 129 o.s.ř., žalobkyni vyzval dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání tvrzení doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě. Dále doplnil dokazování a znovu ve věci rozhodnul, přitom vzal v úvahu judikatorní závěry Nejvyššího soudu, dle kterých lze za kvalifikovanou upomínku (žádost věřitele o plnění) považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky. 6. Usnesením č.j.. 8 C 370/2019 – 49 soud připustil změnu žaloby ve vztahu k úrokům z prodlení ze smluvní pokuty za období od 24.9.2019 do zaplacení. 7. Usnesením pod bodem I. soud řízení co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 52 000 Kč od 24.9.2019 do 9.1.2021 zastavil, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala podle ust. § 93 odst. 1,2 o.s.ř. žalobu v průběhu jednání zpět. 8. Soud ze smlouvy o zajištění administrativních služeb ze dne 16. 6. 2015 zjistil, že žalobce s žalovaným 1. uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, v níž se žalobce zavázal žalovanému poskytnout užívání prostor a rovněž i umístění sídla na adrese [adresa žalované]. Žalovaný [číslo] se zavázal za poskytnutí sídla na shora uvedené adrese zaplatit odměnu ve výši 6.216 Kč bez DPH za každých započatých 24 kalendářních měsíců trvání této smlouvy s tím, že splatnost byla sjednána do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uplyne doba za předplacené období. Žalovaný se rovněž v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána tak, že nastává bezprostředně poté, co k její úhradě je žalovaný žalobcem vyzván, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z ručitelského prohlášení, které je nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že se žalovaný [číslo] zavázal uspokojit dluh žalobce v případě prodlení žalovaného [číslo] spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut. Žalovanými nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by dluh plnili. 9. Podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 10. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 11. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 12. Podle ust. § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. 13. Podle ust. § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 14. Podle ust. § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. 15. Podle ust. § 2021 odst. 1 o. z. má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 16. Na základě zjištěných skutkových okolností soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným [číslo] došlo k platně uzavřené smlouvě ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. a násl., na základě které žalobce poskytl žalovanému 1. umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaný [číslo] však žalobci po uplynutí předplaceného období neuhradil odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv umístění sídla na dané adrese nadále užívá, resp. je evidované v obchodním rejstříku. Z tohoto důvodu žalobci podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 6.216 Kč bez DPH (tj. 7.521 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 24 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaný [číslo]) užívá sídla žalobce. Jelikož žalovaný [číslo] neuhradil včas splatnou odměnu za dvě po sobě jdoucí období a služeb žalobce užívá (nedošlo k výmazu sídla z obchodního rejstříku), dostal se do prodlení s úhradou svého závazku, proto žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Nárok žalobce vůči žalovanému 2. vyplývá z ručitelského prohlášení ve smyslu ust. § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ust. § 2018 odst. 2 o. z. 17. Dále soud jako důkaz provedl doručenky k žalobě zaslané oběma žalovaným, ze kterých vyplynulo, že 1.žalovaný obdržel žalobu dne 22. 12. 2020, 2. žalovaný si zásilku nevyzvednul, nicméně byla uložena 30.12.2020 a tudíž za užití zákonné fikce doručena nejpozději 9.1.2021. Z tohoto úhlu pohledu představuje žaloba hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli (§ 41 odst. 3 o.s.ř.). 18. Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne 16. 6. 2015 nastává splatnost smluvní pokuty poté, co žalobce žalovaného vyzve k její úhradě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného teprve doručením žaloby. Soud proto v duchu judikatury citované odvolacím soudem přiznal příslušenství pohledávky, úroky z prodlení, od 10.1.2021 v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po výzvě. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 374,96 Kč, přičemž tato částka představuje 88,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,37 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,63 %). Tyto náklady zahrnují zaplacený soudního poplatku v částce 3 553 Kč a poplatek za odvolání ve výši 2 600 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 043 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (předžalobní výzva, příprava a převzetí věci, sepsaní návrhu včet